embera Jan
*8.3.1884 - ✝︎12.11.1939
Pedagog, grafik, ilustrtor, psma? se narodil
8. b?ezna 1884 v Byst?ici pod Hostnem jako syn
dlovedoucho tovrny Thonet.
Vystudoval u?itelsk stav v Krom??i. Pot p?sobil jako u?itel v ?ad? moravskch obc; se sle?nou u?itelkou Frantikou Dukou tarnovskou (1882-1956) se i oenil. Manelka se stala jeho duevn spolupracovnic, podn?covala jej v um?leck tvorb?. Po 1. sv?t vlce p?sobl na brn?nskch kolch jako odborn u?itel. Jako ?ty?icetilet za?al studovat na brn?nsk kole um?leckch ?emesel (1924-1927) pod vedenm grafika prof. Emanuela Hrbka.
U Jana embery se vrazn? projevovalo kresl?sk a pismomal?sk nadn. Studoval psmo starch rukopis? v Zemskm archivu v Brn?, v 1931 pak ve vde?sk Nationalbibliothek. Zaloil a redigoval ?asopis Psmo a kola (1933-1941), vydval p?ru?ky pro koly, u?ebnici P?edlohy psma jej tisk uhradila tovrna na pera v Blovci.
Za zmnku stoji i jeho dal aktivity: ?lenstv v p?veckm souboru Moravskch u?itel? (od dob studi a do jeho skonu) a podporovn esperanta. Dcera Zora vyprv, e se ve pan?lsku setkala s antikv?em-esperantistou, kter jejho otce znal z korespondence a m?l i jeho exlibris.
Jan embera svou ?innost daleko p?eshl hranice regionu. V letech 1921 a 1924 organizoval um?leckou vchovu actva v zahrani?, r. 1931 vyu?oval psmo na Pedagogick akademii v Brn?, v roce 1928 instaloval novin?sk pavilon na vstav? soudob ?esk kultury v Brn?. V r. 1937 upravoval expozici ?SR v Pa?i o uit grafice a p?ednesl tam p?ednku. Vystavoval na XI . mezinrodn vstav? exlibris v Los Angeles, kde obdrel ?estn uznn. O jeho tvorb? informovala rakousk ro?enka Osterreichisches Jahrbuch fr Ex libris und Gebrauchsgrafik (1936). Byl i autorem volnch grafickch list?, diplom?, kninch oblek, novoro?enek a kninch zna?ek.
Brn?nsk sb?ratel Mojmr Helcelet (1879-1959) ve svm dopise Janu emberovi z listopadu 1934 charakterizuje emberova exlibris jako listy vytvo?en pro majitele knih, kte? knihy ?tou a miluj. Lsku k um?leckmu psmu p?enel autor i na exlibris a to a do t mry, e psmo p?evldalo nad obrazovm motivem. Um?lcovou snahou bylo dt psmu zcela samostatnou lohu. Exlibris m?la sice prost nm?ty, ale byly vypracovny s citem a touhou po dokonalosti. Osobnost majitele je charakterizovna jemnmi nznaky. Ve ve jmenovan rakousk ro?ence byl uve?ejn?n list Ludvka Kundery jako p?klad krsnho exlibris. Od r. 1926 a do listopadu 1939 vytvo?il 66 kninch zna?ek p?evn? technikou d?evorytu.
Jan embera zem?el 12. listopadu 1939 v Brn?. Posmrtn vstava jeho dla se konala ji v ?ervnu 1940 v Brn?. V depozitu bvalho Krajinskho muzea byly nalezeny dosud netisknut to?ky i s materily dokumentujcch jejich vznik. Dky pochopen sb?ratele exlibris MUD r. Frantika Ned?lnka, M-odbor kultury, bylo mon po pravch vytisknout novotisky v tiskrn? ART-TIS k v umicch v letech 2002/03.
Pod?kovn pat? Mgr. Marii Heczko, M?stsk muzeum Byst?ice p. Hostnem a Mgr. Martin? Vyohldov, Nrodn muzeum.
Vystudoval u?itelsk stav v Krom??i. Pot p?sobil jako u?itel v ?ad? moravskch obc; se sle?nou u?itelkou Frantikou Dukou tarnovskou (1882-1956) se i oenil. Manelka se stala jeho duevn spolupracovnic, podn?covala jej v um?leck tvorb?. Po 1. sv?t vlce p?sobl na brn?nskch kolch jako odborn u?itel. Jako ?ty?icetilet za?al studovat na brn?nsk kole um?leckch ?emesel (1924-1927) pod vedenm grafika prof. Emanuela Hrbka.
U Jana embery se vrazn? projevovalo kresl?sk a pismomal?sk nadn. Studoval psmo starch rukopis? v Zemskm archivu v Brn?, v 1931 pak ve vde?sk Nationalbibliothek. Zaloil a redigoval ?asopis Psmo a kola (1933-1941), vydval p?ru?ky pro koly, u?ebnici P?edlohy psma jej tisk uhradila tovrna na pera v Blovci.
Za zmnku stoji i jeho dal aktivity: ?lenstv v p?veckm souboru Moravskch u?itel? (od dob studi a do jeho skonu) a podporovn esperanta. Dcera Zora vyprv, e se ve pan?lsku setkala s antikv?em-esperantistou, kter jejho otce znal z korespondence a m?l i jeho exlibris.
Jan embera svou ?innost daleko p?eshl hranice regionu. V letech 1921 a 1924 organizoval um?leckou vchovu actva v zahrani?, r. 1931 vyu?oval psmo na Pedagogick akademii v Brn?, v roce 1928 instaloval novin?sk pavilon na vstav? soudob ?esk kultury v Brn?. V r. 1937 upravoval expozici ?SR v Pa?i o uit grafice a p?ednesl tam p?ednku. Vystavoval na XI . mezinrodn vstav? exlibris v Los Angeles, kde obdrel ?estn uznn. O jeho tvorb? informovala rakousk ro?enka Osterreichisches Jahrbuch fr Ex libris und Gebrauchsgrafik (1936). Byl i autorem volnch grafickch list?, diplom?, kninch oblek, novoro?enek a kninch zna?ek.
Brn?nsk sb?ratel Mojmr Helcelet (1879-1959) ve svm dopise Janu emberovi z listopadu 1934 charakterizuje emberova exlibris jako listy vytvo?en pro majitele knih, kte? knihy ?tou a miluj. Lsku k um?leckmu psmu p?enel autor i na exlibris a to a do t mry, e psmo p?evldalo nad obrazovm motivem. Um?lcovou snahou bylo dt psmu zcela samostatnou lohu. Exlibris m?la sice prost nm?ty, ale byly vypracovny s citem a touhou po dokonalosti. Osobnost majitele je charakterizovna jemnmi nznaky. Ve ve jmenovan rakousk ro?ence byl uve?ejn?n list Ludvka Kundery jako p?klad krsnho exlibris. Od r. 1926 a do listopadu 1939 vytvo?il 66 kninch zna?ek p?evn? technikou d?evorytu.
Jan embera zem?el 12. listopadu 1939 v Brn?. Posmrtn vstava jeho dla se konala ji v ?ervnu 1940 v Brn?. V depozitu bvalho Krajinskho muzea byly nalezeny dosud netisknut to?ky i s materily dokumentujcch jejich vznik. Dky pochopen sb?ratele exlibris MUD r. Frantika Ned?lnka, M-odbor kultury, bylo mon po pravch vytisknout novotisky v tiskrn? ART-TIS k v umicch v letech 2002/03.
Pod?kovn pat? Mgr. Marii Heczko, M?stsk muzeum Byst?ice p. Hostnem a Mgr. Martin? Vyohldov, Nrodn muzeum.
Vladimr Pospil
Lektorovala Bc. Kristina Kvapilov
Lektorovala Bc. Kristina Kvapilov
Výběr z literatury:
Archiv M?stskho muzea v Byst?ici p. Hostnem.
?asopis Knin zna?ka 1939, ?.4, str. 27
K nin zna?ka 1940, ?. 3. str. 25-28 - Josef Solar - ember?v odkaz
Knin zna?ka 2003:4/94 - Old?ich Plen?ek - Posmrtn vstava v Byst?ici p. H. 2003
Soupis exlibris Jana embery ?. 1 z 1940, SSPE Praha
Objevujeme grafick dlo a osobnost byst?ickho rodka Jana embery. Old?ch Plen?ek - separt
