narodil do slavn� v�tvarnick� rodiny 5. kv?tna 1934. V�dy? do n� pat?ili Suchardov�, Boudov�, �imonov�, Anna Podzemn�, Jana Boudov� a nyn� sem pat?� i dal�� pokra?ovatel t�to tradice Martin Bouda. Jedn� se o 7 um?leck�ch generac� v ?ad?, jejich� ko?eny sahaj� a� do roku 1770. Ka�d� generace tohoto rodu m?la a m� svoji v�znamnou osobnost, kter� p?esv?d?iv? ovlivnila um?leckou kulturu na�� zem?. S�m Ji?� Bouda o sv�ch v�tvarn�ch za?�tc�ch ?�k�:

�A? jsem p?i�el ke kter�mkoliv p?�buzn�m � babi?k�m nebo str�c?m, v�ude se kreslilo, malovalo, r�palo do d?eva nebo do kovov� desky, nebo se sekalo do kamene. Anebo se o tom jen mluvilo-n?kdo tam byl na n�v�t?v? z koleg? grafik?, mal�?? ?i sb?ratel? um?n�. A proto�e jsem ve sv�m nejbli���m okol� nevid?l prakticky jinou ?innost, za?al jsem ji d?lat tak�. Nejd?�v jen tak, jako kresl� v�echny d?ti, pozd?ji jsem k tomu byl veden. Od otce jsem pr�ci sp� odkouk�val, c�lev?dom?ji mne vedl str�c Pavel �imon. Ten mne tak� p?ipravoval ke zkou�ce na St�tn� grafickou �kolu, kam jsem se ve sv�ch patn�cti letech dostal�.

Tuto �kolu ukon?il v roce 1953 a jeho u?iteli byli v�znamn� v�tvarn�ci Petr Dillinger a Karel M?ller. Pokra?uje d�le na Vysok� �kole um?leckopr?myslov� u profesora Karla Svolinsk�ho, kde po absolutoriu v roce 1959 z?st�v� je�t? jeden ?estn� rok. Zde se tak� setk�v� se svoj� budouc� man�elkou Janou Kalinovou. M?l ty nejlep�� u?itele, kter� by mohl m�t. Co jm�no, to v�razn� pojem a k tomu je�t? b�t synem tak slavn�ho otce, jak�m byl profesor Cyril Bouda, to nebylo jednoduch�. Ale dok�zal j�t svou vlastn� um?leckou cestou a sv�m vlastn�m projevem. Bezpochyby k tomu pomohl i velik� talent a asi i l�ska k �eleznici. Po odchodu z Vysok� �koly um?leckopr?myslov� jde na n?jak� ?as pracovat jako signalista v �elezni?n� stanici Praha-Bubene? a tady d?v?rn? pozn�v� �elezni?�?sk� prost?ed�, kter� mu bylo u� z d?�v?j��ch kontakt? velmi bl�zk�. N�dra��, �elezni?n� za?�zen�, v�hybky, semafory, trat?, mosty, lokomotivy, vlakov� soupravy, ale i sami �elezni?�?i, se st�vaj� jedn�m z d?le�it�ch motiv? Boudovy grafick� tvorby. Ale nejsou to jen �elezni?n� motivy, ale je to i rodn� Praha, kterou tak miluje, a cel� dlouh� ?ada m�st na�� republiky.
Ji?� Bouda um?l nal�zt poezii i tam, kde ji sami v?t�inou nehled�me a ani ji nevid�me, v technick�ch prvc�ch kolem n�s, kter� dok�zal svoj� kresl�?skou bravurou v�znamn? zlid�tit. Byl vynikaj�c�m kresl�?em s mimo?�dn�m citem pro barvu a proto mu byla tak bl�zk� technika barevn� litografie, kterou se vyjad?oval nej?ast?ji. Ale nepom�jel ani m?dirytinu a d?evoryt. Je autorem, ale i rytcem mnoha ?eskoslovensk�ch i ?esk�ch zn�mek a navrhl ?adu po�tovn�ch p?�le�itostn�ch raz�tek. Ilustroval v�ce jak 50 kn�ek a publikac� p?ev�n? s dopravn� t�matikou a spolu se svou man�elkou Janou n?kolik let pracoval na restaurov�n� rozs�hl�ho Langweilova modelu Prahy.
Ji?� Bouda nebyl monument�ln�m mal�?em, sp�e mu vyhovovaly mal� plochy, kde mohl do vymezen�ho prostoru vt?snat zvolen� motiv ve sv�m vlastn�m v�tvarn�m pojet�. A to u� se tedy po po�tovn�ch zn�mk�ch dost�v�me k exlibris a novoro?enk�m. Vytvo?il neuv??iteln�ch 1142 exlibris a 825 novoro?enek. Tato drobn� grafick� d�la se t?�� obrovsk� oblib? sb?ratel? a ?ad� jej k nejobl�ben?j��m, uzn�van�m tv?rc?m. Je autorem 25 grafick�ch soubor?, dvou des�tek kalend�?? a v�ce jak 800 voln�ch grafick�ch list?. Je to radost listovat ve sb�rce grafiky Ji?�ho Boudy. Jako bychom proch�zeli milovanou Prahou, mnohotv�rnou ?eskou krajinou a ?esk�mi m?sty, motivy z cest po cizin?, jako bychom sledovali cyklus historie na�� �eleznice a lid� kolem n� a z ka�d�ho l�stku na n�s promluv� autorova l�ska k t?mto t�mat?m a profesionalita. A pr�v? pro sv?j nezam?niteln� a bravurn� grafick� projev byl v roce 1989 p?ijat za ?lena presti�n�ho Sdru�en� ?esk�ch um?lc? grafik? Hollar. Ji?� Bouda zem?el 23. srpna 2015 v Praze.