Halla Jan
*11.8.1926 - ✝︎31.12.1988
Grafik, mal?, ilustrtor, socha?. Autor exlibris
a novoro?enek.
?estn ?len a dritel st?brn medaile Mezinrodn akademie literatury, um?n a v?d Tommaso Campanella v ?m? (1969). Autor sgrafit v ?eskch Bud?jovicch (hv?zdrna, banka), ?eskm Krumlov?, Jihlav?, T?eboni, Pelh?imov? a tapisri v Psku, Tbo?e a Pelh?imov?.
Tvorbu Jana Hally p?edur?ovalo hned n?kolik vrozench vloh: jeho povahov? vzletn, nap?l jihoslovansk p?vod (matka byla Chorvatka), talent od Pnaboha, mimo?dn pracovitost a v neposledn ?ad? p?emtavost. Jakkoliv se Jan?v talent nejvrazn?ji osv?d?il v grafice, jeho dlo socha?sk ?i ilustra?n nepat?ilo jen k n?jakm chvilkovm exkurzm do p?buznch um?leckch oblast a nr?. A? se dotkl rydla ?i dlta, vdy pracoval s plnm nasazenm, s v?l a touhou doshnout maxima sebevyjd?en.
V?roslav Mertl, spisovatel
Jan Halla se narodil v Praze a od d?tstv miloval um?n. Na p?n otce ale vystudoval farmacii. Vdy? pochzel ze slavn lkrnick rodiny. M?l pokra?ovat ve ?ty?setlet tradici Richtrovy lkrny na Starm m?st? praskm. Ta vak byla roku 1948 zesttn?na. P?i studiu farmacie na P?rodov?deck fakult? UK v Praze (roku 1948 promovn na magistra farmacie) se v letech 1945-1949 v?noval soukrommu studiu socha?stv na Akademii vtvarnch um?n v Praze u profesor? Pokornho a Laudy. Odtud ho po dvou letech vylou?ili s tm, e jeden titul u m, a to mu mus sta?it. P?eel tedy na grafiku, kterou studoval soukrom?. Od roku 1950 il v ?eskch Bud?jovicch a do sv smrti, a to v krsn funkcionalistick vile z 30. let, do ateliru dojd?l na Prask p?edm?st.
Do roku 1954 pracoval jako lkrnk, v lkrn? byl postupem ?asu jen na p?l vazku a poslze p?eel jako um?lec na volnou nohu. Vtvarn kolen si doplnil studiem grafiky na VUP u profesora Karla Svolinskho v letech 19591961. Byl veden jako registrovan vtvarnk ?eskho fondu vtvarnch um?n. Do Svazu ?eskch vtvarnch um?lc? ho znovu p?ijali a t?sn? p?ed smrt.
Jeho hlavnm oborem byla voln a uit grafika. Vytvo?il grafick listy s ryb?skmi nm?ty a ilustrace k T hieleho D?ev?n knce a Vzpomnce z Bud?jovic. Ilustroval tak Shakespearovy Sonety (1954) a Dt? usn samo od R. L. Stevensona (1953). Celkov? ilustroval p?es t?icet knih.
By? vytvo?il i n?kolik monumentlnch d?l i n?kolik d?ev?nch soch, t?it?m jeho prce byla drobn grafika. Ta ho proslavila i za hranicemi ?eskoslovenska. Vystavoval v Belgii (Sint Niklaas), ?n?, Dnsku, Egypt?, Holandsku, Itlii, Jugoslvii, Polsku, Rakousku, Sov?tskm Svazu, pan?lsku, vdsku a na Kub?. Jan Halla vytvo?il p?es 120 exlibris v leptu (i barevnm), m?dirytin?, d?evorytu ?i litografii. Jeho exlibris maj velmi rozdln charakter, nap?klad reln ryb?i vytvo?en v d?evorytu nebo Frederik Chopin vytvo?en v m?dirytin? (tato prvn fze tvorby Jana Hally, vyzna?ovan realismem a smyslem pro detail trvala do roku 1960) oproti snovm, abstraktnm, fantasknm a poetickm motiv?m, vytvo?enm v?tinou v litografii. Tato abstraktn dla byla siln? inspirovna p?rodou a hudbou. Navc ivot i dlo Jana Hally siln? ovliv?ovala vchodn filozofie a nboenstv. Byl obrovskm znalcem sv?tovho vtvarnho um?n, hovo?il n?kolika jazyky. Jeho knihovna byla narvan stovkami monografi o um?n, velmi ?asto ve francouztin?. ?kalo se o n?m, e byl chodc lexikon vtvarnho um?n. Byl tak velkm znalcem a obdivovatelem japonskho um?n.
?estn ?len a dritel st?brn medaile Mezinrodn akademie literatury, um?n a v?d Tommaso Campanella v ?m? (1969). Autor sgrafit v ?eskch Bud?jovicch (hv?zdrna, banka), ?eskm Krumlov?, Jihlav?, T?eboni, Pelh?imov? a tapisri v Psku, Tbo?e a Pelh?imov?.
Tvorbu Jana Hally p?edur?ovalo hned n?kolik vrozench vloh: jeho povahov? vzletn, nap?l jihoslovansk p?vod (matka byla Chorvatka), talent od Pnaboha, mimo?dn pracovitost a v neposledn ?ad? p?emtavost. Jakkoliv se Jan?v talent nejvrazn?ji osv?d?il v grafice, jeho dlo socha?sk ?i ilustra?n nepat?ilo jen k n?jakm chvilkovm exkurzm do p?buznch um?leckch oblast a nr?. A? se dotkl rydla ?i dlta, vdy pracoval s plnm nasazenm, s v?l a touhou doshnout maxima sebevyjd?en.
Jan Halla se narodil v Praze a od d?tstv miloval um?n. Na p?n otce ale vystudoval farmacii. Vdy? pochzel ze slavn lkrnick rodiny. M?l pokra?ovat ve ?ty?setlet tradici Richtrovy lkrny na Starm m?st? praskm. Ta vak byla roku 1948 zesttn?na. P?i studiu farmacie na P?rodov?deck fakult? UK v Praze (roku 1948 promovn na magistra farmacie) se v letech 1945-1949 v?noval soukrommu studiu socha?stv na Akademii vtvarnch um?n v Praze u profesor? Pokornho a Laudy. Odtud ho po dvou letech vylou?ili s tm, e jeden titul u m, a to mu mus sta?it. P?eel tedy na grafiku, kterou studoval soukrom?. Od roku 1950 il v ?eskch Bud?jovicch a do sv smrti, a to v krsn funkcionalistick vile z 30. let, do ateliru dojd?l na Prask p?edm?st.
Do roku 1954 pracoval jako lkrnk, v lkrn? byl postupem ?asu jen na p?l vazku a poslze p?eel jako um?lec na volnou nohu. Vtvarn kolen si doplnil studiem grafiky na VUP u profesora Karla Svolinskho v letech 19591961. Byl veden jako registrovan vtvarnk ?eskho fondu vtvarnch um?n. Do Svazu ?eskch vtvarnch um?lc? ho znovu p?ijali a t?sn? p?ed smrt.
Jeho hlavnm oborem byla voln a uit grafika. Vytvo?il grafick listy s ryb?skmi nm?ty a ilustrace k T hieleho D?ev?n knce a Vzpomnce z Bud?jovic. Ilustroval tak Shakespearovy Sonety (1954) a Dt? usn samo od R. L. Stevensona (1953). Celkov? ilustroval p?es t?icet knih.
By? vytvo?il i n?kolik monumentlnch d?l i n?kolik d?ev?nch soch, t?it?m jeho prce byla drobn grafika. Ta ho proslavila i za hranicemi ?eskoslovenska. Vystavoval v Belgii (Sint Niklaas), ?n?, Dnsku, Egypt?, Holandsku, Itlii, Jugoslvii, Polsku, Rakousku, Sov?tskm Svazu, pan?lsku, vdsku a na Kub?. Jan Halla vytvo?il p?es 120 exlibris v leptu (i barevnm), m?dirytin?, d?evorytu ?i litografii. Jeho exlibris maj velmi rozdln charakter, nap?klad reln ryb?i vytvo?en v d?evorytu nebo Frederik Chopin vytvo?en v m?dirytin? (tato prvn fze tvorby Jana Hally, vyzna?ovan realismem a smyslem pro detail trvala do roku 1960) oproti snovm, abstraktnm, fantasknm a poetickm motiv?m, vytvo?enm v?tinou v litografii. Tato abstraktn dla byla siln? inspirovna p?rodou a hudbou. Navc ivot i dlo Jana Hally siln? ovliv?ovala vchodn filozofie a nboenstv. Byl obrovskm znalcem sv?tovho vtvarnho um?n, hovo?il n?kolika jazyky. Jeho knihovna byla narvan stovkami monografi o um?n, velmi ?asto ve francouztin?. ?kalo se o n?m, e byl chodc lexikon vtvarnho um?n. Byl tak velkm znalcem a obdivovatelem japonskho um?n.
Alois Sassmann
Posoudil Felix ?ernoch
Posoudil Felix ?ernoch
Výběr z literatury:
HALLA, Jan. Jan Halla: 16 exlibris af Jan Halla, Czekoslovakiet. [S.l.]: Vagn Clemmensen, Klaus Rdel, 1983. 39, [1] s. Kunstnermografi; No. 6.
DVO?K, Frantiek. Jan Halla: vstava kninch ilustrac a literrnch reminiscenc: katalog vstavy: ?es. Bud?jovice, prosinec 1979. ?esk Bud?jovice: Dlo, 1979. [9] s.
FORMAN, M., GR GR, V.: Soupis exlibris, 1953, SSPE Praha. Pokra?ovali A. Grimm aj. KZ , ?.2-3, str.15 a ?.4,str.8-9 / 1989.
FUKS, Ladislav: Jan Halla a jeho vtvarn dlo (katalog).
HALLA, Jan grafika. Vydal Krouek sb?ratel? grafiky ZK ROH n.po. MEZ Mohelnice, 1972. [16] s.
HALLA, Jan. Jan Halla (19261988): katalog vstavy, ?esk Bud?jovice, 20.3.-20.4.1997. Vyd. 1. Hlubok nad Vltavou: Alova jiho?esk galerie, 1997. [28] s. ISBN 80-85857-11-1.
KOBLENC , Vclav: Galerie Hrozen p?ipomn grafick prce Jana Hally. MF Dnes ?. 209/2006, str. C5.
KUBT, Petr: Jan Halla; Grafik s osobitm stylem a talentem od Pnaboha. MFDnes Jiho?esk vydn ?. 299/2018, str. 14.
LUMCAR, Ji?: Paleta mal?? v ?echch, na Morav? a Slezsku, 2017.
MAL, Zbyek, ed. Slovnk ?eskch a slovenskch vtvarnch
um?lc? 19501999. III, H. Vydn prvn. Ostrava: Vtvarn centrum
Chagall, 1999. 344 s., fot.: il. Prameny a dokumenty. ISBN
80-86171-03-5. [s. 48.]
MERTL, V?roslav: Jan Halla, autor vodu katalogu, vydala Alova
jiho?esk galerie, 1997 [27] s.
PALMA, Petr: osobn sd?len a vzpomnky.
PSN? SLUNCE psn? ticha, 6 ne?slovanch list? JvK ?. Bud?jovice, signatura A 806.
RUL͊EK, Hynek: Halla Jan, in: http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz
TOMAN, Prokop. Nov slovnk ?eskoslovenskch vtvarnch
um?lc?. II., L-. 3., zna?n? roz?en vyd. VPraze: Tvar,
1950. 782 s.
Heslo Jan Halla in: strnky Pavla Vl?ka
VENCL, Slavomil: Modern exlibris v ?eskch zemch, NT Pelh?imov,
2018.
