Nepatří sice mezi „slavné“ autory exlibris s rozsáhlou produkcí exlibris (vydal cca 25 vlastních exlibris, a to včetně razítek), ale je znám mnohem širší veřejnosti především svými sběratelskými, publikačními a organizačními aktivitami na poli Spolku sběratelů a přátel exlibris. K. J. Obrátil pocházel z učitelské rodiny, která byla navíc silně prodchnuta vlastenectvím. Budoucí učitel, vlastenec, novinář, editor, obdivovatel T. G. Masaryka, sběratel exlibris se narodil se v budově školy pod hradem Hukvaldy (okres Frýdek Místek), a to zcela náhodou ve stejné budově, kde se o pár let dříve narodil také známý český hudební skladatel Leoš Janáček (1854–1929).
K. J. Obrátil se po absolvování učitelského ústavu v Příboru stává podučitelem v Loukově u Bystřice pod Hostýnem, přičemž zvláště inklinuje k výuce výtvarné výchovy a tělocviku. Pro své vlastenecké projevy se dostává často do konfliktu s nadřízenými, což bylo důvodem nejen k suspendování za vlastenecké projevy, ale i k překládání ze školy na školu. Postupně tak poznal školy v Bystřici pod Hostýnem, Vizovicích, Olšanech u Strmilova, Zubří, Kyjově, Břeclavi a nakonec v Uherském Hradišti. V průběhu „stěhování“ po rozličných školách se zúčastňuje výstav, jako např. ve Vyškově (1902), Kyjově (1902), Třebíči (1903), Kroměříži (1905) a dalších, kde získává medaile a diplomy. Jako výtvarník navrhl tři nástěnné kalendáře s ornamentální výzdobou. Ve všech místech, kde působil, se snažil rozvíjet kulturní aktivity (organizuje divadelní představení) a hlavně zakládá Sokol (Vizovice, Zubří).
Za pobytu v Kyjově a Břeclavi se seznamuje (1901) se známým malířem A. Kalvodou (1875–1934), od kterého si nechává vytvořit pro sebe první exlibris. Potupně se mu exlibris stává celoživotní vášní. Ke sběratelství exlibris přivedl i některé známé sběratelské osobnosti, jako M. Helceleta (1879-1959) nebo M. Jančákovou-Přibylovou (1887-1959), ale především učitele B. Beneše Buchlovana, jenž napsal naši základní exlibristickou publikaci Moderní české exlibris (Praha1926), které obsahuje soupis 5 000 exlibris českých autorů a spoustu dalších informací k danému výtvarnému a sběratelskému oboru. Předtím ještě K. J. Obrátil a B. Beneš Buchlovan uspořádaliv roce 1910 Uherském Hradišti výstavu exlibris. Jak uvádějí pamětníci, výstava byla spontánní a setkala se s velkým zájmem i publicitou. Na obyčejných motouzech a na stolech podél stěn byla vystavena exlibris z celého světa, přičemž přibližně 100 bylo z Čech a Moravy. Jednalo se vůbec o první výstavu exlibris v Čechách. O několik let později (1926) se podílí na uskutečnění Výstavy českého exlibris a supralibros ve výstavní síni Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
K. J. Obrátil se stává i členem zahraničních spolků sběratelů exlibris v B erlíně a ve Vídni. V mnoha společenských organizacích a spolcích se dostává, díky své aktivní činnosti do popředí, mnohdy až do hlavních výborů (např. Spolek sběratelů a přátel exlibris v Praze a je členem mnoha redakčních rad apod.). Současně organizuje řadu přednášek a výstav, kde se snaží propagovat exlibris (grafiku) jednak jako rovnocennou součást umění a jednak jako předmět sběratelského zájmu.
O exlibris K. J. Obrátil hojně publikoval ve Sborníku pro exlibris a jinou užitkovou grafiku, Vitrince na krásné knihy, vazby a jiné hezké věci, v Českém bibliofilu a v dalších publikacích obdobného zaměření. Zvláštní pozornost věnoval heraldice. Sám připravil a vydal dvě heraldická exlibris, a to heraldické exlibris Michala Španovského z Líšova, cca 1595 (novotisk) P1, 142:110, 1910 (1913) a heraldický list Petra Kodicila z Tulechova, kolem roku 1570 (novotisk) P1, 88:60, 1936 (1937).
V roce 1927 se po dlouholetém soudním sporu, v němž byl obžalován z mravního ohrožování mládeže, přestěhoval s manželkou do Prahy.
Závěr jeho života nebyl radostný. Jako obdivovatel T. G. Masaryka a vlastenec se zapojil do jedné sítě ilegálního odboje, která byla odhalena. V březnu 1945 je zatčen gestapem a vězněn. Na základě mučení při výsleších 5. dubna 1945 umírá ve vězeňské nemocnici na Pankráci.
V současné době jsou exlibris ze sbírky K. J. Obrátila uložena ve sbírkových fondech Národního muzea a částečně v Památníku národního písemnictví v Praze a ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.