Tavík František Šimon
*13.5.1877 - ✝︎19.12.1942


Malíř, grafik, ilustrátor a pedagog, se narodil 13. 5. 1877 v Železnici u Jičína a zemřel 19. 12. 1942 v Praze. Jméno Tavík převzal po své matce Anně, rozené Tavíkové. V letech 1894−1900 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u prof. Maxmiliána Pirnera (1854−1924) a zde se spřátelil s malířem Hugem Boettingerem (1880−1934). Jako člen SVU Mánes vystavoval od r. 1898 na pravidelných členských výstavách, dále na výstavách Krasoumné jednoty v Rudolfinu 1901−1902 a na výstavách vídeňského Hagenbundu 1901−1914. Díky úspěchům na těchto výstavách získal v roce 1902 Hlávkovo stipendium, které použil k cestě do Itálie.
Díky talentu, neutuchajícímu zájmu a mimořádné píli si brzy osvojil většinu grafických technik. Skvělých výsledků dosahoval v barevném leptu. Originálním způsobem jej kombinoval s měkkou linií vernis mou a s barevnými plochami akvatinty s využitím lavírování. Těsným propojením kresby a barvy dosáhl v grafických listech téměř malířského výrazu.
První samostatné výstavy doma se osmadvacetiletý T. F. Šimon, žijící v Paříži, dočkal v roce 1905 v pavilonu SVU Mánes na Smíchově pod Kinskou zahradou, pouze několik měsíců po tehdejší významné události – prezentaci díla norského malíře a grafika Edvarda Muncha. T. F. Šimon vystavil přes sto děl: oleje, pastely, kresby a lepty. Ohlas byl rozpačitý, kritický tón se ozval u F. X. Šaldy, příznivě byly přijaty grafické práce, ale očekávaný finanční efekt byl malý.
S grafikou se prosadil v Paříži, kde dlouhodobě pobýval v letech 1904−1914. Jeho tvorba byla oceněna členstvím v prestižní Société de la Gravure Originale en Couleurs. V letech 1905−1908 vystavoval v Salonu des Beaux-Arts, v letech 1907−1913 v Salonu d‘Automne v Paříži a rovněž přijímal pozvání k účasti na přehlídkách Royal Society of Painters-Etchers and Engravers v Londýně (1908−1914). Francouzská vláda mu udělila Řád Čestné legie. Jeho grafické listy vydávali přední pařížští nakladatelé G. Petit a E. Sagot a jejich prostřednictvím se grafiky dostávaly do veřejných a soukromých sbírek ve Francii, Anglii a USA.
V Paříži měl Šimon ateliér za Belfortským lesem, poblíž byl i skromný dům, kde bydlel v útulném bytě vyzdobeném Šimonovými obrazy astronom a politik M. R. Štefánik, s nímž se seznámil už v r. 1905. Při návštěvách Štefánika u Šimonů, před jeho výpravou na Tahiti na jaře 1910 u příležitosti úkolu vybudovat nad přístavem Papeete hvězdárnu k pozorování průchodu Halleyovy komety, jej Šimon získal pro hledání pozůstalosti po malíři P. Gauguinovi. V pátrání měl Štefánik úspěch, v okrese Punavia nalezl v jedné vsi korýtko vyrobené z Gauguinových dřevorytů a v chýši osady Mataica několik desek z beden od alkoholu s Gauguinovými dřevořezbami. Přivezl je a Šimon je okamžitě vlastnoručně vytiskl. Tyto matrice jsou dnes v majetku Národní galerie v Praze.
Přátelské vazby mezi krajany usedlými v Paříži se promítly i do umělcovy portrétní tvorby. Dokládají to výstižné podobizny sochařů B. Kafky, O. Španiela, J. Mařatky a O. Gutfreunda, malíře K. Špillara a astronoma M. R. Štefánika. Prázdniny často trávil v přímořských lázních v Onivalu, kde se spřátelil s Františkem Kupkou. Z Francie se každoročně vydával na cesty po Evropě, poznal Londýn, Holandsko, Belgii, Itálii, Maroko, Španělsko.
Velká válka zapříčinila jeho nucený návrat do Prahy. Ta byla jeho celoživotní láskou a inspirací. Už v roce 1907 vyšlo v Topičově nakladatelství album Praha, po němž v r. 1911 vydal J. Štenc soubor pětadvaceti černých leptů rovněž s názvem Praha, následovalo dvanáct barevných leptů Hradčany z r. 1916 nákladem Artura Nováka a po vzniku ČSR u J. Štence dalších deset barevných listů s názvem Hradčanské motivy. Byl spoluzakladatelem SČUG Hollar a byl zvolen jeho prvním předsedou. Grafickou speciálku na AVU v Praze převzal v r. 1928 po Maxi Švabinském. Jeho ateliérem prošli např. C. Bouda, Vladimír Pukl, Mario Stretti a Ludmila Jiřincová, která absolvovala jako poslední – těsně před uzavřením vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939.
Svoji cestovatelskou vášeň završil v letech 1926−1927, když podnikl cestu kolem světa (Francie, Anglie, USA , Panama, Havajské ostrovy, Japonsko, Čína, Hongkong, Indie, Ceylon, Suez, Francie). Z ní vzešel cyklus dvanácti leptů Črty z Orientu (1930) a své dojmy sepsal v knize Listy z cesty kolem světa (1927).
Co se týče knižních značek, dělal je rád. Od mládí byl horlivým čtenářem a milovníkem knih. Jeho soubor 12 exlibris a novoročenek vydal již v r. 1918 Arthur Novák v nákladu 65 výtisků. Pro M. R. Štefánika vytvořil dvě knižní značky. První ucelený seznam exlibris sestavil a vydal v Úvalech u Prahy Václav Rytíř v r. 1932. Konečný soupis 47 exlibris sestavil Pavel Vodehnal a vydal ho SSPE v r. 1943, rok po smrti autora.


Jiří Ort
Posoudil Jan Langhammer

Výběr z literatury:
  • ŠIMON, T. F. Příručka umělce – grafika. O technikách rytiny, leptu a barevného leptu. Praha: Jan Štenc, 1921.
  • ŠIMON, T. F. Dřevoryt. Druhá příručka umělce grafika. Praha: Jan Štenc, 1927.
  • BENEŠ BUCHLOVAN , B. Moderní česká exlibris. Praha: Kroužek českých exlibristů, 1926, s. 155−156.
  • ROUBAL Viktor. Vademecum sběratele. Praha: Václav Rytíř, 1929, s. 241-243.
  • ŠIMON, T. F. Listy z cesty kolem světa. Praha: J. Otto, 1928.
  • RYTÍŘ , Václav. T. F. Šimon. Exlibris. Popisný seznam 1910-1932. Úvaly: Václav Rytíř, 1932, 44 s., předmluvu napsal Arthur Novák. Popisný soupis 50 exlibris T. F. Šimona.
  • NOVÁK , Arthur. Kronika grafického díla T. F. Šimona. Praha: SČUG Hollar, 1937.
  • MATĚJČEK , Antonín. T. F. Šimon. Praha: Československá grafická unie, 1938.
  • VODEHNAL , Pavel. 46. seznam. T. (Tavík) F. (František) ŠIMON. Praha: SSPE, 1943.
  • AULICKÁ , Hana. T. F. Šimon. Počátky moderního českého exlibris. Sborník pro exlibris a drobnou grafiku. Praha: SSPE, 2004.
  • HÁJEK, V., ŠIMON, P., TŘEŠTÍK, J. T. F. Šimon. Cesta kolem světa v 80 obrazech. Praha: Galerie U Křížovníků, 2004.
  • ORT , J. Výstava T. F. Šimona v Železnici. Knižní značka. 4 / 2017, 123−125.
  • VENCL, Slavomil. Moderní exlibris v českých zemích. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2018, s. 225.
  • ŠMIDRKAL, Pavel. Tavík František Šimon zblízka. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2020.
  • ORT , Jiří. Dopis ke knize Tavík František Šimon zblízka. Knižní značka 2/2020, s. 61-63. Praha, SSPE.
  • Internetové stránky: https://www.tfsimon.com


  • C3, 130:90, 1913

    autoportrét

    X2, 95:64, 1930

    C3, 64:57, 1912

    C3, 72:63, 1910

    X2, 100:70, 1920

    C3, 105:89, 1917