malíř, grafik a pedagog se narodil 18. března 1891 v Uherském Hradišti v rodině malíře kostelů. Střední školu absolvoval ve svém rodišti, v letech 1910-11 studoval na soukromé malířské škole G. Bauer Streblow ve Vídni, v letech 1910 15 na Umělecko-průmyslové škole v Praze (prof. E. Dítě, K. Mašek). Jeho studia přerušila válka, část své vojenské služby strávil na frontě na Ukrajině a v Itálii. V letech 1918-20 dokončil studia na Umělecko-průmyslové škole, kde v prosinci 1921 absolvoval v grafické speciálce prof. F. Kysely. Jeho spolužáky byli mezi jinými B. Krs, J. Baruch, J. Vodrážka, J. Solar, S. Tuzar a V. Fiala. S manželkou Marií (Marou) roz. Baťovou (1893-1981) měl syny Ivo (nar. 1920) a Rudolfa (nar. 1924). Od září 1920 vyučoval kreslení na Odborné škole knihvazačské u Uherském Hradišti a na dalších školách v regionu. Ředitelem knihvazačské školy byl od roku 1923 až do roku 1950. V letech 1951-62 učil na Střední umělecko-průmyslové škole v Uherském Hradišti a v letech 1952-54 byl jejím ředitelem. Ruda Kubíček byl velmi aktivním účastníkem a organizátorem kulturního života v Uherském Hradišti v letech 1933-43 byl (spolu s J. Heřmanem) kustodem grafických sbírek Slováckého muzea, kde se podílel také na restaurování obrazů, členem správního výboru Slovácké filharmonie, předsedou klubu esperantistů apod. Spolu s B. Benešem Buchlovanem a J.H. Štěrbou se významně účastnil činnosti Sdružení moravských knihomilů a organizačně se podílel na vydávání jeho časopisu Bibliofil. Byl členem Výtvarného spolku Aleš v Brně, později členem Svazu čs. výtvarných umělců. Ruda Kubíček zemřel 6. dubna 1981 v Uherském Hradišti. V umělecké tvorbě Rudy Kubíčka převládala užitá grafika (návrhy knižních vazeb, příležitostná grafika, plakáty, úpravy publikací apod.); volná tvorba malířská není početná pouze studie krajin a zátiší. Navrhl a realizoval několik prací do architektury (sgrafita na budovách v Uherském Hradišti a v Kroměříži, vitráže v budově nové radnice ve Zlíně a v kostele v Miškovicích). Ve dvacátých letech se zúčastnil několika evropských výstav knižní grafiky a plakátů (poprvé 1914 v kolektivní expozici školy na výstavě BURGA v Lipsku, která byla odměněna a byla velkým mezinárodním úspěchem školy) a několikrát byly jeho práce oceněny. Pravidelně vystavoval s SVU Aleš, na regionálních salonech a výstavách Svazu čs. výtvarných umělců. K šedesátým narozeninám připravilo Slovácké muzeum přehled jeho celoživotní výtvarné práce. Ve Slováckém muzeu je také uložena část jeho umělecké pozůstalosti. Tvorba exlibris zaujímá v umělecké činnosti R. Kubíčka významné místo. Soupis B. Beneše Buchlovana vydaný SSPE v roce 1941 znamenává 153 listů exlibris; dodatečně, studiem zápisů autora, konfrontací s jeho autora a záznamy v Knižní značce padesátých let se podařilo soupis rozšířit o dalších 51 položek. Část této tvorby shrnul R. Kubíček do čtyř souborů: první s názvem „Knižní značky“ obsahuje 10 listů a vydal jej 1921 Klub přátel výtvarného umění v Uh. Hradišti, „Druhý soubor exlibris litografie“ zahrnuje rovněž 10 listů, vyšel v nákladu 80 výtisků roku 1929, „Třetí soubor exlibris litografie“ (12 listů) vyšel 1932 v nákladu 80 výt., poslední, „Čtvrtý soubor exlibris litografie“ je z roku 1935. Autorem doprovodného textu první dvou souborů je umělcův přítel B. Beneš Buchlovan. Exlibris Rudy Kubíčka jsou neokázalé užitné knižní značky, z větší části litografie, ale také dřevoryty a v pozdější době zinkografie. Rozlišení dřevorytů a litografií je v některých případech obtížné. Beneš Buchlovan přiléhavě charakterizuje Kubíčkovy knižní značky jako „... reakci proti t. zv. luxusním exlibris, jež vytvořilo moderní sběratelství“. Většina grafických listů i exlibris nese v tiskové desce označení KMR s prvým písmenem stranově obráceným. Jde o společnou autorskou značku a monogram Rudolfa a Mary Kubíčkových.