Bilovská Dobroslava
*7.1.1917 - ✝︎23.2.1965


Akademická malířka, ilustrátorka, grafička a autorka exlibris se narodila 7. 1. 1917 v Brně. Jejím otcem byl František Bilovský, vyšší správní úředník, matkou Anežka Bilovská, rozená Koutná.
Po maturitě na reálném dívčím gymnáziu v Brně v roce 1936 odchází studovat do Prahy na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství (C. B ouda a O. B lažíček), obor profesura kreslení. Vedle studijních povinností sleduje celý kulturní život velkoměsta, podléhá kouzlu staropražské romantiky a slavné hudební minulosti a to vše formuje její umělecký cit. Zrání mladé umělkyně přerušují události r. 1939, zúčastní se studentských demonstrací, jejichž následkem bylo uzavření vysokých škol. Nuceně se vrací do Brna, aby zde pokračovala ve studiu na Škole uměleckých řemesel (prof. P. Dillinger a F. Malý).
V r. 1945 ji postihuje závažné srdeční onemocnění s trvalými následky, které si vynuceje dlouhou přestávku v její umělecké činnosti a to až do r. 1950. Studia na Pedagogické fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Brně u prof. Eduarda Miléna sice dokončuje v r. 1948, ale ze zdravotních důvodů se pouze věnuje výtvarné tvorbě. Dr. Pavelka ve své studii podotýká, že umělkyně je především kreslířkou. Základními tématy její tvorby je člověk, příroda a město ve všech proměnách dějů, v menší míře pak figurální kresby. Výtvarnou formou je kresba střídaná litografií, zejména škrábaná do asfaltu, která se postupně stává nejčastějším prostředkem jejího uměleckého projevu.
Velmi oblíbeným námětem jsou velká seskupení květin. Umělkyně neumisťuje květy do konkrétního prostředí, zaměřuje se pouze a jen na kytici samu. Po r. 1950, přes nával nemoci, vytváří tušový soubor z Orlických hor, lavírové kresby zámků a měst. Mimořádnou pozornost věnuje umělkyně rodnému Brnu.
Knižní značky tvoří od r. 1944 a nesporně patří k těm umělcům a umělkyním, kteří dosahují na tomto poli velkých úspěchů. Vytvořila na 300 listů s tím, že právě v exlibrisové tvorbě jsou zřetelně patrny „jednotlivé etapy její tvorby, její výboje, stejně jako její růst i zrání [...] jakoby právě na tomto úseku umělecké činnosti se chtěla umělecký plně vyžíti“. Nutno dodat, že její exlibrisová tvorba došla i mezinárodního uznání (jde o padesátá léta!). Dr. Pavelka si všímá, že autorka dosáhla ve snaze po dokonalém uměleckém růstu velkého úspěchu. Podařilo se jí skloubit kompozici s písmem v jeden harmonický celek. Dr. Pavelka charakterizuje její dílo jako „nedráždivě módní, neboť umělkyně nikdy násilně nepřervávala veškerá pouta s tradicí a se zděděnými hodnotami, nýbrž naopak její umělecká tvorba je vyznačena mocným lyrickým procítěním spolu s hlubokým smyslem pro realitu, přičemž umělkyně byla vždy přístupna uvolnit svůj rukopis ze zajetí vžitých kompozičních a formových zásad“. Dobroslava si z počátku své archivní knižní značky glosovala. Od glos „prostá dívka, blíže neznám“ přes spolupacientku „velmi milá kolegyně...“ až po exlibris věnované jejímu ošetřujícímu lékaři, kterého označila jako „arbitra elegantiarum“. Několik opusů věnovala autorka sama sobě a svým literárním hrdinům, členům rodiny (sestře Jaroslavě a jejímu manželovi MUDr. Mirko Zemanovi, lékařům v Havlíčkově Brodě), Aleně Koutné, zahraničním i tuzemským sběratelům. Soupis jejích exlibris tiskem vydán nebyl.
Dobroslava Bilovská předčasně umírá 23. 2. 1965 v Brně ve věku osmačtyřiceti let.


JUDr. Emil Jiří Pavelka (1.10.1898 – 1.5.1978)
Upravil a doplnil Vladimír Pospíšil

Lektorovala Kristina Nina Kvapilová

Výběr z literatury:
  • Emil Jiří Pavelka: Dobroslava Bilovská: Medailon o životě a práci – průklepová kopie strojopisu. Vlastivědný kroužek ADAST , Adamov 1964
  • Emil Jiří Pavelka: Zrání Dobroslavy Bilovské, Zprávy SSPE Praha 1961:43/9
  • Emil Jiří Pavelka: Akademická malířka a grafička Dobroslava Bilovská zemřela – Zprávy SSPE 1965:60 - až 62/11
  • Soupis exlibris – Emil J. Pavelka – v elektronické formě. Roční soupisy jsou součástí časopisu Zprávy SSPE
  • Mojmír Helecelet: Předmluva k 1. souboru exlibris, Brno 1950
  • Alena Koutná: Předmluva ke grafickému souboru osmi litografií
  • k básnickému dílu Fráni Šrámka „Kruh bibliofilů na Moravě“. Hranice n. Mor. 1952
  • Dr. P. Toman: Dodatky ke slovníku československých výtvar. umělců. SNKLHU Praha 1955.
  • Doprovod k osmi litografiím pro „Kytici“ K. J. Erbena „Kruh bibliofilů na Moravě“ Hranice n. Mor. 1959
  • V. Pazourek: Erbenova „Kytice“ v litografii D. Bilovské. Svobodné slovo, Brno 21. 1. 1960
  • Dr. E. J. Pavelka: Podíl Brna v historii knižní značky. Zprávy SSPE, Praha 1960, č. 39
  • Václav Zykmund: Výstava moravských grafiků. Výtvarná práce. Praha 1961, č. 16
  • Dr. E. J. Pavelka: Dvě stě let české knižní značky s telečskými motivy. Zprávy SSPE Praha 1962, č. 45 a 46


  • Výstavy:
  • udává 21 výstav v tuzemsku
  • výstava jihomoravských umělců v Krakově


  • L3, 101:159, 1962

    L1, 84:70, 1945

    L1, 87:65, 1948

    L1b, 95:77, 1948

    L3, 80:98, 1963

    L3 T, 67:55, 1958

    L3, 70:58, 1958

    L1, 103:78, 1946

    L1, 90:69, 1961

    L3 T, 93:66, 1958

    L1, 95:99, 1948