Pedagog, grafik, ilustrátor, písmař se narodil 8. března 1884 v Bystřici pod Hostýnem jako syn dílovedoucího továrny Thonet.
Vystudoval učitelský ústav v Kroměříži. Poté působil jako učitel v řadě moravských obcí; se slečnou učitelkou Františkou „Duškou“ Štarnovskou (1882-1956) se i oženil. Manželka se stala jeho duševní spolupracovnicí, podněcovala jej v umělecké tvorbě. Po 1. svět válce působíl na brněnských školách jako odborný učitel. Jako čtyřicetiletý začal studovat na brněnské škole uměleckých řemesel (1924-1927) pod vedením grafika prof. Emanuela Hrbka.
U Jana Šembery se výrazně projevovalo kreslířské a pismomalířské nadání. Studoval písmo starých rukopisů v Zemském archivu v Brně, v 1931 pak ve vídeňské Nationalbibliothek. Založil a redigoval časopis Písmo a škola (1933-1941), vydával příručky pro školy, učebnici „Předlohy písma“ jejíž tisk uhradila továrna na pera v Bílovci.
Za zmínku stoji i jeho další aktivity: členství v pěveckém souboru Moravských učitelů (od dob studií až do jeho skonu) a podporování esperanta. Dcera Zora vypráví, že se ve Španělsku setkala s antikvářem-esperantistou, který jejího otce znal z korespondence a měl i jeho exlibris.
Jan Šembera svou činností daleko přesáhl hranice regionu. V letech 1921 až 1924 organizoval uměleckou výchovu žactva v zahraničí, r. 1931 vyučoval písmo na Pedagogické akademii v Brně, v roce 1928 instaloval novinářský pavilon na výstavě soudobé české kultury v Brně. V r. 1937 upravoval expozici ČSR v Paříži o užité grafice a přednesl tam přednášku. Vystavoval na XI . mezinárodní výstavě exlibris v Los Angeles, kde obdržel čestné uznání. O jeho tvorbě informovala rakouská ročenka Osterreichisches Jahrbuch für Ex libris und Gebrauchsgrafik (1936). Byl i autorem volných grafických listů, diplomů, knižních obálek, novoročenek a knižních značek.
Brněnský sběratel Mojmír Helcelet (1879-1959) ve svém dopise Janu Šemberovi z listopadu 1934 charakterizuje Šemberova exlibris „jako listy vytvořené pro majitele knih, kteří knihy čtou a milují“. Lásku k uměleckému písmu přenášel autor i na exlibris a to až do té míry, že písmo převládalo nad obrazovým motivem. Umělcovou snahou bylo dát písmu zcela samostatnou úlohu. Exlibris měla sice prosté náměty, ale byly vypracovány s citem a touhou po dokonalosti. Osobnost majitele je charakterizována jemnými náznaky. Ve výše jmenované rakouské ročence byl uveřejněn list Ludvíka Kundery jako příklad krásného exlibris. Od r. 1926 až do listopadu 1939 vytvořil 66 knižních značek převážně technikou dřevorytu.
Jan Šembera zemřel 12. listopadu 1939 v Brně. Posmrtná výstava jeho díla se konala již v červnu 1940 v Brně. V depozitu bývalého Krajinského muzea byly nalezeny dosud netisknuté štočky i s materiály dokumentujících jejich vznik. Díky pochopení sběratele exlibris MUD r. Františka Nedělníka, MÚ-odbor kultury, bylo možné po úpravách vytisknout novotisky v tiskárně ART-TIS k v Šumicích v letech 2002/03.

Poděkování patří Mgr. Marii Heczko, Městské muzeum Bystřice p. Hostýnem a Mgr. Martině Vyšohlídové, Národní muzeum.