mal�?, ilustr�tor, grafik, socha?, sc�nograf, tv?rce animovan�ch a loutkov�ch film?, se narodil 24. �nora 1912 v Plzni. Jeho matka R?�ena, rozen� Rehbergerov�, se v roce 1911 provdala za klemp�?sk�ho mistra Rudolfa Trnku a v roce 1912 se jim narodil prvorozen� syn Ji?�, o rok pozd?ji druh� syn Rudolf. V roce 1923 za?al Ji?� Trnka chodit do plze?sk� re�lky, kde byl mezi jeho profesory rovn?� Josef Skupa, kter� mu zad�val drobn� pr�ce pro Loutkov� divadlo feri�ln�ch osad a ze ��ka se pozd?ji stal spolupracovn�k. Studium na re�lce ukon?il jej�m ni���m stupn?m v roce 1927. Dva roky byl v u?en� v n?kolika oborech a v roce 1929 slo�il �sp?�n? p?ij�mac� zkou�ky na um?leckopr?myslovou �kolu v Praze, kde byl ��kem profesora J. Bendy a dal��ch vynikaj�c�ch um?lc? F. Kysely, Z. Kratochv�la, A. Hofbauera, K. Dvo?�ka, J. Ma?atky, K. �tipla, K. �pillara. V letech 1930-36 zde studovala tak� jeho budouc� �ena Helena Chvojkov�. Pr�ci pro loutkov� divadlo nep?eru�il ani p?i studiu a pro J. Skupu, kter� si roku 1930 zalo�il vlastn� divadlo, navrhoval loutky i sc�nu. V roce 1931 se �sp?�n? z�?astnil sv�mi loutkami Mezin�rodn� loutk�?sk� v�stavy v Praze a navrhoval i hra?ky pro firmu Hamiro v Rokycanech. Studium ukon?il v roce 1935 a stal se ilustr�torem nakladatelstv� Melantrich. V letech 1936-37 provozoval v Praze D?ev?n� divadlo. Od roku 1939 bydlel v barokn� vile v usedlosti Turbov� na Sm�chov? a b?hem v�lky se v?noval hlavn? ilustraci d?tsk�ch knih. V roce 1940 se narodil syn Ji?� a v roce 1945 dcera Helena. V letech 1945-46 byl vedouc�m studia kreslen�ho filmu Brat?i v triku na Barrandov? a na podzim 1946 zalo�il studio loutkov�ho filmu. V letech 1952-59 se op?t intenzivn? v?noval ilustr�torsk� tvorb?, v dal��ch letech pak tak� malb? a plastice. Pro ?s. pavilon na v�stav? EXPO 58 v Bruselu vytvo?il dekorace a vystavoval zde sv� loutky, pro sv?tovou v�stavu EXPO 67 v Montrealu navrhl v�tvarn� ?e�en� cel�ho ?s. pavilonu a ve spolupr�ci se synem Ji?�m realizoval sv?j vlastn� samostatn� pavilon na t�ma ?lov?k a jeho sv?t. V 1963 byl jmenov�n n�rodn�m um?lcem a v roce 1967 profesorem V�UP v Praze. Byl ?lenem S?UG Hollar. Zem?el v Praze 30.12.1969.
Za sv� d�lo z�skal Ji?� Trnka velk� mno�stv� cen, m?l v�ce ne� pades�t samostatn�ch v�stav po cel�m sv?t?. Rozs�hl� souborn� v�stava se konala v Al�ov? jiho?esk� galerii v Hlubok� nad Vltavou v roce 1999. Rodn� d?m J. Trnky v Plzni na Petrohrad? zdob� od roku 1995 pam?tn� deska a t�ho� roku byl tomuto velk�mu ?esk�mu um?lci odhalen v parku na Mikul�sk�m n�m?st� v Plzni pomn�k s bustou a t?emi poh�dkov�mi reli�fy z jeho tvorby, kter� je d�lem Milana Knoblocha. Ilustroval v�ce ne� 120 knih, p?ev�n? d?tsk�ch. Z nejzn�m?j��ch mo�no jmenovat M�u Kuli?ku J. Menzla, Brou?ky J. Karafi�ta, poh�dky W. Hauffa, K. J. Erbena, brat?� Grimm?, H. Ch. Andersena, F. Hrub�na, Fimf�rum J. Wericha a dal��. Prvn� Trnkovou kni�n� ilustrac� byl d?evoryt pro knihu J. �nobra R?�e a smrt z roku 1933. P?vodn� barevn� litografie jsou v knih�ch J. Frejka: Out?chovice (1942), F. Marryat: Kormideln�k Vlnovsk� (1943), F. Hrub�n: ?�kejte si se mnou a ?�kejte si poh�dky (1943) a Fantastick� symfonie od V. Nezvala. Frontispice suchou jehlou vytvo?il pro knihu J. Tr�gera o Karlu H. Hillarovi (1944) a knihu T. M. Plautus: Pseudolus (1946). Vytvo?il rovn?� autorskou knihu Zahrada s vlastn�m textem a ilustracemi. V roce 1968 obdr�el ve �v�carsku Adersenovu cenu za ilustraci. V letech 1939-44 navrhoval sc�nick� v�pravy a kost�my pro N�rodn� divadlo. V roce 1945 zalo�ila skupina mlad�ch v�tvarn�k? a anim�tor? studio kreslen�ho filmu s n�zvem Brat?i v triku a Ji?� Trnka byl po��d�n o jeho veden�. Vznikly zde filmy Zasadil d?dek ?epu, D�rek, P�r�k a SS, Zv�?�tka a Petrov�t�. V r. 1946 z barrandovsk�ho studia je�t? s dal��mi spolupracovn�ky ode�el a zalo�il vlastn� studio loutkov�ho filmu na N�rodn� t?�d? v Praze. Ve skromn�ch pom?rech zde vznikly jeho nejslavn?j�� loutkov� filmy (�pal�?ek, C�sa??v slav�k, �rie pr�rie, Bajaja, Star� pov?sti ?esk�, Osudy dobr�ho voj�ka �vejka, Sen noci svatoj�nsk�, Kybernetick� babi?ka, Archand?l Gabriel a pan� Husa a Ruka), kter� z�skaly mnoh� ocen?n�. Mal�?sk� tvorba zahrnuje portr�ty, kytice, fantaskn? p?etvo?en� p?edm?ty a krajiny s d?tmi, velk� skupina jeho obraz? je v?nov�na hereck�mu prost?ed�. V grafice u��val techniku litografie a such� jehly, pouze zpo?�tku tak� d?evoryt. Ji� v roce 1932 vytvo?il dv? barevn� litografie na motivy W. Shakespeara, pak v roce 1944 n�sledovaly dva grafick� listy inspirovan� Shakespearov�m Snem noci svatoj�nsk� v technice such� jehly a na stejn� n�m?t vznikla v roce 1961 ?ada p?ti barevn�ch litografi� ovlivn?n� p?edchoz�m filmov�m zpracov�n�m n�m?tu. Sv?j autoportr�t a listy s n�zvy Herec a Herci (1944) vytvo?il suchou jehlou. Plastiky J. Trnky z let 1963-66 n�m?tov? tak� souvisej� s tvorbou mal�?skou a divadeln�m prost?ed�m.
Exlibris se v?noval pouze ob?as. Vytvo?il p?ibli�n? 11 exlibris. Nejstar�� je pravd?podobn? zinkografie z roku 1933 pro J. Vesel�ho. Ve t?ic�t�ch letech 20. stolet� vznikly z?ejm? such� jehly pro J. J. (J. Ja�ka, ukl�n?j�c� se mu�) a pro T. J. (T�?a Ja�kov�, kr�?ej�c� postava). P?t zinkografick�ch exlibris s poh�dkov�mi motivy poch�z� ze 40. let (Jo�ky Bati, T. Ja�kov�, Zuzany Midlochov�, J�ra Obr�til, Marie a Petr Pachnerovi). V letech 1965 vznikla dv? litografick� exlibris pro Hrachovce (kv?t, t?i houby). Pro soubor exlibris Ipse sibi si nakreslil v roce 1963 litografii s pt�?kem. Celkem vytvo?il 13 novoro?enek pro v�znamn� osobnosti (F. Halas, O. Scheinpflugov� a J. Werich) a v 60. letech pro st�tn� instituce v?t�inou v reproduk?n�ch technik�ch.