Pedagožka, grafi?ka, ilustrátorka se narodila 27. 5. 1940 v Bat?ovicích v Podkrkonoší, v kouzelném kraji Babi?ky Boženy N?mcové, loupežník? brat?í ?apk? a také vojenských p?chotních pevností, tvo?ících nyní nedílnou sou?ást romantické krajiny. V r. 1946 se rodi?e odst?hovali do Trutnova v nad?ji najít zam?stnání. Tehdy do nehezkého, po válce vylidn?ného opušt?ného m?sta bez spole?enského a kulturního života, kde p?evládla dusivá atmosféra padesátých let.
Karlin otec, bývalý vojenský pilot, m?l p?irozené kreslí?ské nadání a tak nebylo divu, že i ona od mala kreslila. Byla to její radost, její úto?išt?, ráj srdce. Psala si p?íb?hy doprovázené obrázky a rodi?e ji v její touze po výtvarném vzd?lání podporovali. V roce 1957 byla p?ijata na katedru výtvarné výchovy Vysoké školy pedagogické v Praze r. 1957. V té dob? na ni p?sobili významní um?lci, nap?. C. Bouda, K. Lidický, J. Salcmann, výtvarný teoretik M. Mí?ko a Z. Sýkora, um?lec sv?tového formátu. Takové prost?edí bylo samoz?ejm? nesmírn? podn?tné a inspirativní, stejn? jako kulturní kvas v hlavním m?st?.
Promovala v r. 1961, tedy v dob?, kdy šedesátá léta za?ala nabízet mladému ?lov?ku nespo?et možností k rozvoji osobnosti. Na umíst?nku nastoupila na ZŠ v Havlí?kov? Brod?, kde pro tamni Východo?eské nakladatelství ilustrovala dv? knihy. (M. Bureš - Otvírání studánek a J. Kocourek - Šest milostných)
V letech 1961 a 1962 vyu?ovala kreslení na základní škole škole v Havlí?kov? Brod?. Po s?atku se odst?hovala do Prahy, kde na gymnáziu u?ila výtvarnou výchovu a ruštinu do r. 1968. Ješt? téhož roku nastoupila jako odborná asistentka na katedru výtvarné výchovy pro AVU a VŠUP . Od roku 1970 p?ednášela odbornou ruštinu na VŠUP a od r. 1984 se stala odbornou asistentkou teorie a metodiky výtvarné výchovy na kated?e teoríí VŠUP . Od. r. 1984 p?sobila na kated?e teorií, p?ednášela student?m teorii a metodiku výtvarné výchovy.
Grafické vzd?lání si doplnila v atelieru grafiky na AVU u prof. ?epeláka a poté v grafických dílnách VŠUP . Soustavn? se od té doby v?nuje tisku z hloubky a to jak ve volné grafice i v?tších formát?, tak i v p?íležitostné grafice a v tvorb? exlibris.
B?hem t?chto let p?ispívala do ?ady ?asopis? kresbami a ilustrovala knihy (nap?. J. R. Becher - Lou?ení, V. Sokolov - No?ní déš?, K. Berwinská - Con amore).
Od roku 2003 je samostatnou výtvarnicí.
Ve volné grafické tvorb? ukazuje Karla Ryvolová smysl pro ?ád, organisaci plochy a prostoru a celkovou harmonii. Od konce šedesátých let je konstantou jejích list? kaligraficky hravá, p?itom koncep?n? promyšlená lineární arabeska, vyzna?ující se neoby?ejn? ukázn?nou, sou?asn? však vnit?n? svobodnou notou.
Výše zmín?né bychom mohli vztáhnout ?áste?n? i na její tvorbu malí?skou. I v ní nacházíme oblíbené motivy, jako jsou imaginární portréty žen ?i krajiny, inspirace architekturou ?i renesan?ními portréty.
Od roku 1964 se zú?astnila t?iceti t?í výstav doma i v zahrani?í a uspo?ádala p?es dvacet samostatných výstav. Byla ?lernkou Asociace volné grafiky a Unie výtvarných um?lc?. V sou?asné dob? je ?lenkou Spolku pražských výtvarných um?lc?.

Exlibris
Knižní zna?ky tvo?í od r. 1979. Do roku 2018 vzniklo p?es 200 opus? p?evážn? ženských postav v litografii, v leptu (C3), suché jehle (C4) ?i v kombinaci obou technik, písmo je vždy zakomponováno do pohotového kresebného záznamu. Mezi ?leny Spolku sb?ratel? a p?átel exlibris (SSPE) ji p?ivedl pan František Pultr, ?lenkou SSPE je od r. 1980, Spolek se stal od té doby záležitostí jejího srdce. Mezi sb?rateli našla i ?adu p?átel, ?lenství ve Spolku považuje za významné obohacení svého života. Velice si váží všech, kte?í pro blaho Spolku léta pracují a v?nují mu velkou ?ást svého volného ?asu. Až na malé výjimky jsou její lístky v?novány ?len?m SSPE.
Ve svém výtvarném vyjad?ování up?ednostnuje autorka lehkou volnou linku v rozhovoru s plochou, ?asto jemn? barevnou. Nemá ráda popisnost, naopak jemnost a poeti?nost, nechává divákovi prostor pro domýšlení. Mnohé z tvorby Karly Ryvolové má povahu deníku, citlivého seizmografu zaznamenávajícího v podob? niterného výtvarného poselství hnutí duše. Snad je toto poselství pot?ebné i dnes.