grafik, mal�?, ilustr�tor a pedagog se narodil 7. 4. 1878 v Plas�ch a zem?el 3. 3. 1957 v Praze. Je nejv�razn?j�� osobnost� rodu Stretti?, kter��to rod se d?stojn? ?ad� k slavn�m ?esk�m um?leck�m rodin�m Suchard?, �imon? a Boud?.
Ml�d� pro�il v podn?tn�m kulturn�m prost?ed� na panstv� kn�ec� rodiny Metternich? (otec Karel byl jejich osobn�m l�ka?em, ale tak� muzikantem a hudebn�m skladatelem). Matka Marie, rozen� Jahnov�, poch�zela z rodiny mal�?e J. Quirina Jahna, posledn�ho mistra pra�sk�ho mal�?sk�ho cechu. Studentsk� l�ta u� pro�il v Praze, kam se po?etn� rodina p?est?hovala, kdy� MUDr. K. Stretti z�skal m�sto m?stsk�ho l�ka?e na Kr�lovsk�ch Vinohradech.
Na st?edn� um?leckopr?myslov� �kole byl postupn? ��kem profesor? E. Li�ky, F. Jeneweina a G. Schmoranze a na akademii letech 1895?1897 pak ��kem Fr. �en�ka. Zahrani?n� studium absolvoval na akademii v Mnichov? u mal�?e prof. C. Marra a jako host grafick� �koly prof. Petra Halma. Do ?ela um?leck� dynastie Stretti? se Viktor Stretti vypracoval d�ky sv�mu talentu, p�li a c�lev?domosti. Byl ovlivn?n rodinnou tradic� a finan?n? podporov�n rodi?i na studi�ch v Praze, Mnichov? a Pa?�i. Stal se nejv�razn?j�� osobnost� ze v�ech p?edstavitel? p?ti generac� rodu p?sob�c�ho v Praze nep?etr�it? od 19. stolet� a� do sou?asnosti. Pat?� k zakladatel?m ?esk� modern� grafiky, do kter� vnesl, podobn? jako T. F. �imon a Vojt?ch Preissig, rys sv?tovosti. Grafick� techniky si osvojil v zahrani?�, byl jedn�m z prvn�ch ?esk�ch um?lc?, jemu� se dostalo v�estrann�ho pou?en� v oboru. Stylov� n�zor a prohlouben� sv�ch technick�ch znalost� zavr�il na konci prvn� dek�dy 20. stolet� spole?n? s americk�m grafikem J. Pennelem, s n�m� se sezn�mil, v Lond�n?, kde vznikly nejlep�� listy z jeho tvorby. Dal�� v�tvarn� �kolen� z�skal p?i dvoulet�m pobytu (1901?1902) v Pa?�i. Zde vyhled�val sv� krajany a nav�t?voval jejich ateli�ry (mal�?e J. D?dinu, R. V�chu, J. Vocho?e, portr�tistu A. Wiesnera a neopomn?l pozdravit tak� A. Muchu a V. Preissiga). V �noru 1902 zde za�il oslavy st�ho v�ro?� narozen� Victora Huga. Podnikal ?ast� n�v�t?vy u socha?e A. Rodina, jak v ateli�ru, kde pracoval rovn?� Josef Ma?atka, tak v meudonsk�m letn�m s�dle, kde Mistra portr�toval.
Po n�vratu dom? se jako uzn�van� autorita zapojil aktivn? do spolkov�ho �ivota jako spoluzakladatel a pozd?ji i p?edseda S?UG Hollar. Ji� p?edt�m byl od roku 1898 ?len SVU M�nes. Hodn? cestoval, v�ude m?l u sebe skic�?, kde zachycoval zaj�mav� pohledy, osoby a situace. Nav�t�vil krom? Francie, Anglie a N?mecka tak� It�lii, Belgii a Nizozem�. M?l sv�ho tiska?e-litografa Jaroslava Kramla. Nejzn�m?j�� jsou jeho pra�sk� motivy, v nich� op?voval m?sto, kter� mu bylo v�dy nejdra���m ze v�ech n�m?t?. Kdykoliv pom��lel na vytvo?en� cyklu grafick�ch list?, v�dy se rozhodoval pro Prahu. Vedle Z. Braunerov� si nejd?�ve a nejosobit?ji pov�iml mizej�c� kr�sy star� Prahy, kterou za?al pravideln? zobrazovat � po?�naje leptem Hrad?any z Palack�ho n�b?e�� (1898). Na sv�ch potulk�ch historickou Prahou nav�t?voval star� domy, jejich dvory, vyl�zal na p?dy dom? a objevoval dosud nezn�m� z�kout� a panoramata.
V. Stretti byl t� skv?l�m portr�tistou, v pov�le?n�ch letech na sebe upozornil zejm�na portr�ty osobnost� um?leck�ho �ivota. Je rovn?� autorem n?kolika plastik. Za plaketu gener�la Pell�ho byl v r. 1927 vyznamen�n ?�dem francouzsk� ?estn� legie. Z u�it� grafiky vytvo?il podle seznamu Pavla Vodehnala pouze 14 exlibris a t�m?? 40 novoro?enek. U� v roce 1900 rozeslal p?�tel?m z Pa?�e v�pravn� v�no?n� pozdrav proveden� leptem s akvatintou. Byl to jeden z prvn�ch krok? k tradici ?esk�ch grafik?, kte?� za?ali tvo?it a rozes�lat sv� novoro?enky. P?i tvorb? exlibris pou��val p?vodn� grafick� techniky: litografii, lept, m?kk� kryt, akvatintu, suchou jehlu; n?kolik exlibris bylo reprodukov�no zinkograficky. Exlibris jsou t?�ko dostupn�. Motivy jsou jak figur�ln�, tak architektonick� (?ast� jsou pra�sk� motivy). Prvn� exlibris vytvo?il ji� r. 1903. Od Strettiho je tak� prvn� exlibris ?esk� provenience s d?lnick�m n�m?tem (1905), Perutz Testv�rek P�pai Gyari, pro tov�rn� knihovnu Brat?� Perutz? v P�pai Gyari: d?lnick� rodina p?i ve?ern�m ?ten�, v horn� ?�sti l�stku motiv d?ln�k?, jdouc�ch z tov�rny po pr�ci. Pro Perutze nakreslil na k�men rovn?� exlibris M. �vabinsk� (1905).