Wellner Karel
*5.3.1875 - ✝︎4.6.1926
Vznamn moravsk exlibrista a vtvarn
pedagog, se narodil 5. 3. 1875 v Unhoti u Kladna.
Mlad lta proil v poumavskm m?ste?ku Plnici a pot
v Kdyni. Otec not? si p?l mt ze syna strojnho inenra.
Ten otcovo p?n respektoval a po maturit? na relce
v Praze tak pokra?oval ve studiu na technice. Studium
techniky sice dokon?il, ale smysl ivota nael v um?n.
S p?telem kavcem, pozd?jm teoretikem um?n, studoval
odbornou um?leckou literaturu. Z tto doby pochzej
Wellnerovy literrn prvotiny.
Po krtk praxi ve kodovch zvodech v Plzni (jeho strc Frantiek byl ?editelem zvodu) vyuil v r. 1897 citelnho nedostatku u?itel? na st?ednch kolch pro obor kreslen a po absolvovn krtkodobho kursu se stal asistentem pro kreslen, deskriptivn geometrii a modelovn na relnm gymnasiu v Praze. Na kole p?sobil dva roky a pot p?eel na um?lecko-pr?myslovou kolu (v letech 18991902 - profesor Lika), kde p?sobil jako profesor kreslen. kolu u pro onemocn?n tuberkulzou nedokon?il a zke?n nemoc ho provzela a do smrti.
V roce 1902 nastoupil jako suplujc profesor do Olomouce. Frantiek Drkal napsal, e se jeho p?chodem dostalo m?stu velkho daru. Po baroknch um?lcch 17. a 18. stolet, byl prof. Wellner prvnm velkm um?lcem na olomouck p?d?. Ji krtk pobyt v Olomouci sta?il na to. aby si ji citliv um?lec zamiloval. M?sto pln architektonickch pamtek s romantickmi zkoutmi a vldn p?ijet v nov? z?zenm relnm gymnaziu Matice kolsk v Olomouci byly pobdkou pro um?lce a pedagoga. Vznamn historik, teoretik a vtvarn kritik t doby Jaromr Lakosil podotk, e jeho pedagogick prce (v t dob? bylo kreslen povinnm p?edm?tem) nespo?vala jen v technick vchov?, ale vedla ky k vchov? estetick, k probouzen um?leckho citu a nakonec i k vlastn tvorb?.
Za sp?nou pedagogickou ?innost se profesoru Karlu Wellnerovi dostalo ocen?n zemsk koln rady.
Poznatky a zkuenosti ze sv praxe uve?ej?oval v odbornch a um?leckch ?asopisech a publikacch. Byl spoluorganiztorem mnohch um?leckch vstav v Olomouci a v okolnch m?stech, kde p?ednesl ?adu p?ednek o um?n. Radmila Mr?kov se ve sv diplomov prci zmi?uje i o tehdy vzjemn nevraivosti mezi Prahou a Brnem, respektive mezi ?echy a Moravany. Karel Wellner byl ?lenem v ?eskch a moravskch u?itelskch spolcch s clem potla?it vzjemn nepochopen a v pon?m?el Olomouci prosadit ?esk ivel.
Z Wellnerovy rozshl vtvarn ?innosti R. Mr?kov p?ipomn zejmna grafick cyklus Olomouc ve sn?hu (1917), Moravsk m?sta (m. j. Nov Ji?n a tramberk, 1920) a Deset kreseb z Itlie a Francie. Tato dla realizoval v r. 1925, rok p?ed svm skonem.
Wellnerova exlibristick tvorba byla dostate?n? podchycena v seznamu Exlibris s reprodukcemi. Zachycuje tvorbu 49 list? od r. 1903 do 1925.
Sv prvn exlibris v?noval ?esk relce v Olomouci (Sova na knize) a spolu s universlnm exlibis z tho roku to maj bt v?bec prvn moravsk exlibris
(exlibris bez jmna majitele, perokresba velikosti 81:92 - dekorativn symetrick kresba p?edstavuje dva trsy pampeliek, jejich kv?ty jsou k sob? naklon?ny, k nim je p?ikomponovn naho?e kruh, na jeho obvodu ?teme hesla: Omnia (su)nt vana. Va nitas (van) itatum. Marnost nad marnost vechno je marnost (p?eklad Mgr. Alois Sassmann).
Ob? exlibris byla uve?ejn?na v ?asopise katolick moderny Nov ivot 1903, vydavatele Karla Dostla-Lutinova v Novm Ji?n?.
K. Wellner v ?asopise uve?ej?oval tak sv glosy v ?sle 5. z 1903, ro?. 8. a v oddle Forum seznamuje dosud nepou?enho ?ten?e s problematikou tvorby a sbrn exlibris. Rostouc poptvka p?i?t um?leck hodnot? list? v?t vznam a tm i sb?ratelstv jako takovmu, ?m se knin zna?ka vzdaluje svmu ur?en - ozna?it vlastnka knihy. Autor ?lnku (zna?ka Zet), jmenuje i dva objevitele obou uniktnch Wellnerovch exlibris - bibliofily Vilma Schmidta a Jaromra Obrtila.
Karel Wellner, spoluzakladatel modernho exlibris v ?eskch zemch, umr ve svch jednapadesti letech (4.6.1926 Olomouc) vy?erpn dlouhotrvajc chorobou, pedagogickou a vtvarnou ?innost. Jeho tvorba je nerozlu?n? spjata s Olomouc a s Moravou v?bec.
Pod?kovn: Mgr. N. Prokschovi z Muzea um?n v Olomouci a pan I. Zrubov z Muzea v Novm Ji?n? a Mgr. M. Vyohldov z Nrodnho mutea Praha.
Po krtk praxi ve kodovch zvodech v Plzni (jeho strc Frantiek byl ?editelem zvodu) vyuil v r. 1897 citelnho nedostatku u?itel? na st?ednch kolch pro obor kreslen a po absolvovn krtkodobho kursu se stal asistentem pro kreslen, deskriptivn geometrii a modelovn na relnm gymnasiu v Praze. Na kole p?sobil dva roky a pot p?eel na um?lecko-pr?myslovou kolu (v letech 18991902 - profesor Lika), kde p?sobil jako profesor kreslen. kolu u pro onemocn?n tuberkulzou nedokon?il a zke?n nemoc ho provzela a do smrti.
V roce 1902 nastoupil jako suplujc profesor do Olomouce. Frantiek Drkal napsal, e se jeho p?chodem dostalo m?stu velkho daru. Po baroknch um?lcch 17. a 18. stolet, byl prof. Wellner prvnm velkm um?lcem na olomouck p?d?. Ji krtk pobyt v Olomouci sta?il na to. aby si ji citliv um?lec zamiloval. M?sto pln architektonickch pamtek s romantickmi zkoutmi a vldn p?ijet v nov? z?zenm relnm gymnaziu Matice kolsk v Olomouci byly pobdkou pro um?lce a pedagoga. Vznamn historik, teoretik a vtvarn kritik t doby Jaromr Lakosil podotk, e jeho pedagogick prce (v t dob? bylo kreslen povinnm p?edm?tem) nespo?vala jen v technick vchov?, ale vedla ky k vchov? estetick, k probouzen um?leckho citu a nakonec i k vlastn tvorb?.
Za sp?nou pedagogickou ?innost se profesoru Karlu Wellnerovi dostalo ocen?n zemsk koln rady.
Poznatky a zkuenosti ze sv praxe uve?ej?oval v odbornch a um?leckch ?asopisech a publikacch. Byl spoluorganiztorem mnohch um?leckch vstav v Olomouci a v okolnch m?stech, kde p?ednesl ?adu p?ednek o um?n. Radmila Mr?kov se ve sv diplomov prci zmi?uje i o tehdy vzjemn nevraivosti mezi Prahou a Brnem, respektive mezi ?echy a Moravany. Karel Wellner byl ?lenem v ?eskch a moravskch u?itelskch spolcch s clem potla?it vzjemn nepochopen a v pon?m?el Olomouci prosadit ?esk ivel.
Z Wellnerovy rozshl vtvarn ?innosti R. Mr?kov p?ipomn zejmna grafick cyklus Olomouc ve sn?hu (1917), Moravsk m?sta (m. j. Nov Ji?n a tramberk, 1920) a Deset kreseb z Itlie a Francie. Tato dla realizoval v r. 1925, rok p?ed svm skonem.
Wellnerova exlibristick tvorba byla dostate?n? podchycena v seznamu Exlibris s reprodukcemi. Zachycuje tvorbu 49 list? od r. 1903 do 1925.
Sv prvn exlibris v?noval ?esk relce v Olomouci (Sova na knize) a spolu s universlnm exlibis z tho roku to maj bt v?bec prvn moravsk exlibris
(exlibris bez jmna majitele, perokresba velikosti 81:92 - dekorativn symetrick kresba p?edstavuje dva trsy pampeliek, jejich kv?ty jsou k sob? naklon?ny, k nim je p?ikomponovn naho?e kruh, na jeho obvodu ?teme hesla: Omnia (su)nt vana. Va nitas (van) itatum. Marnost nad marnost vechno je marnost (p?eklad Mgr. Alois Sassmann).
Ob? exlibris byla uve?ejn?na v ?asopise katolick moderny Nov ivot 1903, vydavatele Karla Dostla-Lutinova v Novm Ji?n?.
K. Wellner v ?asopise uve?ej?oval tak sv glosy v ?sle 5. z 1903, ro?. 8. a v oddle Forum seznamuje dosud nepou?enho ?ten?e s problematikou tvorby a sbrn exlibris. Rostouc poptvka p?i?t um?leck hodnot? list? v?t vznam a tm i sb?ratelstv jako takovmu, ?m se knin zna?ka vzdaluje svmu ur?en - ozna?it vlastnka knihy. Autor ?lnku (zna?ka Zet), jmenuje i dva objevitele obou uniktnch Wellnerovch exlibris - bibliofily Vilma Schmidta a Jaromra Obrtila.
Karel Wellner, spoluzakladatel modernho exlibris v ?eskch zemch, umr ve svch jednapadesti letech (4.6.1926 Olomouc) vy?erpn dlouhotrvajc chorobou, pedagogickou a vtvarnou ?innost. Jeho tvorba je nerozlu?n? spjata s Olomouc a s Moravou v?bec.
Pod?kovn: Mgr. N. Prokschovi z Muzea um?n v Olomouci a pan I. Zrubov z Muzea v Novm Ji?n? a Mgr. M. Vyohldov z Nrodnho mutea Praha.
Podle uvedench pramen? zpracoval Vladimr Pospil
Posoudil Jan Melena
Posoudil Jan Melena
Výběr z literatury:
Knin zna?ka 1949:2/13-15
Seznam exlibris ?. 42 z r. 1934, sestavil Pavel Vodehnal
Radmila Mr?kov : Karel Wellner, bakal?sk diplomov prce, Olomouc 1991
Karel Wellner : Vstava dla 15.212.1948-15.1.1949
Karel Wellner : 1875 - 1928, Krajsk galerie v Olomouci
Elke Schutt-Kehm : Das Exlibris. Harenberg Edition
