knižní grafik, ilustrátor, kaligraf a pedagog se narodil 25. kv?tna 1922 v Poli?ce. D?tství prožil v Korouhvi u Poli?ky v kulturním prost?edí rodiny u?itele. Otec Vladimír se celý život ze záliby zabýval výtvarným um?ním, sbíral vzácné knihy, grafiky a bibliofilie a m?l mnoho p?átel mezi um?lci. Matka m?la st?edoškolské vzd?lání a p?edevším se v?novala rodin? a spolu s otcem podporovala projevující se synovy výtvarné vlohy. Po studiu na reálném gymnáziu v Poli?ce (spolužákem a životním p?ítelem byl básník Jan Vladislav) si doplnil vzd?lání na Grafické škole v Praze (prof. Z. Balaš), kterou ukon?il roku 1943. Potom jeden rok studoval na grafické speciálce Um?leckopr?myslové školy u A. Strnadela, další rok p?erušilo pracovní nasazení a teprve po válce roku 1950 absolvoval na VŠUP op?t v atelieru prof. Strnadela. V mládí a b?hem studia m?li na J.Š. vliv jak spolužáci S. Kolíbal a A. Šimotová tak významné osobnosti se kterými se setkával mimo školu a z nichž mnozí byli p?áteli jeho otce typografové a písma?i O. Menhart, R. Hála, M. Kaláb nebo kniha?, restaurátor a kaligraf O. Vysko?il. K ?emeslné zru?nosti a dokonalosti J.Š. byly d?ležité jeho prázdninové pobyty v tiskárn? Vlastimila Vokolka v Pardubicích. Od roku 1955, kdy se oženil, žije s rodinou v Brn?. Jeho osudem se stala kniha. Znalost literatury, písma, knižní grafiky a vlastní invence vytvo?ily z Ji?ího Šindlera skute?nou osobnost výtvarné kultury. V ilustra?ní tvorb? na sebe upozornil již záv?re?nou prací na VŠUP d?evoryty k povídkám N.V. Gogola a další díla ruské literatura (Puškin. Leskov, Gon?arov, Tolstoj, Babel) jej provázela až do šedesátých let. D?evoryty v kombinaci ?erné a st?íbrné barvy s motivy hebrejského písma ocenila i porota 2. Bienále užité grafiky v Brn? (1966). Ilustroval p?íb?hy fantastické i psychologické a pohádky pro d?ti (B. N?mcová, moravské pohádky, J. Novák: O ztracené princezn? a další). Celkem ilustroval na sedmdesát knih a ?adu dalších výtvarn? upravil. Další oblastí výtvarného zájmu J. Š. je kaligrafie. Rozsáhle se jí v?nuje od po?átku sedmdesátých let a nejvýznamn?jším dílem této tvorby jsou Zdi, kaligrafický záznam básní V. Holana, kde na 25 d?evorytech parafrázuje básník?v podpis. Dílo z?stalo zatím knižn? nevydáno a je sou?ástí sbírek PNP. V devadesátých letech kaligrafoval ješt? texty F. Kafky, J. Demla a I. Blatného. Posledním realizovaným titulem jsou Sny záznamy vlastních sn? s ilustracemi A. Šimotové. Zájem o písmo p?ivedl Šindlera i k písmu „cizímu“, tvorb? novotvar? a p?epis?m hebrejštiny a staroslov?nštiny. Tiskové hlaholské písmo vytvo?il na základ? rukopisu Kyjevských list? z 10. století. N?kolikaletou práci ukon?il roku 1992 edicí misál? a hlaholská písma zpracoval i do rozm?rných kreseb a d?evo?ez?. Je nutno p?ipomenout také významnou spolupráci J.Š. s um?leckými kniha?i, zejména se zesnulým brn?nským Jind?ichem Svobodou. V pr?b?hu let se v?noval také tvorb? drobné a p?íležitostné grafiky, od 60. kreslil a ?ezal pro sebe a pro své p?átele novoro?enky (je jich kolem sedmdesáti) a tvo?il i knižní zna?ky. První je ješt? z doby studií z roku 1941, je to d?evoryt a této technice z?stal i pro další exlibris v?rný. Doloženo je 25 zna?ek, n?které jsou tišt?ny ve více barevných variantách, byly ur?eny okruhu um?lcových p?átel a známých a nejsou dosud souhrnn? popsány. Šindlerova tvorba exlibris nebyla soustavná a jeho práce jsou známy jen úzkému okruhu sb?ratel?. V kontextu ?eské tvorby však mají zvláštní místo d?razem na kvalitu a postavení písma, které hraje v celkovém ?ešení vždy rozhodující úlohu. Krom? prací na papí?e provedl ?adu realizací v architektu?e, zejména sakrální (nap?. v letech 1955-56 ve spolupráci s Mojmírem Vokolkem mozaiky pro kapucínský kostel sv. K?íže v Brn?, nást?nné malby ve farním kostele v Brn? Starém Lískovci, fresky, m?íže, restaurování lidových maleb na zvonici v Korouhvi) a podílel se na stavbách objekt? labil?. Od r. 1969 p?sobil Šindler ?trnáct let jako pedagog na SUPŠ v Brn?, kde vyu?oval písmo a propaga?ní grafiku, od roku 1992 p?ednáší na Fakult? výtvarného um?ní VUT v Brn?. Ji?í Šindler se podílel na založení skupiny Profil ?58 (I. Zho?, J. Hadla?, D. Chatrný a další), je ?lenem Sdružení Q Brno, Unie výtvarných um?lc?, Divadelní obce a je ?estným ?lenem Sdružení Bienále Brno.
Tvorba Ji?ího Šindlera p?edstavuje dnes vzácný a vzájemn? propojený soubor prací v malb?, volné grafice, ilustraci, výtvarné úprav? knih i drobné užité grafice v n?mž zvláštní místo zaujímá kaligrafie a stavba písma vycházející z pe?livého studia historických pramen?. Rytmizace ?ar a dalších výtvarných prvk? charakteristická pro písmo se ?asto objevuje i v Šindlerových ilustracích a grafické tvorb?. Základním krédem autora je nesmlouvavá um?lecká preciznost a dokonale zvládnutá technika.