Nepat?� sice mezi �slavn� autory exlibris s rozs�hlou produkc� exlibris (vydal cca 25 vlastn�ch exlibris, a to v?etn? raz�tek), ale je zn�m mnohem �ir�� ve?ejnosti p?edev��m sv�mi sb?ratelsk�mi, publika?n�mi a organiza?n�mi aktivitami na poli Spolku sb?ratel? a p?�tel exlibris. K. J. Obr�til poch�zel z u?itelsk� rodiny, kter� byla nav�c siln? prodchnuta vlastenectv�m. Budouc� u?itel, vlastenec, novin�?, editor, obdivovatel T. G. Masaryka, sb?ratel exlibris se narodil se v budov? �koly pod hradem Hukvaldy (okres Fr�dek M�stek), a to zcela n�hodou ve stejn� budov?, kde se o p�r let d?�ve narodil tak� zn�m� ?esk� hudebn� skladatel Leo� Jan�?ek (1854�1929).
K. J. Obr�til se po absolvov�n� u?itelsk�ho �stavu v P?�boru st�v� podu?itelem v Loukov? u Byst?ice pod Host�nem, p?i?em� zvl�t? inklinuje k v�uce v�tvarn� v�chovy a t?locviku. Pro sv� vlasteneck� projevy se dost�v� ?asto do konfliktu s nad?�zen�mi, co� bylo d?vodem nejen k suspendov�n� za vlasteneck� projevy, ale i k p?ekl�d�n� ze �koly na �kolu. Postupn? tak poznal �koly v Byst?ici pod Host�nem, Vizovic�ch, Ol�anech u Strmilova, Zub?�, Kyjov?, B?eclavi a nakonec v Uhersk�m Hradi�ti. V pr?b?hu �st?hov�n� po rozli?n�ch �kol�ch se z�?ast?uje v�stav, jako nap?. ve Vy�kov? (1902), Kyjov? (1902), T?eb�?i (1903), Krom??�i (1905) a dal��ch, kde z�sk�v� medaile a diplomy. Jako v�tvarn�k navrhl t?i n�st?nn� kalend�?e s ornament�ln� v�zdobou. Ve v�ech m�stech, kde p?sobil, se sna�il rozv�jet kulturn� aktivity (organizuje divadeln� p?edstaven�) a hlavn? zakl�d� Sokol (Vizovice, Zub?�).
Za pobytu v Kyjov? a B?eclavi se seznamuje (1901) se zn�m�m mal�?em A. Kalvodou (1875�1934), od kter�ho si nech�v� vytvo?it pro sebe prvn� exlibris. Potupn? se mu exlibris st�v� celo�ivotn� v�n�. Ke sb?ratelstv� exlibris p?ivedl i n?kter� zn�m� sb?ratelsk� osobnosti, jako M. Helceleta (1879-1959) nebo M. Jan?�kovou-P?ibylovou (1887-1959), ale p?edev��m u?itele B. Bene�e Buchlovana, jen� napsal na�i z�kladn� exlibristickou publikaci Modern� ?esk� exlibris (Praha1926), kter� obsahuje soupis 5 000 exlibris ?esk�ch autor? a spoustu dal��ch informac� k dan�mu v�tvarn�mu a sb?ratelsk�mu oboru. P?edt�m je�t? K. J. Obr�til a B. Bene� Buchlovan uspo?�daliv roce 1910 Uhersk�m Hradi�ti v�stavu exlibris. Jak uv�d?j� pam?tn�ci, v�stava byla spont�nn� a setkala se s velk�m z�jmem i publicitou. Na oby?ejn�ch motouzech a na stolech pod�l st?n byla vystavena exlibris z cel�ho sv?ta, p?i?em� p?ibli�n? 100 bylo z ?ech a Moravy. Jednalo se v?bec o prvn� v�stavu exlibris v ?ech�ch. O n?kolik let pozd?ji (1926) se pod�l� na uskute?n?n� V�stavy ?esk�ho exlibris a supralibros ve v�stavn� s�ni Um?leckopr?myslov�ho muzea v Praze.
K. J. Obr�til se st�v� i ?lenem zahrani?n�ch spolk? sb?ratel? exlibris v B erl�n? a ve V�dni. V mnoha spole?ensk�ch organizac�ch a spolc�ch se dost�v�, d�ky sv� aktivn� ?innosti do pop?ed�, mnohdy a� do hlavn�ch v�bor? (nap?. Spolek sb?ratel? a p?�tel exlibris v Praze a je ?lenem mnoha redak?n�ch rad apod.). Sou?asn? organizuje ?adu p?edn�ek a v�stav, kde se sna�� propagovat exlibris (grafiku) jednak jako rovnocennou sou?�st um?n� a jednak jako p?edm?t sb?ratelsk�ho z�jmu.
O exlibris K. J. Obr�til hojn? publikoval ve Sborn�ku pro exlibris a jinou u�itkovou grafiku, Vitrince na kr�sn� knihy, vazby a jin� hezk� v?ci, v ?esk�m bibliofilu a v dal��ch publikac�ch obdobn�ho zam??en�. Zvl�tn� pozornost v?noval heraldice. S�m p?ipravil a vydal dv? heraldick� exlibris, a to heraldick� exlibris Michala �panovsk�ho z L�ova, cca 1595 (novotisk) P1, 142:110, 1910 (1913) a heraldick� list Petra Kodicila z Tulechova, kolem roku 1570 (novotisk) P1, 88:60, 1936 (1937).
V roce 1927 se po dlouholet�m soudn�m sporu, v n?m� byl ob�alov�n z mravn�ho ohro�ov�n� ml�de�e, p?est?hoval s man�elkou do Prahy.
Z�v?r jeho �ivota nebyl radostn�. Jako obdivovatel T. G. Masaryka a vlastenec se zapojil do jedn� s�t? ileg�ln�ho odboje, kter� byla odhalena. V�b?eznu 1945 je zat?en gestapem a v?zn?n. Na z�klad? mu?en� p?i v�sle��ch 5. dubna 1945 um�r� ve v?ze?sk� nemocnici na Pankr�ci.
V sou?asn� dob? jsou exlibris ze sb�rky K. J. Obr�tila ulo�ena ve sb�rkov�ch fondech N�rodn�ho muzea a ?�ste?n? v Pam�tn�ku n�rodn�ho p�semnictv� v Praze a ve Slov�ck�m muzeu v Uhersk�m Hradi�ti.