Slavk Ji?
*8.4.1925 - ✝︎5.12.1984
Tv?rce exlibris technikou d?evorytu a linorytu,
pat? k t?m um?lc?m, kte? byli tm?? zapomenuti.
Vodbornch publikacch se jeho jmno v?bec nevyskytuje,
a?koliv jin autodidakti jsou odbornky a sb?rateli
vysoce cen?ni prv? kv?li jejich osobitosti. Jeho dlo je
alespo? z ?sti uloeno ve sbrkch Moravsk galerie, Jiho?esk
v?deck knihovny, ?eskho muzea st?bra v Kutn
Ho?e a Muzea vchodnch ?ech v Hradci Krlov.
Ji? Slavk se narodil v Ronov? u ?eskch Bud?jovic 8.4.1925 v rodin? dvou u?itel?, Antonna Slavka a Josefy rozen Tampierov. Roku 1942 absolvoval relku a 1944 stavebn pr?myslovku v ?eskch Bud?jovicch. Do konce vlky se ivil jako elezni?n d?lnk. Po vlce studoval v letech 19461950 na Univerzit? Karlov? aprobaci biologie- zem?pis. Po vojensk slub? p?sobil na u?itelskch mstech v pohrani?n, od roku 1958 na jedenctiletce v Hav?ov?, kde tak zaloil rodinu. Bilologii se v?noval nejen jako u?itel, ale tak jako konzultant odbornch komis. Zem?el nhle 5.12.1984 v d?sledku tragick nehody. Ji? Slavk byl svm otcem veden k p?stovn hudby, ale dval p?ednost rozvoji svho vtvarnho nadn pod vlivem strce Vincence Pauluse. Ten jej p?i p?leitostnch nvt?vch u?il technice d?evorytu, kter sm pouval p?i vytv?en exlibris pro sv p?tele. Paulus svho synovce rovn? doporu?il svm zkaznk?m-sb?ratel?m nebo jeho zna?ky propagoval pomoc nabdkovho listu. Tato snaha byla zhy sp?n, i proto, e Slavkovy kreace byly skute?n? kvalitn. Marie Jan?kov mu 13.1.1944 napsala: P?i vm?n? se nejlpe lb od Vs ten kv?t orchideje s motlem. To se Vm tenkrt velmi povedlo.
Pro um?leck rozvoj mladho mue (p?ipome?me, v roce 1941 estnctiletho) muselo mt velk vznam setkn na po?tku vlky s Josefem Vchalem a Annou Mackovou. Zd se, e na jeho prci m?ly vliv hlavn? barevn d?evoryty Mackov s motivem kv?tin ze 30. let. Nro?n figurln d?evoryty Josefa Vchala nenaly ve Slavkov? tvorb? odezvu, ale zd se, e se n?kdy inspiroval jeho stylem psma. Slavk ovem um?l zobrazit lidskou figuru, sv?d? o tom Vchal?v portrt na exlibris pro Vincence Pauluse. Slavkova vtvarn ?innost je ohrani?ena lety 1941 a 1944, pozd?ji jet? ob?as vytvo?il pro Paulusovy novoro?enky, ale u mn? nro?nou technikou linorytu. Prvn exlibris vytvo?il Ji? Slavk v roce 1941. Jeho prvn d?evoryty pro sebe, pro ?leny rodiny a Paulusovy p?tele se pln? vyrovnvaj, ?i spe p?ed? knin zna?ky, kter Paulus vytv?el metodou negativnho d?evorytu. Tmto zp?sobem byla vyhotovena exlibris pro tety Marii Paulusovou-Tampierovou a Ludmilu Paulusovou (sestru Vincence), prvn exlibris pro Marii Jan?kovou a ji barevn exlibris pro sb?ratelku Frantiku Dvo??kovou, dle to byla knin zna?ka Dr. Ebby Jahnov, kter byla ?ste?n? vytisknuta barevn?. ?st nkladu t?chto zna?ek se tiskla na oranovm pap?e, zcela v duchu praxe Vincence Pauluse. Vtomto obdob p?evldaj p?rodn motivy, zejmna kv?tiny a motli. Po zvldnut ?ernoblho d?evorytu se Ji? Slavk pustil i do vcebarevnch ex libris tisknutch z n?kolika desek, v?tinou ve ?ty?ech barvch. Byly to dal dv? zna?ky pro Marii Jan?kovou, dle pro Antonna ejvla, Juttu Heinicke a pravd?podobn? i pro B?etislava Peterku.
Vechna exlibris z roku 1941 jsou v desce signovna stylizovanm monogramem JS, kter v dalch letech u Slavk nepouv. N?kter ex libris Slavk podepisuje s udnm letopo?tu, p?padn? je na zadn stran? opat? raztkem se jmnem, s udnm techniky a letopo?tem. Zroku 1942 pochzej exlibris s antickmi motivy, p?padn? i s ?eckm psmem, a to pro Rudolfa Mertlka, J.Hublka a E.Ledeckho. N?kter z t?chto exlibris jsou opat?ena v desce signaturou v pozm?n?n form? p?ipomnajc letcho racka. Zd se, e roku 1942 u Slavk pracoval hlavn? na zakzku, exlibris jsou jednobarevn, maximln? dvojbarevn. Krom? ve uvedench figurlnch motiv? jsou pouity p?evn? motivy p?rodn, nap?. dekorativn stromy borovic jednotliv? nebo ve skupin?. Vroce 1942 vytvo?il Slavk prvn linoryt pro Vincence Pauluse, s portrtem Josefa Vchala.
Roku 1943 vznikla tak velmi znm zna?ka pro Jitku Paulusovou s krlovhradeckmi atributy modern architektury. Prost?ednictvm Vincence Pauluse se Ji? Slavk patrn? dostal do zornho hlu lipskho sb?ratele Paula Heinicke, pro kterho vytvo?il r. 1943 dvojbarevn d?evoryt. Po maturit? v roce 1944 nem?l u Slavk dostatek ?asu na tvorbu. Po vlce tvo?il u jen technikou linorytu, nap?. pro manela Jitky Paulusov Josefa M??i?ku a J.Havelku, a tak novoro?enky pro sebe a Paulusovy. Tato ?innost symbolicky kon? zv?rem roku 1948.
Shrneme-li Slavkovu tvorbu po strnce ikonografie, p?evauj v n motivy inspirovan p?rodou, zejmna kv?tiny a motli, a motivy modern a historick architektury. Pokud se vyskytuj figurln motivy, jsou patrn? reprodukc jinho obrzku, ne vlastn tvorbou. Slavkovy kv?tinov d?evoryty byly zpo?tku pod vlivem Vincence Pauluse, i kdy proti Paulusov? tm?? ornamentln stylizaci p?sob mnohem p?irozen?ji. Vbarevnch exlibris je patrn vliv d?evoryt? Anny Mackov, ale li se v?tm propracovnm pozad. Za zmnku stoj tak psmo. Zatmco Vincenc Paulus popisoval sv exlibris pravd?podobn? ablonkou, Ji? Slavk vdy pouil originln ryt psmo, kter p?izp?sobil celkovmu stylu knin zna?ky, nap?. ?eck psmo pro zna?ku Rudolfa Mertlka nebo vabach pro exlibris Jutty Heinicke. M?eme jen litovat, e vlivem rodinnch a vn?jch okolnost Ji? Slavk dle sv?j talent nerozvjel.
Ji? Slavk se narodil v Ronov? u ?eskch Bud?jovic 8.4.1925 v rodin? dvou u?itel?, Antonna Slavka a Josefy rozen Tampierov. Roku 1942 absolvoval relku a 1944 stavebn pr?myslovku v ?eskch Bud?jovicch. Do konce vlky se ivil jako elezni?n d?lnk. Po vlce studoval v letech 19461950 na Univerzit? Karlov? aprobaci biologie- zem?pis. Po vojensk slub? p?sobil na u?itelskch mstech v pohrani?n, od roku 1958 na jedenctiletce v Hav?ov?, kde tak zaloil rodinu. Bilologii se v?noval nejen jako u?itel, ale tak jako konzultant odbornch komis. Zem?el nhle 5.12.1984 v d?sledku tragick nehody. Ji? Slavk byl svm otcem veden k p?stovn hudby, ale dval p?ednost rozvoji svho vtvarnho nadn pod vlivem strce Vincence Pauluse. Ten jej p?i p?leitostnch nvt?vch u?il technice d?evorytu, kter sm pouval p?i vytv?en exlibris pro sv p?tele. Paulus svho synovce rovn? doporu?il svm zkaznk?m-sb?ratel?m nebo jeho zna?ky propagoval pomoc nabdkovho listu. Tato snaha byla zhy sp?n, i proto, e Slavkovy kreace byly skute?n? kvalitn. Marie Jan?kov mu 13.1.1944 napsala: P?i vm?n? se nejlpe lb od Vs ten kv?t orchideje s motlem. To se Vm tenkrt velmi povedlo.
Pro um?leck rozvoj mladho mue (p?ipome?me, v roce 1941 estnctiletho) muselo mt velk vznam setkn na po?tku vlky s Josefem Vchalem a Annou Mackovou. Zd se, e na jeho prci m?ly vliv hlavn? barevn d?evoryty Mackov s motivem kv?tin ze 30. let. Nro?n figurln d?evoryty Josefa Vchala nenaly ve Slavkov? tvorb? odezvu, ale zd se, e se n?kdy inspiroval jeho stylem psma. Slavk ovem um?l zobrazit lidskou figuru, sv?d? o tom Vchal?v portrt na exlibris pro Vincence Pauluse. Slavkova vtvarn ?innost je ohrani?ena lety 1941 a 1944, pozd?ji jet? ob?as vytvo?il pro Paulusovy novoro?enky, ale u mn? nro?nou technikou linorytu. Prvn exlibris vytvo?il Ji? Slavk v roce 1941. Jeho prvn d?evoryty pro sebe, pro ?leny rodiny a Paulusovy p?tele se pln? vyrovnvaj, ?i spe p?ed? knin zna?ky, kter Paulus vytv?el metodou negativnho d?evorytu. Tmto zp?sobem byla vyhotovena exlibris pro tety Marii Paulusovou-Tampierovou a Ludmilu Paulusovou (sestru Vincence), prvn exlibris pro Marii Jan?kovou a ji barevn exlibris pro sb?ratelku Frantiku Dvo??kovou, dle to byla knin zna?ka Dr. Ebby Jahnov, kter byla ?ste?n? vytisknuta barevn?. ?st nkladu t?chto zna?ek se tiskla na oranovm pap?e, zcela v duchu praxe Vincence Pauluse. Vtomto obdob p?evldaj p?rodn motivy, zejmna kv?tiny a motli. Po zvldnut ?ernoblho d?evorytu se Ji? Slavk pustil i do vcebarevnch ex libris tisknutch z n?kolika desek, v?tinou ve ?ty?ech barvch. Byly to dal dv? zna?ky pro Marii Jan?kovou, dle pro Antonna ejvla, Juttu Heinicke a pravd?podobn? i pro B?etislava Peterku.
Vechna exlibris z roku 1941 jsou v desce signovna stylizovanm monogramem JS, kter v dalch letech u Slavk nepouv. N?kter ex libris Slavk podepisuje s udnm letopo?tu, p?padn? je na zadn stran? opat? raztkem se jmnem, s udnm techniky a letopo?tem. Zroku 1942 pochzej exlibris s antickmi motivy, p?padn? i s ?eckm psmem, a to pro Rudolfa Mertlka, J.Hublka a E.Ledeckho. N?kter z t?chto exlibris jsou opat?ena v desce signaturou v pozm?n?n form? p?ipomnajc letcho racka. Zd se, e roku 1942 u Slavk pracoval hlavn? na zakzku, exlibris jsou jednobarevn, maximln? dvojbarevn. Krom? ve uvedench figurlnch motiv? jsou pouity p?evn? motivy p?rodn, nap?. dekorativn stromy borovic jednotliv? nebo ve skupin?. Vroce 1942 vytvo?il Slavk prvn linoryt pro Vincence Pauluse, s portrtem Josefa Vchala.
Roku 1943 vznikla tak velmi znm zna?ka pro Jitku Paulusovou s krlovhradeckmi atributy modern architektury. Prost?ednictvm Vincence Pauluse se Ji? Slavk patrn? dostal do zornho hlu lipskho sb?ratele Paula Heinicke, pro kterho vytvo?il r. 1943 dvojbarevn d?evoryt. Po maturit? v roce 1944 nem?l u Slavk dostatek ?asu na tvorbu. Po vlce tvo?il u jen technikou linorytu, nap?. pro manela Jitky Paulusov Josefa M??i?ku a J.Havelku, a tak novoro?enky pro sebe a Paulusovy. Tato ?innost symbolicky kon? zv?rem roku 1948.
Shrneme-li Slavkovu tvorbu po strnce ikonografie, p?evauj v n motivy inspirovan p?rodou, zejmna kv?tiny a motli, a motivy modern a historick architektury. Pokud se vyskytuj figurln motivy, jsou patrn? reprodukc jinho obrzku, ne vlastn tvorbou. Slavkovy kv?tinov d?evoryty byly zpo?tku pod vlivem Vincence Pauluse, i kdy proti Paulusov? tm?? ornamentln stylizaci p?sob mnohem p?irozen?ji. Vbarevnch exlibris je patrn vliv d?evoryt? Anny Mackov, ale li se v?tm propracovnm pozad. Za zmnku stoj tak psmo. Zatmco Vincenc Paulus popisoval sv exlibris pravd?podobn? ablonkou, Ji? Slavk vdy pouil originln ryt psmo, kter p?izp?sobil celkovmu stylu knin zna?ky, nap?. ?eck psmo pro zna?ku Rudolfa Mertlka nebo vabach pro exlibris Jutty Heinicke. M?eme jen litovat, e vlivem rodinnch a vn?jch okolnost Ji? Slavk dle sv?j talent nerozvjel.
Jana Parzkov
Posoudil: Jan Melena
Vechny ivotopisn daje pochzej z rodinnho archivu ve sprv? Mgr. Ivana Slavka
Posoudil: Jan Melena
Vechny ivotopisn daje pochzej z rodinnho archivu ve sprv? Mgr. Ivana Slavka
