Zrzav Jan
*5.11.1890 - ✝︎12.10.1977
Mal?, grafik a ilustrtor se narodil 5. 11.
1890 v Okrouhlicch, zem?el 12. 10. 1977 v Praze.
Byl ?lenem um?leckch skupin SURSUM , Tvrdojnch, SV Mnes, Um?leck besedy, S?VU G Hollar Vroce 1906 se pokusil o p?ijet na UMPRUM v Praze. Nebyl vak p?ijat a tak za?al navt?vovat soukrom vtvarn koly. Praha mladho Zrzavho oslovila a ovlivnila nejen svm geniem loci, ale i vstavami a obrazrnami. Roku 1907 byl na praskou UMPRUM kone?n? p?ijat, ale po dvou letech z n vylou?en. Od roku 1910 se stkal se sdruenm SURSUM a dal rok, kdy proel expresionistickm obdobm, orientovanm na symbolick p?edstavy, seznmil se s B. Kubitou a toto p?telstv jej ovlivnilo na cel ivot.
Vroce 1912 se Jan Zrzav stv ?lenem SVU Mnes, ale i ten po p?ti letech opout z d?vod? malho zastoupen jeho d?l na po?danch vstavch. Vtme roce spolupracuje na formovn skupiny Tvrdojn a s n tak vystavuje. Zrzavho tvorba v tomto obdob nese znaky neoklasicismu. Od roku 1923 se stv ?lenem Um?leck besedy a spolupracuje se torchem- Marianem a projeho nakladatelstv Aventinum ilustruje Mch?v Mj, Erbenovu Kytici a dal reprezentativn tituly.
Vroce 1924 Zrzav opout republiku a odjd do Pa?e a o rok pozd?ji navt?vuje Breta?.
Vrac se 1927, aby se zanedlouho do Francie, sv zamilovan zem?, zase vrtil. Nicmn? faizujc se Evropa se v knize F. Kaisera: Ausstellungsfhrer entartete Kunst, Berln 1937, dotkla i Jana Zrzavho a jeho obraz Milenci byl uveden mezi dalmi jako p?klad zavrenhodnho a nacisty opovrhovanho zvrhlho um?n.
Od roku 1941 za?n Zrzav dojd?t do Vod?an a poklidn a zdum?iv krajina se stv objektem jeho d?l. Od roku 1948 a do roku 1957 Jan Zrzav nevystavuje, zato v roce 1965 zskv titul Nrodnho um?lce.
Zrzavho dlo, opisujc ucelen oblouk od secese a symbolismu, p?es doteky expresionismu, ?ste?n? i kubismu, se ustlilo v mylenkov? sev?en meditativn malb?, kter svmi opakujcmi se motivy dovoluje hlubokou obsahovou reflexi dvajcch se.
Vytv? epick, linern? se rozvjejc p?b?h, jeho vyprav?? je skryt v erosvitu barev a symbol? aby jejich prost?ednictvm vytv?el vlastn, zkuenost a v?d?nm napln?n osobn prostor, kde je dovoleno prot a stvo?it ve, co lze pojmenovat. Vjeho malb? je p?ekvapiv doklad Jacobsonovy definice lohy jazyka, kdy vnit?n? pojmenovateln se stv krsnm.
Mimo toto monumentln dlo, kter ovlivnilo a nadle bude ovliv?ovat dal generace vtvarnk? i milovnk? vtvarnho um?n, nebo? pat? ke chloub? na nrodn kultury a je bezesporu sou?st sv?tovho kulturnho d?dictv, vytvo?il rovn? ?adu kninch zna?ek.
Vznikaly v ?asovm rozmez od roku 1916 a do roku 1962. Doloeny jsou podle publikace Slavomila Vencla Modern exlibris v ?eskch zemch. Uvd se tu, e Zrzav vytvo?il t?icet dva motivy do knih dvaceti esti bibliofil?. Bohuel v?tina z nich, nebo? byly v knihch id? ?i N?mc?, se nedochovala v kone?nm vtvarnm proveden, ale pouze podobou skic. A to p?edevm proto, e idovsk knihovny byly nacisty zni?eny a knihovny pat?c N?mc?m byly po vlce zlikvidovny. P?estoe exlibris Jana Zrzavho do vvoje ?eskho exlibris vznamn? nezashly, z?stvaj vznamnm dokladem um?lcova vvoje a vzcnou sou?st zlatho fondu ?esk p?leitostn grafiky.
Byl ?lenem um?leckch skupin SURSUM , Tvrdojnch, SV Mnes, Um?leck besedy, S?VU G Hollar Vroce 1906 se pokusil o p?ijet na UMPRUM v Praze. Nebyl vak p?ijat a tak za?al navt?vovat soukrom vtvarn koly. Praha mladho Zrzavho oslovila a ovlivnila nejen svm geniem loci, ale i vstavami a obrazrnami. Roku 1907 byl na praskou UMPRUM kone?n? p?ijat, ale po dvou letech z n vylou?en. Od roku 1910 se stkal se sdruenm SURSUM a dal rok, kdy proel expresionistickm obdobm, orientovanm na symbolick p?edstavy, seznmil se s B. Kubitou a toto p?telstv jej ovlivnilo na cel ivot.
Vroce 1912 se Jan Zrzav stv ?lenem SVU Mnes, ale i ten po p?ti letech opout z d?vod? malho zastoupen jeho d?l na po?danch vstavch. Vtme roce spolupracuje na formovn skupiny Tvrdojn a s n tak vystavuje. Zrzavho tvorba v tomto obdob nese znaky neoklasicismu. Od roku 1923 se stv ?lenem Um?leck besedy a spolupracuje se torchem- Marianem a projeho nakladatelstv Aventinum ilustruje Mch?v Mj, Erbenovu Kytici a dal reprezentativn tituly.
Vroce 1924 Zrzav opout republiku a odjd do Pa?e a o rok pozd?ji navt?vuje Breta?.
Vrac se 1927, aby se zanedlouho do Francie, sv zamilovan zem?, zase vrtil. Nicmn? faizujc se Evropa se v knize F. Kaisera: Ausstellungsfhrer entartete Kunst, Berln 1937, dotkla i Jana Zrzavho a jeho obraz Milenci byl uveden mezi dalmi jako p?klad zavrenhodnho a nacisty opovrhovanho zvrhlho um?n.
Od roku 1941 za?n Zrzav dojd?t do Vod?an a poklidn a zdum?iv krajina se stv objektem jeho d?l. Od roku 1948 a do roku 1957 Jan Zrzav nevystavuje, zato v roce 1965 zskv titul Nrodnho um?lce.
Zrzavho dlo, opisujc ucelen oblouk od secese a symbolismu, p?es doteky expresionismu, ?ste?n? i kubismu, se ustlilo v mylenkov? sev?en meditativn malb?, kter svmi opakujcmi se motivy dovoluje hlubokou obsahovou reflexi dvajcch se.
Vytv? epick, linern? se rozvjejc p?b?h, jeho vyprav?? je skryt v erosvitu barev a symbol? aby jejich prost?ednictvm vytv?el vlastn, zkuenost a v?d?nm napln?n osobn prostor, kde je dovoleno prot a stvo?it ve, co lze pojmenovat. Vjeho malb? je p?ekvapiv doklad Jacobsonovy definice lohy jazyka, kdy vnit?n? pojmenovateln se stv krsnm.
Mimo toto monumentln dlo, kter ovlivnilo a nadle bude ovliv?ovat dal generace vtvarnk? i milovnk? vtvarnho um?n, nebo? pat? ke chloub? na nrodn kultury a je bezesporu sou?st sv?tovho kulturnho d?dictv, vytvo?il rovn? ?adu kninch zna?ek.
Vznikaly v ?asovm rozmez od roku 1916 a do roku 1962. Doloeny jsou podle publikace Slavomila Vencla Modern exlibris v ?eskch zemch. Uvd se tu, e Zrzav vytvo?il t?icet dva motivy do knih dvaceti esti bibliofil?. Bohuel v?tina z nich, nebo? byly v knihch id? ?i N?mc?, se nedochovala v kone?nm vtvarnm proveden, ale pouze podobou skic. A to p?edevm proto, e idovsk knihovny byly nacisty zni?eny a knihovny pat?c N?mc?m byly po vlce zlikvidovny. P?estoe exlibris Jana Zrzavho do vvoje ?eskho exlibris vznamn? nezashly, z?stvaj vznamnm dokladem um?lcova vvoje a vzcnou sou?st zlatho fondu ?esk p?leitostn grafiky.
Frantiek Mare
Posoudil Felix ?ernoch
Posoudil Felix ?ernoch
