malí?ka a grafi?ka se narodila 16. prosince 1930 v Praze. V Praze také absolvovala Státní keramickou školu (1945-48), Státní grafickou školu (prof. K. Tondl, 1948-49) a kone?n? Vysokou školu um?leckopr?myslovou (prof. E. Filla, 1949-55). Od roku 1992 je ?lenkou sdružení Hollar, od 1983 ?lenkou SSPE. Doma i v zahrani?í se zú?astnila asi 250 spole?ných výstav a do konce roku 2004 m?la 35 výstav samostatných. Výtvarný pohled Aleny Antonové na sv?t utvá?el od mládí již její otec, nadšený sb?ratel moderního um?ní a p?ítel významných um?lc? (nap?. F. Kupky, B. Vaní?ka nebo E. Filly), sv?j vliv zanechal jist? také její pozd?jší manžel socha? Petr Šturma (1930- 1995, studoval u prof. J. Laudy a O. Španiela), s nímž také n?kolikrát spole?n? vystavovala. Zásadní vliv na celoživotní tvorbu A. A. m?l však prof. Emil Filla a jeho atelier monumentální malby, kterým prošlo na dv? stovky žák? (nap?. D. Hahnová-Benešová, sestry K. a J. Válovy, K. Vaca, L. Fára, J. Králík, V. Jarcovják a další). Fill?v syntetický kubizmus A.A. rozpracovává vlastním vnímáním reality, pomocí rozkladu tvar? ?i jejich zkreslením vytvá?í realitu novou, kterou se dostává pod k?ži zobrazovaných postav i k podstat? neživých p?edm?t? na svých zátiších. Po celý život tak z?stává v?rna nejen výrazové form?, ale i n?kolika stálým nám?t?m v malb? i grafice - figura ženy ?asto dopln?ná ko?kou ?i psem, zátiší, lidová píse?. Pod monumentálností jejího výrazu se nakonec dostává na povrch hlavn? lidský cit, radosti i bolesti, výraz krásy, dramatu i idyly v mezilidských vztazích. Zpo?átku se Alena Antonová v?novala p?edevším malb? - oleji, tempe?e a akvarelu. Na jejím kont? je též n?kolik prací v architektu?e (nap?. pam?tní desky, m?d?né reliéfy se smaltem pro bazény v Litvínov? a v Kladn?). Volná grafická tvorba, k níž se dostává pod vlivem E. Filly, F. Tichého a svých vrstevník? L. ?epeláka nebo P. Sukdoláka, potvrzuje malí?ské školení autorky jak ve velikosti list? tak v použití techniky a barvy. Užívá d?evo?ez a linoryt, ?asto vícebarevný, z hlubotiskových technik pak zejména u menších formát? suchou jehlu, n?kdy též v kombinaci s barevným monotypem z desky další. Oblibu práce v cyklech dokládají grafické soubory Lidová píse? (1966-84), Žena s ko?kou (1979-81), Ženy s domácími mazlí?ky (1975-96), Kv?tiny (1983-88), Žena (1985-97). Lze se zmínit i o ne?etných ilustracích pro ?asopisy a divadelních plakátech ?i o grafické výzdob? bibliofi lských tisk? (Piesnice piesní Šalamúnových, Sobotka 1987, A. Neve?e?al: Tíha k?ídel, soukromý tisk, Praha, 2002). Na volnou tvorbu navazuje pak zcela p?irozen? tvorba p?íležitostné grafiky - exlibris a novoro?enky. Knižní zna?ce se v?nuje Alena Antonová (vyjma jediné z roku 1949 a n?kolika málo z let šedesátých) soustavn? od roku 1974 a do konce roku 2004 je evidováno již 256 opus?. Uplat?uje u nich více suchou jehlu, z?ídka kombinovanou s leptem, než d?evo?ez nebo linoryt. Exlibris ?asto dopl?uje barevným p?ítiskem nebo jej koloruje akvarelem. Listy tak nejen díky malému formátu vyznívají komorn?ji, je zde možná více znát ženská ruka a s ní i ženské srdce. Nám?tov? se exlibris nijak neliší od grafik velkého formátu a jsou pohlazením po duši všem vnímavým na prožitek lásky, klidu a harmonie. Zajímavou skupinu mezi nimi tvo?í listy s postavami sv?tc? a patron? (mnohé pro Dr. K. Samši?áka) s citáty, nápisy nebo verši provedenými v obtížné technice d?evo?ezu. Velkou ?ást svých p?íležitostných grafik d?lá pro nesb?ratele a zahrani?ní p?átele a tak kompletní soubor lze vid?t snad jen v autor?in? archivu. Alena Antonová svými exlibris a novoro?enkami obesílá pravideln? výstavy a sout?že doma i v zahrani?í (Chrudim, Sint Niklaas, Hradec Králové, p?ehlídky kongres? FISAE). Vše výše uvedené platí též o tvorbu novoro?enek, kterých je ke konci roku 2004 p?es 200. (Úplný soupis je sou?ástí práce S. Vencla, kterou vydal v roce 2004 SSPE). Alena Antonová celým svým dílem vyjad?uje pozitivní postoj k životu, krásu zd?raz?uje prostotou a všedností vztah? k p?edm?t?m, zví?at?m i lidem.