Mal�? a grafik, se narodil 1. ledna 1895 v Rozse?i u Nov� ?�e na jihu ?eskomoravsk� vyso?iny v chud� rodin? chalupn�ka. Zem?el 27. ?�jna 1938 v nedo�it�ch 44 letech ve Zl�n?. Do �koly chodil v Nov� ?�i a pak na m?�?anku v Da?ic�ch. Od r. 1913 se stal ��kem Um?leckopr?myslov� �koly v Praze, bohu�el jeho v�tvarn� studium p?eru�ila 1. sv?tov� v�lka. Bojoval jako rakousko-uhersk� voj�k na rusk� front?, kde byl zajat. V Rusku t?�ce onemocn?l, ale p?esto vyu�il mo�nost studovat byzantsk� mal�?stv� a s�m rovn?� maloval a provedl i n?kolik n�st?nn�ch maleb. Dom? se vr�til s legion�?i a� v roce 1921 s podlomen�m zdrav�m. V�lka s vra�d?n�m v n?m zanechala t?�k� stopy � ve vzpom�nk�ch p�e: �Nebylo by zde nic, kdyby se �lo slep? jen za praporem v�le?n� anarchie, kter� nem� jin� smysl, ne� v�echno zni?it a ovl�dnout krutost�, j� jsou lid� posedl텓
Po n�vratu do vlasti pokra?oval ve v�tvarn�m studiu u profesor? E. D�t?te ml., L. Wurzela, B. Klugeho, K. �pillara a V. H. Brunnera. Po ukon?en� studia se vr�til na svou rodnou Vyso?inu, nejd?�ve do Ol�an u Tel?e, pak roku 1923 do Tel?e samotn�. O�enil se a narodil se mu syn. V roce 1926 odjel na kr�tk� studijn� pobyt do Francie, kde obdivoval zejm�na tvorbu H. Daumiera, kter� jej ovlivnil na cel� �ivot. V roce 1929 nav�t�vil It�lii. O sv�ch pobytech v cizin? napsal: �D?kuji Pa?�i a It�lii, kde jsem nalezl omyly a klady vlastn� pr�ce.�
Ve v�tvarn� tvorb? bylo jednou z jeho prvn�ch a velk�ch prac� monument�ln� sgrafito Blan�k na sokolovn? v Tel?i (5 � 8 m). Byl v�born�m kresl�?em, mal�?em a ilustr�torem. R�d ryl do d?eva, grafika jej zaujala. Nejrad?ji ve sv�m d�le zpodob?oval prost� lidi p?i pr�ci, v krajinomalb? byl b�sn�kem sv�ho rodn�ho kraje se schopnost� osobit�ho pohledu. S du�� plnou jasu se sna�il cel� �ivot odpoutat od v�ednosti a malom?stsk�ch pom?r? v Tel?i, zkru�ov�n p?ehl�en�m a nev��mavost�. Tvrd� �ivot a hmotn� nedostatky jej nutily k velk� �etrnosti, na olejov� barvy nebylo pen?z.
Jeho nejvlastn?j�� v�tvarnou ?e?� se proto st�v� kresba, stroh� a� drsn�, vervn�, ?asto karikuj�c�. Prost?ednictv�m sv�ch znamenit�ch karikatur napadal mor�ln�, soci�ln� a politick� �padek spole?nosti. Sv?j rodn� kraj v�ak nedok�zal opustit, p?�li� jej miloval.
Z ilustra?n� tvorby vynikaj� pracn� d?evoryty pro knihu A. Baldiniho Michelaccio, kresby a obr�zky na ob�lky knih rusk� literatury, v�tvarn� spolupr�ce na knih�ch Sulova sborn�ku D?ti d?tem a dal��. Velmi r�d spolupracoval se spisovatelem a editorem Dobr�ho d�la ve Star� ?�i Josefem Florianem, kter� byl jeho p?�telem. Pro jeho nakladatelstv� vyzdobil d?evoryty nap?. knihy J. M. Syngeho Jezdci k mo?i, Pannu Orle�nskou A. Langa, ?i staroislandskou b�se? Lilie od E. �sgr�mssona.
Kni�n� zna?ka zauj�m� ve Slav�?kov? d�le radostnou kapitolu. Za?al je tvo?it hlavn? v dob? spolupr�ce s Josefem Florianem. Nevytvo?il jich mnoho, ale vynikaj� kvalitn�m d?evorytem a jsou sb?ratelsky ��dan�. Stylov? je lze ozna?it jako poetick� kubismus. Lidsk� postava ?i jin� �st?edn� motiv b�v� �or�mov�n� p?�rodn�m ornamentem. Tak je tomu v souboru 10 d?evoryt? � exlibris, kter� vydal n� ?s. spolek sb?ratel? a p?�tel exlibris jako ?lenskou pr�mii na rok 1921. V roce 1942 vydal spolek seznam jeho exlibris, kter� sestavil J. �i�ka, obsahuje popis 23 kni�n�ch zna?ek (v?etn? uveden�ch 10 d?evoryt?), d�le novoro?enky a 4 jin� u�itkov� grafiky. V roce 1948 byl spolkem dopln?n seznam o kni�n� zna?ku (pro F. X. Pol�ka) Kristus mezi paprsky ve t?ech variac�ch, z toho jsou dv? barevn�mi d?evoryty. Mimo seznam bylo nalezeno je�t? jedno exlibris (s houslemi) pro Dr. E. J. Pavelku, tak�e celkov� po?et kni�n�ch zna?ek dos�hl po?tu 25. Ve spolkov�m �ivot? byl od roku 1920 ?lenem v�boru Ob?ansk� um?leck� besedy, v jej�m� ?asopisu �ivot vych�zely reprodukce jeho prac�, jako Poln� kv?ty, Hlava (d?evoryty) a ilustrace Poh?eb a �dol�. Pozd?ji se stal ?lenem Sdru�en� v�tvarn�k? v Praze a obes�lal v�stavy tohoto spolku kolorovan�mi kresbami a akvarely. Jeho posledn�m d�lem byly perokresby ke knize R. J. Vonky Od hroudy k chlebu, kter� vy�la a� po jeho smrti r. 1939. Anton�n V. Slav�?ek vystavoval na ?etn�ch, v?t�inou kolektivn�ch v�stav�ch doma i v zahrani?�, nejd�le v Los Angeles. V roce 1935 m?l samostatnou v�stavu v Obecn�m dom? v Praze, soubornou v�stavu kreseb m?l v Kr�sn� jizb? Dru�stevn� pr�ce v Praze. Posmrtn� v�stava akvarel? a kreseb byla v s�ni Sdru�en� v�tvarn�k? v Praze r. 1939. V roce 1959 p?ipravila rozs�hlou v�stavu 87 prac� Galerie Vyso?iny v Jihlav?. V roce 1961 k nedo�it�m 65. narozenin�m byla v Brn? uspo?�d�na v�stava jeho maleb, kreseb a grafiky (i exlibris). V roce 1973 nato?ila brn?nsk� televize film o �ivot? a d�le A. V. Slav�?ka. V roce 1975 byla v Rozse?i odhalena pam?tn� deska na jeho rodn�m dom?. Jeho d�lo je zastoupeno ve sb�rk�ch N�rodn� galerie v Praze, Ministerstva �kolstv�, Oblastn� galerie Vyso?iny v Jihlav?, v muzeu v Da?ic�ch a mezi soukrom�mi sb?rateli. Jeho exlibris vlastn� sb?ratel� nap?. v Bruselu.
�ivot A. V. Slav�?ka skon?il ve Zl�n? (po opakovan� operaci �aludku), pochov�n je na h?bitov? u sv. Anny v Tel?i. Navzdory sv�mu relativn? kr�tk�mu �ivotu odevzdal sv�m poctiv�m um?leck�m �sil�m na�emu n�rodu v�znamn� d�lo, kter� ?ek� na znovuobjeven�.