Antonín Juračka (1927-2005) byl umělcem osobitého humorem s výtvarně brilantním rukopisem. Narodil se 25.1.1927 v Doubravici nad Svitavou. Absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně pracoval v profesi průmyslového výtvarníka u firmy ČKD Blansko. Souběžně s touto činností se zabýval volnou uměleckou tvorbou.
Domácí i zahraniční kulturní veřejnost byla informována o jeho výtvarných dílech na autorských výstavách. Např. „Antonín Juračka až 2000“, galerie města Blanska 2000 nebo „Antonín Juračka – Obrazy, kresby, objekty“, Galerie Sztuki Legnica 2000, Polsko. Antonín Juračka uspořádal řadu samostatných výstav a zúčastnil se i mnoha výstav kolektivních u nás i v zahraničí.
Knižní značky
Je známo pouze několik exlibris, které Antonín Juračka vytvořil pro své přátele:
- exl. KŘ (Karel Řezník), C4, 1966
- exl. MM (Miroslav Matyáš), C4, 1966
- exl. Jitka Ševčíková, P1, 1967 (autor sestavil soubor cca osmi různých značek na stejného majitele)
- exl. FH (František Halas), P1/col, 1998
- exl. JG (Josef Gromeš), P1/col, 2004
Novoročenky
Antonín Juračka vytváří vánoční a novoroční motivy svým specifickým kresleným humorem, často v souborech, resp. variantách svých prací.
Ostatní umělecká tvorba
Autor se významně podílel na ilustrační a volné umělecké tvorbě. Ilustroval např. Františka Halase (Kohout plaší smrt, 1988 a Já se tam vrátím, 1969), Jiřího Wolkera (Balada o snu) i nejrůznější sborníkové tituly.
Jeho volná tvorba vycházela z členství v Brněnském uměleckém sdružení Q. Juračkovy práce měly i mezinárodní ohlas v Japonsku z hlediska osobitosti umělcova humoru.
Galerie v předsálí
V časech, kdy bylo znemožňováno výtvarným umělcům vystavovat, se podařilo v Blansku vytvořit novou galerii, nazvanou „Galerie v předsálí“. Díky přátelským vztahům Antonína Juračky s významnými výtvarníky i teoretiky umění tato galerie mohla zahájit činnost 7.1.1982. V galerii se v letech 1982 až 1991 úspěšně uskutečnilo 72 výstav významných Československých výtvarných umělců.
Závěrem
Antonín Juračka obdržel Cenu města Blanska za kulturu v roce 1996. Jeho kresebný humor vede k tichému úsměvu, ke klaunskému zamyšlení. V této souvislosti ho ocenil jako „Mistra lyrického humoru“ Ludvík Kundera.