mal�?, grafik a pedagog se narodil 18. b?ezna 1891 v Uhersk�m Hradi�ti v rodin? mal�?e kostel?. St?edn� �kolu absolvoval ve sv�m rodi�ti, v letech 1910-11 studoval na soukrom� mal�?sk� �kole G. Bauer Streblow ve V�dni, v letech 1910 15 na Um?lecko-pr?myslov� �kole v Praze (prof. E. D�t?, K. Ma�ek). Jeho studia p?eru�ila v�lka, ?�st sv� vojensk� slu�by str�vil na front? na Ukrajin? a v It�lii. V letech 1918-20 dokon?il studia na Um?lecko-pr?myslov� �kole, kde v prosinci 1921 absolvoval v grafick� speci�lce prof. F. Kysely. Jeho spolu��ky byli mezi jin�mi B. Krs, J. Baruch, J. Vodr�ka, J. Solar, S. Tuzar a V. Fiala. S man�elkou Mari� (Marou) roz. Ba?ovou (1893-1981) m?l syny Ivo (nar. 1920) a Rudolfa (nar. 1924). Od z�?� 1920 vyu?oval kreslen� na Odborn� �kole knihvaza?sk� u Uhersk�m Hradi�ti a na dal��ch �kol�ch v regionu. ?editelem knihvaza?sk� �koly byl od roku 1923 a� do roku 1950. V letech 1951-62 u?il na St?edn� um?lecko-pr?myslov� �kole v Uhersk�m Hradi�ti a v letech 1952-54 byl jej�m ?editelem. Ruda Kub�?ek byl velmi aktivn�m �?astn�kem a organiz�torem kulturn�ho �ivota v Uhersk�m Hradi�ti v letech 1933-43 byl (spolu s J. He?manem) kustodem grafick�ch sb�rek Slov�ck�ho muzea, kde se pod�lel tak� na restaurov�n� obraz?, ?lenem spr�vn�ho v�boru Slov�ck� filharmonie, p?edsedou klubu esperantist? apod. Spolu s B. Bene�em Buchlovanem a J.H. �t?rbou se v�znamn? �?astnil ?innosti Sdru�en� moravsk�ch knihomil? a organiza?n? se pod�lel na vyd�v�n� jeho ?asopisu Bibliofil. Byl ?lenem V�tvarn�ho spolku Ale� v Brn?, pozd?ji ?lenem Svazu ?s. v�tvarn�ch um?lc?. Ruda Kub�?ek zem?el 6. dubna 1981 v Uhersk�m Hradi�ti. V um?leck� tvorb? Rudy Kub�?ka p?evl�dala u�it� grafika (n�vrhy kni�n�ch vazeb, p?�le�itostn� grafika, plak�ty, �pravy publikac� apod.); voln� tvorba mal�?sk� nen� po?etn� pouze studie krajin a z�ti��. Navrhl a realizoval n?kolik prac� do architektury (sgrafita na budov�ch v Uhersk�m Hradi�ti a v Krom??�i, vitr�e v budov? nov� radnice ve Zl�n? a v kostele v Mi�kovic�ch). Ve dvac�t�ch letech se z�?astnil n?kolika evropsk�ch v�stav kni�n� grafiky a plak�t? (poprv� 1914 v kolektivn� expozici �koly na v�stav? BURGA v Lipsku, kter� byla odm?n?na a byla velk�m mezin�rodn�m �sp?chem �koly) a n?kolikr�t byly jeho pr�ce ocen?ny. Pravideln? vystavoval s SVU Ale�, na region�ln�ch salonech a v�stav�ch Svazu ?s. v�tvarn�ch um?lc?. K �edes�t�m narozenin�m p?ipravilo Slov�ck� muzeum p?ehled jeho celo�ivotn� v�tvarn� pr�ce. Ve Slov�ck�m muzeu je tak� ulo�ena ?�st jeho um?leck� poz?stalosti. Tvorba exlibris zauj�m� v um?leck� ?innosti R. Kub�?ka v�znamn� m�sto. Soupis B. Bene�e Buchlovana vydan� SSPE v roce 1941 znamen�v� 153 list? exlibris; dodate?n?, studiem z�pis? autora, konfrontac� s jeho autora a z�znamy v Kni�n� zna?ce pades�t�ch let se poda?ilo soupis roz��?it o dal��ch 51 polo�ek. ?�st t�to tvorby shrnul R. Kub�?ek do ?ty? soubor?: prvn� s n�zvem �Kni�n� zna?ky� obsahuje 10 list? a vydal jej 1921 Klub p?�tel v�tvarn�ho um?n� v Uh. Hradi�ti, �Druh� soubor exlibris litografie� zahrnuje rovn?� 10 list?, vy�el v n�kladu 80 v�tisk? roku 1929, �T?et� soubor exlibris litografie� (12 list?) vy�el 1932 v n�kladu 80 v�t., posledn�, �?tvrt� soubor exlibris litografie� je z roku 1935. Autorem doprovodn�ho textu prvn� dvou soubor? je um?lc?v p?�tel B. Bene� Buchlovan. Exlibris Rudy Kub�?ka jsou neok�zal� u�itn� kni�n� zna?ky, z v?t�� ?�sti litografie, ale tak� d?evoryty a v pozd?j�� dob? zinkografie. Rozli�en� d?evoryt? a litografi� je v n?kter�ch p?�padech obt�n�. Bene� Buchlovan p?il�hav? charakterizuje Kub�?kovy kni�n� zna?ky jako �... reakci proti t. zv. luxusn�m exlibris, je� vytvo?ilo modern� sb?ratelstv�. V?t�ina grafick�ch list? i exlibris nese v tiskov� desce ozna?en� KMR s prv�m p�smenem stranov? obr�cen�m. Jde o spole?nou autorskou zna?ku a monogram Rudolfa a Mary Kub�?kov�ch.