Ing. architekt, grafik, kresl�?, heraldik, n�vrh�? p?edm?t? u�it�ho i sakr�ln�ho um?n�, spisovatel; narozen 21. 6. 1907 v ?evni?ov? u Slan�ho, zem?el 11. 2. 1960 v Praze. Studia zapo?al na rakovnick�m re�ln�m gymn�ziu, av�ak maturoval v Praze, kam se jeho otec V�clav, vy��� �?edn�k Bu�t?hradsk� dr�hy, p?est?hoval s celou rodinou r. 1923. �estn�ct let pro�it�ch v Rakovn�ku, a tak� p?�klad prof. kreslen� R. Pucholda (1881�1947), se odrazily na celkov�m budouc�m sm??ov�n� tohoto v�estrann�ho um?lce. Jako osmn�ctilet� vstupuje na Vysokou �kolu architektury a pozemn�ho stavitelstv� u prof. A. Engela (1879�1958). Kr�tce pot� se setk�v� s katolicky orientovan�m nakladatelem L. Kunc�?em, pro jeho� �ivot sv. Norberta vytv�?� r. 1927 tituln� kresbu, jeho prvn� pr�ci na kni�n� v�zdob? v?bec. K dal��m prac�m tohoto druhu, jako jsou znaky star�ch ?esk�ch rod? pro knihu B. R�?ka ?eskoslovensk� d?jiny (1929) nebo kreslen� frontispisy ke knih�m J. da Todiho U jesli?ek, (1934) a F. Lazeck�ho Od?n� kr�lovsk� (1937) aj., p?ib�vaj� brzy i vlastn� pr�ce beletristick�. Jmenovat lze Vlada?stv� R?�e (1937), Sov� hrad (1943), Dobr� drak (1944), Star� kapitula (1946) a Dobr� ryt�? (1946). V�echny nesou pe?e? jeho precizn� grafick� �pravy, ?asto i osobitou kresbu v titulu a na ob�lce. Opominout nem?�eme ani jeho publikace odborn� � Erbovn� kn�ky na roky 1935�1941, vych�zej�c� ve vy�ehradsk� edici ?�d, dodnes hledan� �vod do heraldiky (1940) a B�je?n� zv�?ata, obludy a nestv?ry, kter� vydal v Olomouci r. 1935 O. F. Babler. Charakterizuje ho �modern? st?�dm�, ale v�razn� a neomyln� line�rn� kresba s pevn�mi u�lechtil�mi k?ivkami�, kterou se stejn? tak vyzna?uj� i �jeho ?etn� kni�n� zna?ky, vin?ty, exlibris, raz�tka a dopisn� signety.� (Mojm�r Tr�vn�?ek).
V �irok� �k�le z�jm? t�to �renesan?n� osobnosti� st�la na jednom z p?edn�ch m�st tak� tvorba ex libris, kter�ch v letech 1924�1952 vyhotovil plodn� um?lec v�ce ne� dev?t des�tek! Zpo?�tku tvo?il v technice d?evorytu a linorytu, pozd?ji ji� prakticky jen v technice zinkografie, kter� ov�em umo�?ovala kvalitn� a numericky neomezenou reprodukci. Tak� zde p?eva�ovala t�matika heraldick� (Karel Schwarzenberg, 1933; Josef Pravda, 1933; Marie Luisa Stan?�kov�, b.v.; Alexander H��?ava, 1938; Karel Vy��n, 1945, aj.) a c�rkevn�. B?etislav �torm s oblibou zobrazoval velk� osobnosti z panteonu sv?tc? (sv. Bartolom?j � ex libris Jan Barto�, 1937; sv. Norbert � ex libris Vlastimil Vinter, 1942; sv. V�clav se dv?ma and?ly � ex libris Rudolf Choce?sk�, 1944; sv. V�clav s korouhv� a �t�tem, b. v. � Otakar M??i?ka; sv. Ji?� s drakem a princeznou � ex libris Ji?� Suchomel, b.v.; apod.), jindy naopak vyu��val typick� elementy ?i motivy stavebn� (rom�nsk� rotunda � ex libris Karel Krou�ilka, 1926; chr�mov� pr??el� - Jan Barto�, 1932; aj.)
To v�e v p?esn� stylizaci, se z?etelem na narativn� p?esah do oblasti univerz�ln? platn�ch podobenstv�, v duchu st�le �iv� k?es?ansk� religiozity a s n� spojen�ho k�nonu ryt�?sk�ch ctnost�. Pr�v? v souvislosti s heraldick�mi ex libris B. �torm napsal: �nepot?ebuj� ozna?en�, ani nemus� n�sti jm�no vlastn�ka. Znak je v�c ne� jm�no; jm�no je jen zvukovou analogi� znaku� (Heraldick� ex libris, Bibliofil ro?. X., r. 1933, s. 102).
Ing. arch. B?etislav �torm st�l od po?�tku sv� um?leck� a tv?r?� dr�hy nekompromisn? na platform? konzervativn�ho, pravicov�ho politick�ho spektra, po boku spisovatele Jaroslava Durycha, publicist? Jana Hertla a Jana Scheinosta, a dal��ch mu n�zorov? bl�zk�ch intelektu�l?, publikuj�c�ch v periodik�ch jako St?�e?, Rozmach, Akord, Archa, N�rodn� obnova, nebo Kunc�?ovy noviny. Jeho odborn�, polemicky bojovn� ?l�nky sm??ovaly proti levicov� modern?, reprezentovan� zejm�na zn�mou revu� ReD Karla Teigeho; v mnoha ohledech mu byl bl�zk� nonkonformn� J. Florian, kter�mu ji� v roce 1933 navrhl rodinn� d?m ve Star� ?�i. Jednu z m�la staveb, kter� se do?kaly sv� re�ln� podoby.
V letech 1933�1939 p?sobil B. �torm jako technick� �?edn�k v Bratislav? a v Ko�ic�ch a v t�to dob? uzav?el i s?atek se svou prvn� �enou Sl�vkou Mohalovou, kter� mu v roce 1937 porodila syna Vojt?cha; t�ho� roku se stal heroldem ?�du ryt�?? svat�ho Lazara Jeruzal�msk�ho. Po n�vratu do ?ech sta?il je�t? navrhnout dva rodinn� domy ve V�enorech (1939) a v Jarkovic�ch (1941), av�ak ji� o pouh� t?i roky pozd?ji t?�ce onemocn?l a n�sledn?, roku 1945, sotva p?e�il n�let americk�ch bombard�r? na pra�skou nemocnici Na Karlov?, kde se pr�v? l�?il. Ten sam� rok se podruh� o�enil s Martou Podzemskou a nastoupil na post respektovan�ho poradce pro rekonstrukci Emauzsk�ho a B?evnovsk�ho opatstv�. V pades�t�ch letech byl kr�tce zam?stn�n ve St�tn�m �stavu pam�tkov� p�?e a ochrany p?�rody, av�ak po?�tkem roku 1960 n�hle zem?el ve v?ku nedo�it�ch pades�ti t?� let, zanech�vaje mnoho dosud v rukopise uchovan�ch prac�.
Obdiv B?etislava �torma ke st?edov?k� kultu?e vyj�d?en� v jeho kresebn�m a grafick�m d�le, se stal nejednou inspira?n�m zdrojem pro dal�� na�e um?lce � tv?rce ex libris a znalce heraldiky � Zde?ka Mariu Zengera (1913�1988) a Zdirada Jana K?titele ?echa (1949).