mal�?, grafik a ilustr�tor, se narodil 11. 6. 1882 v Plas�ch a zem?el 29. 12. 1959 v Praze. Zat�mco jeho o ?ty?i roky star��mu bratru Viktorovi rodi?e umo�nili vystudovat Um?leckopr?myslovou �kolu a Akademii v�tvarn�ch um?n� v Praze a finan?n? jej podporovali i p?i n�kladn�ch studijn�ch pobytech v Mnichov? a Pa?�i, s um?leck�m vzd?l�n�m Jarom�ra se nepo?�talo. Vychodil obchodn� akademii a stal se bankovn�m �?edn�kem. To ho vysloven? nebavilo, a tak vytou�en� kreslen� a malov�n� vystudoval po ve?erech. P?vodn? byl mal�?em, ale z�hy ho zaujala grafika, kter� pak propadl na cel� �ivot. Aby se odli�il od �sp?�n�ho bratra, p?idal si za jm�no je�t? p?�zvisko po italsk� prababi?ce � Anny Zamponi (1783�1858) � a hrd? se ke sv�mu p?vodu hl�sil. M�sta p?edk? n?kolikr�t nav�t�vil a po?�dil zde ?adu kreseb. V mal� obci Forno na ji�n�m svahu hory v piemontsk�ch Alp�ch pobl� jezera Lago di Garda na severu It�lie od 16. stolet� �ili Strettiov�. Odtud v roce 1789 p?icestoval do Prahy desetilet� Ambrogio Stretti a vstoupil tu do u?en� u sv�ho str�ce zlatn�ka. V ?ech�ch u� z?stal, stal se v�en�m pra�sk�m m?�?anem, a dokonce p?edsedou cechu zlatn�k?. Nem�n? v�znamn�m p?�slu�n�kem tohoto rodu, kter� se zapsal do ?esk� historie, byl Jarom�r?v a Viktor?v otec MUDr. Karel Stretti. V 19. stolet� p?sobil jako rodinn� l�ka? Metternich? a jeho po?etn� rodina �ila v letech 1873?1886 v are�lu kl�tera v Plas�ch. Pozd?ji se rodina p?est?hovala do Prahy.
Starobyl� Praha Jarom�rovi doslova u?arovala. Jeho prvn� soubor pra�sk�ch motiv? na v�stav? Kr�sn� Praha v �noru 1906 v Rudolfinu m?l mimo?�dn� ohlas. V zaujet� starou Prahou sout?�il s bratrem Viktorem, specializoval se na oslavu are�lu Hrad?an. Prvn� cyklus z r. 1912 v akvatint? zn�zor?uje Hrad?any ve ?ty?ech ro?n�ch dob�ch. V r. 1914 vydal u J. �tence cyklus barevn�ch lept? Sn�h a v r. 1915 Deset litografi� z Prahy. Ve sv� tvorb? se rovn?� vracel k n�m?t?m z Pa?�e, zvl�t? k jej�mu n�b?e�� Seiny se st�nky bouquinist?. V Pa?�i pob�val na p?elomu let 1912�1913 a vystavoval na Salonu d�Automne. N?kolikr�t t� nav�t�vil It�lii, odkud si p?ivezl ve skic�?i n�vrhy k barevn�m lept?m z Ben�tek ?i Chioggie a z regionu Piemont. Obl�ben� pohlednicov� reprodukce lept? mu vydaly jak S?UG Hollar, tak �tenc?v grafick� kabinet.
Za prvn� ?eskoslovensk� republiky p?sobil jako hradn� um?leck� poradce, nap?. pro pot?eby ministerstva zahrani?� ?�dil s arch. Pavlem Jan�kem rekonstrukci ?ern�nsk�ho pal�ce v?etn? vnit?n�ho za?�zen�. Pohyboval se v bl�zkosti prezident? Masaryka i Bene�e a jejich rodiny se p?�telsky st�kaly. Pro svou rodinu vystav?l Jarom�r v r. 1930 �?ervenou vilu� v Praze na Hanspaulce. Po roce 1945 byl zastoupen t�m?? na v�ech pov�le?n�ch v�stav�ch ?s. grafiky v zahrani?�. Posledn� soubornou v�stavu d�la J. Strettiho-Zamponiho uspo?�dala Galerie hlavn�ho m?sta Prahy v druh�m pat?e Starom?stsk� radnice koncem r. 1982.
Soupis jeho grafiky dodnes sb?ratel?m chyb�. Nejvyhled�van?j�� jsou zimn� pragensie v hlubotisku (p?edev��m barevn� akvatinta, lept a m?kk� kryt). Vlastn� novoro?enky tvo?il od r. 1910, zpo?�tku s pra�sk�mi motivy. Tehdej�� kritika ocenila zejm�na �est novoro?enek z let 1915?1920 proveden�ch v akvatint?, je� tvo?� jedine?n� cyklus � dokument kulturn?-historick�ho zlomu ke st�tn� samostatnosti. Co se t�?e exlibris v po?tu 14 opus?, jsou pro p?�buzn� ?i bl�zk� p?�tele: dr. Viktora Reinsberga (litografie se zobrazen�m Hrad?an, 1922), Marii Reinsbergovou (lept se siluetou Hrad?an, 1914), dr. Bohu�e Strettiho (lept se siluetou Hrad?an a n�pisem Carpe diem!, 1910), Mojm�ra Helceleta (lept, zahradn� alt�n, 1910), dv? prof. Dr. L. Waelsche (lepty, pohled na Malou Stranu a Hora Ruit), R. Pauluse (lept, pohled na zasn?�en� malostransk� st?echy, 1914) nebo dr. Fr. a O. Kabe�ovy (lept, pohled na zasn?�enou Malou Stranu, 1915).
Potomci z rodiny Stretti? vyj�d?ili sv?j vztah k Plas?m na Plze?sku darov�n�m um?leck�ch d?l z poz?stalosti obou bratr? a Jarom�rova syna Maria (1910�1960) m?stu Plasy, kter� z?�dilo ve spolupr�ci s NP� v r. 2009 Galerii Stretti v are�lu b�val�ho cisterci�ck�ho kl�tera. V posledn�ch letech byla galerie obohacena o d�la dal��ch ?len? um?leck� rodiny, zejm�na o d�la Jarom�rova vnuka prof. Karla Strettiho (1944?2018), restaur�tora evropsk�ho v�znamu, kter� vystudoval na AVU v Praze u prof. B. Sl�nsk�ho obor restaurov�n� mal�?sk�ch um?leck�ch d?l, n�st?nn�ch fresek a polychromovan�ch plastik. Proslavil se �?ast� na z�chran? um?leck�ch pam�tek po ni?iv� povodni v italsk� Florencii a jako vedouc� ateli�ru �kola restaurov�n� um?leck�ch d?l mal�?sk�ch p?i AVU se zapsal v�znamn�m p?�nosem do renovace kl�tera Plasy. V chodb? konventu restauroval se sv�mi studenty vz�cnou fresku, kter� pat?� k vrcholn�m d�l?m ?esk� barokn� tvorby.
V roce 2020 se instalace prac� d�le roz��?ila o tvorbu nejmlad��ho ?lena dynastie Stretti � Karlova syna, Jakuba Strettiho (*1967). Tento absolvent ateli�ru krajinomalby prof. F. Hodonsk�ho a ateli�ru prof. K. Malicha se v?nuje modern� malb?.