Mal�?, grafik, ilustr�tor a pedagog, se narodil 13. 5. 1877 v �eleznici u Ji?�na a zem?el 19. 12. 1942 v Praze. Jm�no Tav�k p?evzal po sv� matce Ann?, rozen� Tav�kov�. V letech 1894?1900 studoval v Praze na Akademii v�tvarn�ch um?n� u prof. Maxmili�na Pirnera (1854?1924) a zde se sp?�telil s mal�?em Hugem Boettingerem (1880?1934). Jako ?len SVU M�nes vystavoval od r. 1898 na pravideln�ch ?lensk�ch v�stav�ch, d�le na v�stav�ch Krasoumn� jednoty v Rudolfinu 1901?1902 a na v�stav�ch v�de?sk�ho Hagenbundu 1901?1914. D�ky �sp?ch?m na t?chto v�stav�ch z�skal v roce 1902 Hl�vkovo stipendium, kter� pou�il k cest? do It�lie.
D�ky talentu, neutuchaj�c�mu z�jmu a mimo?�dn� p�li si brzy osvojil v?t�inu grafick�ch technik. Skv?l�ch v�sledk? dosahoval v barevn�m leptu. Origin�ln�m zp?sobem jej kombinoval s m?kkou lini� vernis mou a s barevn�mi plochami akvatinty s vyu�it�m lav�rov�n�. T?sn�m propojen�m kresby a barvy dos�hl v grafick�ch listech t�m?? mal�?sk�ho v�razu.
Prvn� samostatn� v�stavy doma se osmadvacetilet� T. F. �imon, �ij�c� v Pa?�i, do?kal v roce 1905 v pavilonu SVU M�nes na Sm�chov? pod Kinskou zahradou, pouze n?kolik m?s�c? po tehdej�� v�znamn� ud�losti � prezentaci d�la norsk�ho mal�?e a grafika Edvarda Muncha. T. F. �imon vystavil p?es sto d?l: oleje, pastely, kresby a lepty. Ohlas byl rozpa?it�, kritick� t�n se ozval u F. X. �aldy, p?�zniv? byly p?ijaty grafick� pr�ce, ale o?ek�van� finan?n� efekt byl mal�.
S grafikou se prosadil v Pa?�i, kde dlouhodob? pob�val v letech 1904?1914. Jeho tvorba byla ocen?na ?lenstv�m v presti�n� Soci�t� de la Gravure Originale en Couleurs. V letech 1905?1908 vystavoval v Salonu des Beaux-Arts, v letech 1907?1913 v Salonu d�Automne v Pa?�i a rovn?� p?ij�mal pozv�n� k �?asti na p?ehl�dk�ch Royal Society of Painters-Etchers and Engravers v Lond�n? (1908?1914). Francouzsk� vl�da mu ud?lila ?�d ?estn� legie. Jeho grafick� listy vyd�vali p?edn� pa?힚t� nakladatel� G. Petit a E. Sagot a jejich prost?ednictv�m se grafiky dost�valy do ve?ejn�ch a soukrom�ch sb�rek ve Francii, Anglii a USA.
V Pa?�i m?l �imon ateli�r za Belfortsk�m lesem, pobl� byl i skromn� d?m, kde bydlel v �tuln�m byt? vyzdoben�m �imonov�mi obrazy astronom a politik M. R. �tef�nik, s n�m� se sezn�mil u� v r. 1905. P?i n�v�t?v�ch �tef�nika u �imon?, p?ed jeho v�pravou na Tahiti na ja?e 1910 u p?�le�itosti �kolu vybudovat nad p?�stavem Papeete hv?zd�rnu k pozorov�n� pr?chodu Halleyovy komety, jej �imon z�skal pro hled�n� poz?stalosti po mal�?i P. Gauguinovi. V p�tr�n� m?l �tef�nik �sp?ch, v okrese Punavia nalezl v jedn� vsi kor�tko vyroben� z Gauguinov�ch d?evoryt? a v ch��i osady Mataica n?kolik desek z beden od alkoholu s Gauguinov�mi d?evo?ezbami. P?ivezl je a �imon je okam�it? vlastnoru?n? vytiskl. Tyto matrice jsou dnes v majetku N�rodn� galerie v Praze.
P?�telsk� vazby mezi krajany usedl�mi v Pa?�i se prom�tly i do um?lcovy portr�tn� tvorby. Dokl�daj� to v�sti�n� podobizny socha?? B. Kafky, O. �paniela, J. Ma?atky a O. Gutfreunda, mal�?e K. �pillara a astronoma M. R. �tef�nika. Pr�zdniny ?asto tr�vil v p?�mo?sk�ch l�zn�ch v Onivalu, kde se sp?�telil s Franti�kem Kupkou. Z Francie se ka�doro?n? vyd�val na cesty po Evrop?, poznal Lond�n, Holandsko, Belgii, It�lii, Maroko, �pan?lsko.
Velk� v�lka zap?�?inila jeho nucen� n�vrat do Prahy. Ta byla jeho celo�ivotn� l�skou a inspirac�. U� v roce 1907 vy�lo v Topi?ov? nakladatelstv� album Praha, po n?m� v r. 1911 vydal J. �tenc soubor p?tadvaceti ?ern�ch lept? rovn?� s n�zvem Praha, n�sledovalo dvan�ct barevn�ch lept? Hrad?any z r. 1916 n�kladem Artura Nov�ka a po vzniku ?SR u J. �tence dal��ch deset barevn�ch list? s n�zvem Hrad?ansk� motivy. Byl spoluzakladatelem S?UG Hollar a byl zvolen jeho prvn�m p?edsedou. Grafickou speci�lku na AVU v Praze p?evzal v r. 1928 po Maxi �vabinsk�m. Jeho ateli�rem pro�li nap?. C. Bouda, Vladim�r Pukl, Mario Stretti a Ludmila Ji?incov�, kter� absolvovala jako posledn� � t?sn? p?ed uzav?en�m vysok�ch �kol nacisty 17. listopadu 1939.
Svoji cestovatelskou v�e? zavr�il v letech 1926?1927, kdy� podnikl cestu kolem sv?ta (Francie, Anglie, USA , Panama, Havajsk� ostrovy, Japonsko, ?�na, Hongkong, Indie, Ceylon, Suez, Francie). Z n� vze�el cyklus dvan�cti lept? ?rty z Orientu (1930) a sv� dojmy sepsal v knize Listy z cesty kolem sv?ta (1927).
Co se t�?e kni�n�ch zna?ek, d?lal je r�d. Od ml�d� byl horliv�m ?ten�?em a milovn�kem knih. Jeho soubor 12 exlibris a novoro?enek vydal ji� v r. 1918 Arthur Nov�k v n�kladu 65 v�tisk?. Pro M. R. �tef�nika vytvo?il dv? kni�n� zna?ky. Prvn� ucelen� seznam exlibris sestavil a vydal v �valech u Prahy V�clav Ryt�? v r. 1932. Kone?n� soupis 47 exlibris sestavil Pavel Vodehnal a vydal ho SSPE v r. 1943, rok po smrti autora.