Grafi?ka, ilustrátorka, výtvarná pedagožka, spisovatelka, aktivní ú?astnice událostí osmašedesátého roku.
Akademická malí?ka Dana Puchnarová se narodila 22. ledna 1938 v Praze v rodin? d?stojníka ?s. armády. Otec František pocházel z po?etné rodiny sedláka v K dousov? u Moravských Bud?jovic. Vystudoval u?itelský ústav a vojenskou akademii, zú?astnil se boj? za 1. sv?tové války na Balkán? a v dob? okupace se zapojil do odboje, za což byl vyznamenán.
Matka Anna, absolventka obchodní akademie, ovládala p?t sv?tových jazyk? a pracovala na Matematicko-fyzikální fakult? UK v Praze jako p?ekladatelka. P?ekládala m.j. i knihy Agathy Christie. Byla hudebn? nadaná a se?t?lá. V roce 1945 s nadšením vstoupila do KS ?, ale zklamaná z dalšího vývoje, ?lenství ukon?ila v roce 1948.
Dana živeln? kreslila od svých t?í let. Ve svých p?ti letech m?la silný zážitek z návšt?vy ženských Karlových lázní. Po návratu kreslila postavy nahých žen, tak jak si je pomatovala. Výtvarnou tvorbu tohoto zam??ení tehdy rázn? zatrhl její otec, vyjad?ující sv?j nesouhlas o mnoho let pozd?ji s abstraktní malbou p?i studiu na Akademii výtvarných um?ní.
V roce 1953 nastoupila na St?ední výtvarnou školu na Hollarov? nám?stí v Praze. Seznámila se s grafickými metodami a byla ocen?na za cyklus litografií z Kampy dopln?ný textem Vladimír Neffa. Školu absolvovala v roce 1957. Talentové zkoušky na na Akademii výtvarných um?ní (AVU) v tomtéž roce sice úsp?šn? složila, ale studium ji bylo umožn?no až o rok pozd?ji. Nelitovala, protože v roce 1958 mohla navšt?vovat p?ípravku prof. Jaroslava Vodrážky (1894–1984), kde studium probíhalo v p?ínosn?jší atmosfé?e.
V období 1958 až 1963 studovala na Akademii výtvarných um?ní v Praze. V p?edvále?né dob? Akademie zajiš?ovala studujícím stáže v Itálii i ve Francii, ale za socialismu se na povinný „plenér“ jezdilo na ?epné brigády JZD. Výpadky ve studiu nahrazovala soukromým studiem; jezdila do Staré ?íše do rodiny Josefa Floriana (1873–1941), kde m?la k dispozici florianovskou knihovnu. Koncem šedesátých let se za?alo m?nit i politické klima ve spole?nosti. Akademii absolvovala v roce 1964 na tehdejší dobu odvážným cyklem strukturálních grafik k Povídkám Franze Kafky. A ješt? téhož roku podnikla svou první zahrani?ní cestu do Rakouska, kterou financovala z propašovaných grafik pro víde?skou galerii Albertinu.
Na vpád okupa?ních vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 reagovala t?emi obrazy „Znaky nad?je I, II , III “. Litografii „Znak nad?je pro 21. srpen“ sta?ila ješt? odeslat do galerie v Heidelbergu. Podepsala Chartu 77, což byl pro ni osudný životní p?ed?l. Následn? byla vylou?ena z ve?ejného života, vyslýchána STB , m?la zákaz vycestovat z místa bydlišt?, a to i za matkou do Prahy. Práce zakázaných autor? a autorek se tehdy mohly prezentovat jen na tzv. „bytových výstavách“ pro vybraný okruh zájemc?.
V letech 1991 až 2003 p?sobila jako docentka kresby a malby na Univerzit? Palackého v Olomouci. Zapojuje se pln? do um?leckého života na fakult?, jezdí do zahrani?í konfrontovat sv?j sv?t „jednoduchých a ?istých barev“ s jiným pojetím um?ní, jako by cht?la dohonit ztracená léta um?leckého života. Od roku 2006 žije Dob?ichovicích u Prahy, kde se nadále v?nuje výtvarné tvorb?, p?ednáškám a r?zným spole?enským formám ve?ejného kulturního života. Od roce 1964 se zú?astnila 140 skupinových a 70 samostatných výstav.
Zcela zvláštní místo v jejím život? zaujímá duchovní život. Záliby rodi??, jmenovit? egyptologie, východní filozofie a hudba, se u Dany Puchnarové projevily i v její pozd?jší tvorb?. O indickou kulturu se zajímá dlouhodob? a cesta do Indie v roce 1996 pro ni znamenala velký zážitek i v um?leckém život?. Své post?ehy z cest popsala v knize „Z ?ech do Indie za Satjá Sai Bábou“ (2009) a výtvarn? ztvárnila v cyklu „Sít?“. V tomto cyklu se jí poda?ilo niterným zrakem vizualizovat obrazy jako jakési symboly propojení všech lidských v?domí v ?istých zá?ících barvách. Autorka nyní dodává, že „Sít?“ jsou ve své nad?asovosti „symbolem duchovní jednoty a spole?né cesty k míru a harmonii“.
V letech 1977 až 1981 se v?novala i tvorb? exlibris. Tematicky jsou její litografické exlibrisy rozmanité. Ve spolupráci s autorkou se poda?ilo dohledat t?icet opus?, což pravd?podobn? není kone?ný po?et. Autorka se také zmi?uje o cyklu lept? „Dvacet ?ty?i malých sn? o civilizaci“ pro 4. chrudimské Trienále (1987–1990) v?etn? t?í list? pro nejmenovanou Holan?anku. Soupis tato exlibris nepodchytil. Tematicky jsou tato díla v?nována architektonickým nám?t?m („Projekt brány v?tr?“).