grafik a ilustrátor, se narodil 11. srpna 1960 v Plzni. V d?tství navšt?voval Lidovou um?leckou školu, kde ho u?ili Ladislav Fládr a Lumír Topinka modelování, kresb? a grafice; v roce 1968 mu plze?ský deník PRAVDA otiskl linoryt s pohádkovým motivem. V letech 1975–1979 studoval St?ední pr?myslovou školu keramickou v Bechyni. Zásadní vliv na n?j m?l akademický socha? prof. Jaroslav Podmol. B?hem studia se setkal s grafickou tvorbou Václava Hollara (výstava na Pražském hradu) a Jind?icha Pile?ka (Galerie Mladá fronta ve Spálené ulici v Praze). V roce 1979 absolvoval brigádu v litografické díln? v ?í?ní ulici, kde poznal n?kolik výborných ?eských grafik? p?i práci (K. Vysušil, K. Pacovská, P. Rou?ka, J. Bouda). Základy grafických technik získal u pražského výtvarníka Spytimíra Bursíka. Léta 1980 a 1981 strávil ve vojenské služb?. V roce 1982 m?l první autorskou výstavu v Klubu mládeže DOMINIK v Plzni. Po vojn? byl zam?stnán jako grafik v tiskárn? a pozd?ji v reklamním odd?lení plze?ské Škodovky. V roce 1989 m?l první zahrani?ní samostatnou výstavu ve finském m?st? Raisio. Vystavuje ?asto doma i v zahrani?í. Je zastoupen v mnoha sbírkách grafiky po celém sv?t?. Od roku 1992 je na „volné noze“ jako výtvarník. Pracuje extern? pro grafická studia i reklamní agentury. Má ?adu zákazník?, pro které vytvá?í výtvarné návrhy v oboru užité grafiky a reklamy. Pro vydavatelství Hany Vod?rové RegionAll upravuje knihy a ?asopisy Vítaný host. Postupn? si vyzkoušel rozli?né grafické techniky (suchá jehla, lept, mezzotinta, akvatinta, linoryt) a pr?b?žn? p?edstavuje svoje práce ve?ejnosti. Pozvolna rovn?ž zv?tšuje formát grafických list?. Tiskne na vlastním grafickém lisu a stále zlepšuje kvalitu tisk?, p?evážn? z m?d?ných matric. V grafické tvorb? používá v sou?asnosti tém?? výhradn? lept, n?kdy v kombinaci s akvatintou. Inspiruje se starými stroji a p?írodními motivy. Vytvá?í fantaskní stroje p?ipomínající staré ilustrace k Vernovým román?m a kombinuje je s fantaskními zví?aty a ptáky. Mezi jeho první práce pat?í soubor grafických list?, který vydal pod názvem Poz?stalost F. G. (Ferdinand Gramatika – autorem smyšlená postava). Vytvo?il grafický doprovod k básni Josefa Škvoreckého Blues libe?ského plynojemu (1992), kterou vydal vlastním nákladem. Je zastoupen grafikou v souboru Miroslav Horní?ek 70 let (1988). Ilustroval rovn?ž bibliofilské tisky s básn?mi Josefa Hrubého. Tvorb? exlibris se za?al v?novat v 80. letech minulého století a získal velkou oblibu mezi ?eskými i zahrani?ními sb?rateli. Po n?kolikaleté p?estávce se k radosti sb?ratel? vrátil k tvorb? exlibris a do letošního roku vytvo?il již vice než 120 exlibris, p?evážn? technikou leptu. Milan Bauer, jako významný grafik, je od roku 2015 ?lenem Sdružení ?eských um?lc? grafik? Hollar. Obdržel n?kolik cen, nap?. cenu poroty na Trienále grafiky ve francouzském Chameliéres (2017) nebo jedno z ocen?ní na sv?tovém kongresu FISAE v Praze za kolekci exlibris v roce 2018. SSPE v?nuje autoru a jeho tvorb? mimo?ádnou pozornost. Spolek vydal v roce 2006 soubor exlibris s názvem Z kabinetu Ferdinanda Gramatiky v po?tu 80 ?íslovaných výtisk?. V r. 2009 vyšel v nákladu 550 výtisk? Soupis exlibris Milana Bauera 1978–2008 a další soupis vyšel v roce 2016. Pro Sborník pro exlibris a drobnou grafiku 2012 napsal Dominik Ma?as ?lánek Na návšt?v? u grafika Milana Bauera. V Knižní zna?ce 3/2015 byl publikován ?lánek Karla Žižkovského k jubileu autora a k jeho výstav? v Pivovarském muzeu v Plzni. Milan Bauer je autorem p?íležitostné dopisnice ?eské pošty Josef Božek ke 200. výro?í uvedení do provozu prvního parou pohán?ného automobilu na našem území s nominální hodnotou 18 K? (vydána 18. 2. 2015). Jeho tvorba poštovních známek pokra?ovala výtvarnými návrhy dalších t?í ?eských poštovních známek: Historické dopravní prost?edky – Kolesový parník Vltava, nominál 26 K? z 14. 3. 2018, tišt?ná plnobarevným ofsetem; Europa – Mosty, nominál 39 K?, z 2. 5. 2018, pohled na dva podolské mosty, na p?vodní empírový most a nový železobetonový most, tisk plnobarevným ofsetem, liniová kresba Václav Fajt. Most postavil v empírovém slohu Vojt?ch Lanna v letech 1847–1848; Technické památky – První ko?ská tramvajová linka, nominál 26 K?, z 26. 6. 2019, tišt?na ofsetem. Pro m?sto Radnice navrhl M. Bauer v roce 2018 dv? poštovní známky 200 let ?eská ?tená?ská spole?nost radnická a M?sto Radnice, ob? s nominálem A. Na jedné je portrét Antonína Puchmajera, kn?ze a obrozenského spisovatele, a na druhé je pohled na radnický kostel sv. Václava a sochu sv. Jana Nepomuckého.