mal�? a grafik se narodil 12. b?ezna 1924 v Praze a zde tak� 12. prosince 1984 zem?el. Kl�?em k t�to a� tragicky sebev?dom� osobnosti mohou b�t snad jen l�ta mladosti. D?tstv� pro�il v D?v�nsk� Nov� vsi mezi kamn�?i a vina?i, kte?� jej u?ili modelovat, vy?ez�vat a povzbuzovali ho ke kreslen�. V konci roku 1938 byl s rodi?i navr�cen do ?ech, stal se gymnazistou v Pardubic�ch a v letech 1942-44 studoval na SO� v Praze u prof. Z. Bala�e. Do dubna 1945 byl tot�ln? nasazen v Berl�n? a v �st� nad Orlic� a odtud poch�zej� prvn� litografie (Zku�ebna motor?), mezzotinty (Dr�ty na sloupech) a lepty (Kvetouc� strom v kr�teru). Po letn�m trimestru vypln?n�m tak� pobytem v Podbeskyd� nebo u otce a d?da na Hronovsku studoval v letech 1945-50 na AVU u prof. V. Silovsk�ho. Tehdy spolupracoval s nakladatelem J. Pourem (Pov�dky E.A. Poea), Vl. Buj�rkem (vz�jemn� sou?innost v exlibris) a s O. Menhartem, k n?mu� doch�zel na p�smo a kter� mu vnukl obdiv k tisku z v��ky. V roce 1946 se stal ?lenem S?B a od roku 1950 se prosazoval ve voln� a u�it� grafice ji� s�m; setrval pak natrvalo a� na v�jimky u techniky d?evorytu. Byl-li n?kdy mimo pra�sk� ateli�r, pak jako v�niv� alpinista kreslil v Tatr�ch a to v cel� jejich rozloze zpod Kriv�n? a� po Studenovskou dolinu (Ruce na sk�le, 1957): vznikaj� nap?. cykly jako Horsk� krajina i jednotliv� opusy zobrazuj�c� h?ebeny a sr�zn� st?ny velehor, sn?�n�ky v okol� byst?in se zv�?aty a mot�ly a s kv?tenou p�pav, oc�n? a lili� v personifikovan�ch polomech les?. N?kter� z t?chto motiv? vt?lil i do novoro?enek pro TANAP (1967-70) i do zn�m� bankovky s hodnotou 500 K?s. A je�t? p?ed smrt� vytvo?il jakoby z ?as? sv� n?kdej�� odevzdanosti p?�rod? kolekci d?evoryt? znovu pozorn? adoruj�c�ch horskou krajinu (nap?. P?eludy, Mal� zasn?n�, Etudy z Liptova). Tyto n�m?tov� dotyky nikdy nebyly pouhou viz� a kulisou v jin� t�matice (autoportr�ty ?i milostn� reminiscence). Jeho vp�dy do ciziny nebyly tak� prost�mi v�lety: poka�d� z nich vyt?�il jedine?n� imprese pro cel� soubory (nap?. z Pa?�e 1962, Bosny 1972, Ir�ku 1973, Gruzie Svanetie 1978). Zapsal se s konstanc� pro sebe vlastn� i do plej�dy um?lc? zpodobitel? Matky m?st (Vald�tejnsk� zahrada, 1955; zn�mkov� blok Praha Hrad, 1960; M�nes, 1979; Pal�c kultury, 1980 aj.). Svou da? dob? ale odvedl i stavb�m socialismu (ko�ick� �elez�rny, kun?ick� pece), radioloka?n�m monstr?m a rypadl?m, nejv�ce v�ak aktualit�m z kosmu zaj�mal se o roboty i astronauty. Pro Jaroslava Lukavsk�ho byl ?lov?k Rokem klidn�ho slunce (1965) obklopen� v�emocnou technikou, py�n�m vl�dcem a jedin�m hybatelem vesm�ru v jeho nov�ch re�li�ch �el a� do konce �ivota tomu tak� v??il (viz posledn� lepty: Leti�t?, Nad rodnou zem�). Ve?ejnost ani nev?d?la, �e se z�rove? seberealizoval v komorn� plastice inspirovan� rostlinn�mi sr?sty a vr�sn?n�m zemsk� k?ry v ?asoprostorov� konfiguraci (cyklus objekt? Bolav� planeta, polychromovan� d?evo, 1980-84). J.L. vynikl v zn�mkov� tvorb?, v n� pat?il doma i ve sv?t? k uzn�van�m autor?m virtu�zn�ch p?edloh pro rytce v ocelotisku v kombinaci s hlubotiskem (1963-80). Do obdob� let 1963-80 pat?� tak� jeho ?innost ilustr�torsk� v rozli?n�ch liter�rn�ch hodnot�ch z jeho pohledu margin�ln�ch (Dickens, Maupassant, Exup�ry, Gilbransen-Simonov, Sekera, He?ko, P�se? p�sn�, Chrob�k...) a tvorba p?�le�itostn� grafiky v l�stc�ch k Nov�mu roku s motivy ze v�ech tv?r?�ch sf�r jeho aktivity; t?mi nejp?�hodn?j��mi jsou ov�em PF jeho vlastn�. Dochovala se cel� ?ada origin�ln�ch p?�le�itostn�ch l�stk? sv?d?�c�ch o mimo?�dn�ch v�konech jak pro zadavatele (nap?. SSPE, 1951; Europee Gorizia, 1956; VI. Kongres Barcelona, 1959; pozv�nka na valnou hromadu SSPE s padaj�c�m Ikarem z 1959; k poct? zem?el�ho kolegy Valentina le Campion, 1962, soubor deseti zna?ek D?v?rnosti, 1958 aj.). Tvorba exlibris prostupuje d�lem Jaroslava Lukavsk�ho po cel� �ivot. Nepova�oval ji v?bec za okrajovou naopak! Obes�lal mezin�rodn� sout?�e v Polsku, Rakousku, �pan?lsku i oborov� v�stavy doma. Mezi jeho exlibris se objevuj� n�ro?n� barevn� d?evoryty ti�t?n� klasick�m soutiskem n?kolika desek (soubor 11 list? Kv?tiny, 1949 a dal�� jednotliv� listy). Exlibris mistrovsky provedl tak� v m?dirytu: m�chovsk� n�m?ty pro V. Poppeho a J. Kleina. Dok�zal uspokojit sb?ratele i v ex eroticis, poeticis, numismaticis a samoz?ejm? tak� v tom, jak zakomponoval do grafick�ho n�m?tu legendu, je� nav�c suplovala a� jak�si v�cev�znamov� p�smov� logotyp. Seznam exlibris z let 1942-51 zachytil ve spolupr�ci s autorem Vl. Buj�rek (123. seznam, SSPE,1951) a sepsal 109 polo�ek. Tvorbu dal��ch v�ce ne� t?iceti let pouze nesoustavn? zaznamen�v� spolkov� tisk a soupisy p?�r?stkov�, celkov� po?et lze jen t?�ko odhadnout. Za tvorbu exlibris obdr�el ceny na VI. Kongresu FISAE v Barcelon? (1957) a na IX. Kongresu v Pa?�i (1962). Je nesnadn� ?�ci: pr�v? tato p?ebohat� oblast jeho (zejm�na rann�) tvorby dnes s odstupem ?asu jen potvrzuje osudovou skute?nost, �e zat�mco se jeho pozd?j�� grafick� produkce prom?nila m�lem v plak�tov� d?evo?ez a poklesla pod vlivem moment�ln? ��dan� voln� grafiky v lapid�rn� stylizaci z?stane oce?ov�no v�e, co bylo vytvo?eno v p?edchoz�ch letech. Tehdy toti�, zvl�t? v lyri?t?j��m obdob� v�voje jeho talentu grafika a rytce, m?ly na Jaroslava Lukavsk�ho p?�zniv� osobnostn� vliv mravn? bez�honn� veli?iny, kter� t�m poznamenaly i v�razn? minuci�zn� charakter jeho d�la.