Narodil se 11. kv?tna 1932 ve Vl?nov? a již jako chlapec se rozhodl pro studium na škole s um?leckým zam??ením. V roce 1947 odešel do Jablonce nad Nisou kde absolvoval Vyšší školu um?leckého pr?myslu, ale už v roce 1950 zkouší št?stí na Vysoké škole um?leckopr?myslové v Praze, byl mu ud?len dispens (nem?l ješt? dokon?enou školu v Jablonci ani maturitu!) a byl p?ijat do ateliéru profesora Strnadela, zam??eného na ilustra?ní tvorbu a grafiku. Vysokou školu ukon?il v roce 1955, následují dva ?estné roky v ateliéru profesora Strnadela. Jeho grafické dílo i ilustra?ní tvorba jsou poznamenány vzpomínkami na d?tství prožité na moravském venkov?, kde jej obklopoval tradi?ní folklor, zajímavé zvyky, venkovské slavnosti, pout?, jízdy král?. Snad proto najdeme tyto motivy na ?etných grafických listech zpracovaných tém?? výhradn? technikou litografie, barevné litografie ?i kamenorytinou, která mu nejlépe vyhovuje a umož?uje pln? reprodukovat ?istou linkovou kresbu, tak typickou pro jeho rukopis.
Na jeho kont? najdeme v prvé ?ad? stovky ilustrací p?evážn? pro d?tské knihy (spolupracoval s nakladatelstvím SNDK, Albatros) jež jsou mistrovsky zpracované, nepostrádají poetické lad?ní, pln? respektují psaný text a stávají se vysoce hodnotným doprovodem. Volná grafická tvorba je nám?tov? bohatá, ale op?t p?evládají poeticky zpracované motivy reagující na milované Slovácko a rodný Vl?nov. P?idejme motivy zaznamenávající cirkusové prost?edí ?i nám?ty reagující na hudbu, jejž jej celý život provází. Drobná grafika (a v?bec nezáleží na tom, jestli Karel Beneš realizuje novoro?ní p?ání, svatební oznámení ?i exlibris) je stejného charakteru, nepostrádá kvalitní zpracování a op?t dokazuje, že je vynikající kreslí?, d?kladn? ovládající techniku barevné litografie. Kresba je pro Beneše základem a citlivý divák si pln? uv?domuje lehkost jeho ruky pohybující se nad prací s hladkou plochou kamene na n?jž p?enáší p?ipravenou skicu ?i návrh budoucího listu. Barva je p?i realizaci drobných list? významná, ale není nezbytná, d?kazem jsou kresebné opusy jen s lehkým podtiskem. Pokud už barva na listech zazní, pak v?tšinou decentn?, aby završila harmonický celek zpracovaného listu. Práv? kamenorytina, kterou Karel Beneš nejrad?ji p?i zpracování svých list? využívá, mu dovoluje zcela p?esn? uplatnit tu ?istou kresebnou linii jež p?esv?d?iv? zachycuje pohyb, vystihuje náladu – tu podtrhují lehké barevné valéry – a stává se kresebnou básní, kterou tak ?asto obdivujeme (Dívka a orchideje – Veronika Kley, Dívka a k?? – Ivana Tichá atd.). Slovácko nám p?ipomínají ?etné listy na nichž najdeme výrazné lidové kroje, muzikanty ?i maškarády z lidových masopust? (Hudci za oknem – František Dvo?á?ek). Karel Beneš p?i tvorb? exlibris v?tšinou respektoval p?ání objednavatele (Krysa? – Karel Žižkovský, Antonín Dvo?ák – Pierre Meier) a dovedl se vypo?ádat i s nám?ty, jež nás dovedou do rušných m?st ?i uli?ek staré Prahy (Karl?v most – Ji?í Karlec). Ženské t?lo um?l vždy kresebn? zakomponovat tak aby bylo lyrickým záznamem (stojící akt Japonky – Ichigoro Uchida) bez erotického podtextu. D?kazem jsou také volné listy v?nované ženskému aktu. Písmo je umíst?no tak, aby se stalo nerušícím prvkem v kompozi?ním celku (Dívka s holubicí – Irenka O?enášková a další). Nikdy nep?ekáží, je p?im??en? výrazné, dob?e ?itelné (Klaun s kostkou – Ján Štefan?ík).
Karel Beneš je dlouholetým ?lenem S?UG Hollar, dále je ?estným ?lenem SSPE a za své poetické dílo získal ?adu ocen?ní u nás i v zahrani?í. Za všechny jmenujme alespo? Saint Niklas 1988, Chrudim 1999, Praha 2000. Jeho tvorba exlibris pat?í dnes k nejvyhledávan?jším u nás i v zahrani?í a je d?kazem, že i tyto drobné listy musí mít vždy vysokou um?leckou hodnotu, aby p?ekonaly hranici plynoucího ?asu. Slavomil Vencl napsal o Karlu Benešovi, že je lyrický až melancholický kreslí? a já dopl?uji, že jeho dílo je poetickým záznamem sv?ta, v n?mž žijeme.