Zychová Miroslava
*11.12.1945


malířka, grafička a keramička se narodila 12. listopadu 1945 v Poličce. Mládí prožila spolu se svými rodiči v malebné čtvrti Betlém, která je součástí souboru městské lidové architektury v Hlinsku. V tomto starém rodinném domku v blízkosti řeky Chrudimky žije a pracuje dodnes. Její otec byl učitelem kreslení na hlinecké škole a talentovaným malířem. A právě jeho obrazy spolu s okolním prostředím dotvářely svět malířčina dětství. Talent a rodinné zázemí ji přivedly na Střední odbornou výtvarnou školu do Prahy, kterou absolvovala v roce 1964. Po roce příprav byla přijata na Akademii výtvarných umění, kde začala studovat v atelieru profesora Karla Součka. V roce 1967 se pod vedením docenta Ladislava Čepeláka seznamuje s technikou leptu, kterou téměř výlučně později používá ve své grafické tvorbě. V roce 1968 začala pracovat také v keramické dílně školy. Akademii končí roku 1971 souborem portrétů a triptychem Anabela. Již během studií jsou její dosud realistické obrazy vystřídány mnohovýznamovými, formálně uvolněnějšími. V tomto duchu začíná tvořit i grafiku a keramiku. Protože po absolutoriu přestává téměř malovat, prosazuje se tento změněný názor nejvýrazněji do konce sedmdesátých let v grafice. Keramika, kterou se v té době zabývá především, se zjednodušuje k věcnosti. Nepřímo tak předznamenává období po roce 1977, kdy se její hlavní zájem opět obrací k malbě. Její netočená „džínová“ keramika, které se věnovala v letech 19711976, je mimořádná, efektní a působivá a stojí někde mezi užitým a volným uměním. Je zlidštěna dekorem, jehož prvky jsou límeček, kapsa, knoflíky či řemínek a patří bezesporu k tomu nejpozoruhodnějšímu, co u nás v této oblasti tehdy vznikalo. Důležité místo uměleckého projevu Miroslavy Zychové zaujímá grafika, která je jakýmsi protipólem její ostatní tvorby. Jsou to na prvém místě listy, reagující na tvorbu M. Cvetajevové, R. N. Rilkeho, K. Holana, K. J. Erbena či T. S. Eliota. Řada dalších volných listů je mnohdy tvořena fragmenty zlomků skutečnosti, přecházejících často pod povrch složitých dějů a situací. Sem patří třeba listy „Jízda“, “Na nákup“, „Zabydlený prostor“ a další. První exlibris vytvořila Miroslava Zychová v roce 1964 a krom několika jsou všechna, stejně jako její ostatní grafika, tvořena v technice leptu, často barevného. Exlibris pro ni není volnou grafikou, ale snaží se tento grafický projev naplňovat tím, co má obsahovat, tedy jeho náležitostí ke knize a představením majitele, pro kterého byla knižní značka vytvořena. A to vše při zachování vysoké technické i umělecké úrovně. Knižní značky jsou vesměs drobné grafické lístky, většina jich je určena vlastníkům z okruhu přátel autorky. Zychová vytvořila celkem 45 exlibris (viz soupis, který sestavil autor tohoto textu a vydal SSPE v roce 2002) a k lítosti mnohých tuto oblast své tvorby uzavřela v roce 1988, stejně tak jako tvorbu ostatní grafiky, když již před tím přestala pracovat i s keramikou. Nejnovější práce Miroslavy Zychové tvoří rozsáhlý cyklus s tématem nafukovacích zvířátek, který začal vznikat už v roce 1988. Tato rozměrná díla vyjadřují autorčiny pohledy nejen na současný svět, ale i její představy o něm. Má za sebou celou řadu výstav a její díla jsou zastoupena v mnoha galeriích a soukromých sbírkách. Miroslava Zychová žije a pracuje v Hlinsku v Čechách a v Praze.


Jaroslav Štorek

Výběr z literatury:
  • Kaizl M., Daříček M. : Zprávy SSPE. 1978, č. 4
  • Brabcová J.: Miroslava Zychová - obrazy, kresby, grafika. 1980
  • Hůla J.: Miroslava Zychová. Sborník G87. 1987 - Štorek J.: Soupis exlibris. SSPE. 2002
  • Ondračka P.: Katalog výstavy Hlinsko 2005


  • lept, 46:81, 1985 (soupis 32.)

    lept, 48:66, 1986 (soupis 36.)

    lept, 50:74, 1988 (soupis 45.)