(rozená Hahnová) Narodila se 27. 9. 1929 v Klatovech. Studovala na Vysoké škole um?lecko- pr?myslové v Praze v ateliéru profesora Emila Filly, dále absolvovala ?estný rok v ateliéru profesora A. Strnadela. Od samého za?átku se pln? v?novala ilustra?ní tvorb? (ilustrovala kolem šedesáti knih, které obohatila o sv?j poetický rukopis), malb? a grafice. Je ?lenkou Asociace volné grafiky, Sdružení pražských malí?? a S?UG Hollar. Pokud chceme hodnotit um?lecký profil Daniely Benešové, musíme p?ipustit vliv obou profesor? z vysoké školy. Zatímco Fill?v vliv se projevil zvlášt? p?i realizaci zajímavých, ?asto až abstraktních ?i symbolických obraz?, barevn? harmonicky lad?ných, pak kresbu a ilustra?ní tvorbu v?novanou p?evážn? d?tské knize, ovlivnil spíše profesor Strnadel, zru?ný kreslí? a milovník folkloru. A práv? toto propojení obou vliv? je pro um?lkyni významné a stojí u základ? její dokonalosti. Umí kreslit, je ?inorodá, hudba se stala pro její dílo významným faktorem, nechybí poezie, jíž se snaží uplatnit p?i realizaci obraz? i grafických list?. Je žensky n?žná a její duchovní sv?t o n?mž ve své tvorb? vypráví, potvrzuje zájem o ?lov?ka v sou?asném sv?t?, o problémech, které jej provázejí i radostech jež mu toto náro?nou cestu zp?íjem?ují. Grafika se obsahov? od malby neliší a kresba, jíž si osvojila p?i práci na ilustracích, se pln? uplat?uje i p?i práci s litografickým kamenem na n?jž své poetické záznamy p?enáší. Technika litografie jí umož?uje využít barvy, které ?asto mají prvotní význam a p?ipomínají malbu (Zahrada 1985, Krajina sn? 1990, Sn?hový strom 1996), kdy kresba se omezuje na záznam tvar?. Obdobného charakteru jsou pochopiteln? i drobné listy: novoro?ní p?ání, exlibris ur?ená pro sb?ratele i drobná p?íležitostná grafika. Nám?ty jsou ?asto shodné jako u velkých grafických list?. Pouze p?ibývá text, jež je vždy citliv? umíst?n p?ímo v kompozi?ním celku. Nebo je ?ast?ji p?ipojen na okraji listu, aby nerušil vlastní kresbu. Pokud autorka používá techniku litografie, pak m?žeme op?t sledovat bu? malí?ské zpracování plochy (František Másler, Náves 1993; Robert Wenzl, Slunce 1995) nebo kresebn? ?ešenou kompozici, kdy je kladen d?raz na vlastní linii kresby (Jarmila Sochorcová, Slune?nice 1996). Pokud se Daniela Benešová rozhodla pro techniku suché jehly, umož?ující jí zachytit ur?ité tajemství ?i umocnit náladu zaznamenávaného d?je, pak divák zjistí, že i tuto techniku mistrn? ovládá a je p?ekvapen jak rozdílného a zajímavého ú?inku autorka dosahuje (M. A., Samota 2000, Daniela Hrušková, S maminkou 2004).
P?esto, že na kont? Daniely Benešové najdeme pouze ?ty?icet opus? s nápisem exlibris a jménem objednavatele, zasluhuje si tato nevelká kolekce naši pozornost pro svou vysokou um?leckou hodnotu stejn? jako celá její tvorba, již najdeme v soukromých i státních sbírkách u nás i v N?mecku, Belgii, USA , Rakousku a jinde.