Svoboda Jind?ich
*29.5.1909 - ✝︎26.10.2001
um?leck kniha?, se narodil 29. kv?tna 1909 v Dolnch Kounicch v rodin? kniha?e Josefa Svobody (1956). po ukon?en koln dochzky se v letech 19231927 vyu?il kniha?em v dln? svho otce. v roku 1928 absolvoval mistrovsk ro?nk na grafick kole prof. Josefa Solara (18961977) a pak krtce pracoval v praskch kniha?skch dlnch F. Burzanovskho a A. kody. V roce 1931 u p?sobil v dln? svho otce, kterou v roku 1937 p?evzal. Roku 1950 musel propustit vechny zam?stnance a pracoval jako samostatn vtvarnk, ?len Svazu ?eskoslovenskch vtvarnch um?lc?. V roce 1953 zskal titul mistr um?leckho ?emesla. Do Brna se odst?hoval roku 1959.
Jind?ich Svoboda vyu?oval na kole um?leckch ?emesel jako extern u?itel u v letech 19361947, a dl v letech 19591969. Jeho u?itelsk p?soben bylo ocen?no titulem Mistr knin vazby (1953) a v roce 1973 titulem Zaslouil u?itel. Soub?n? si od roku 1959 pronajal od brn?nskho biskupstv dlni?ku na Petrov?, kde pracoval i ve svch jednadevadesti letech.
Kniha?stv Svobodovch bylo uznvan ji za p?edvle?n ?s. republiky a pracovalo pro ?adu vznamnch zkaznk? a zkaznic, jakm byl nap?klad prezident Masaryk a E. Bene ?i jugoslvsk krl Alexander. Pro krlovnu Alb?tu II. p?i jej nvt?v? Brna v roce 1996 zhotovil etui se perky z ?eskch grant?. jeho knihvaza?sk um?n bylo ocen?no porotci Um?leckopr?myslovho muzea v Praze ji letech 1935 a v 1948, kdy zskal 1. cenu. Jind?ich Svoboda, doshl i mezinrodnho uznn. Stal se ?lenem mezinrodnho sdruen Meister der Einbandkunst (MDE), Center for Book Arts in New York a v roce 1978 byl p?ijat mezinrodn federac mezi sv?tov mistry knihvaza?skho um?n. Jeho zsluhou se mluv nejen o francouzsk, anglick a n?meck, ale i o ?esk knihavaza?sk kole.
Kad Svobodova vazba byla originlem. P?i soub?hu vce svazk? tho titulu se jednotliv svazky od sebe odliovaly: Nebav m? d?lat stejnou prci vcekrt od?vodnil mistr sv?j postup. Ve sv prci spojoval perfektn znalost kniha?skho ?emesla s modernm vtvarnm pojetm.
ivotn drukou na dlouhch 66 let se stala pan Olga Sobotkov z Dolnch Kounic (19091998) a sama se vypracovala na vynikajc zlati?ku v dln? svho manela. Byla vtvarn? nadan, kolila se u brn?nskho mal?e prof. Josefa Zamazala.
Mistr Jind?ich Svoboda zem?el 26. ?jna 2001 v Brn?. Dr. Igor Zho? k vstav? svobodovch prac (Brno 1981) ?k, e kniha se v rukou Jind?icha Svobody stv svbytnm um?leckm objektem [...]. celkov architektura knihy vytv? jedine?n celek obdivuhodn? dokonal a jedine?n.
Soupis exlibris jind?icha svobody:
1940
J. Svoboda. Kniha a kniha?sk fileta. x2, 41:52.
O. Svoboda. Ocn s kamennou deskou. x2, 85:44.
1941
M. Helcelet. Jan, Ctibor, Mojmr H. Knihy v psmenu H, Remarka: rodinn erb. x2, 107:35.
MUZEUM V TOVA?OV?. M?stsk znak. x2, 82:68.
1942
Dr. J. Prochzka. ?ten?. x2, j84:70
1974
Svatopluk Ku?era. heraldick, p1, pr?m. 61.
B?hem studi v Praze studoval i na grafick specilce Josefa Solara, kdy si BYL pan profesor viml jeho kresl?skch znalost. Nen jich mnoho, neb mistr uposlechl p?telsk rady grafika Eduarda Milna (18911976), e vec se m dret svho kopyta.
Jind?ich Svoboda vyu?oval na kole um?leckch ?emesel jako extern u?itel u v letech 19361947, a dl v letech 19591969. Jeho u?itelsk p?soben bylo ocen?no titulem Mistr knin vazby (1953) a v roce 1973 titulem Zaslouil u?itel. Soub?n? si od roku 1959 pronajal od brn?nskho biskupstv dlni?ku na Petrov?, kde pracoval i ve svch jednadevadesti letech.
Kniha?stv Svobodovch bylo uznvan ji za p?edvle?n ?s. republiky a pracovalo pro ?adu vznamnch zkaznk? a zkaznic, jakm byl nap?klad prezident Masaryk a E. Bene ?i jugoslvsk krl Alexander. Pro krlovnu Alb?tu II. p?i jej nvt?v? Brna v roce 1996 zhotovil etui se perky z ?eskch grant?. jeho knihvaza?sk um?n bylo ocen?no porotci Um?leckopr?myslovho muzea v Praze ji letech 1935 a v 1948, kdy zskal 1. cenu. Jind?ich Svoboda, doshl i mezinrodnho uznn. Stal se ?lenem mezinrodnho sdruen Meister der Einbandkunst (MDE), Center for Book Arts in New York a v roce 1978 byl p?ijat mezinrodn federac mezi sv?tov mistry knihvaza?skho um?n. Jeho zsluhou se mluv nejen o francouzsk, anglick a n?meck, ale i o ?esk knihavaza?sk kole.
Kad Svobodova vazba byla originlem. P?i soub?hu vce svazk? tho titulu se jednotliv svazky od sebe odliovaly: Nebav m? d?lat stejnou prci vcekrt od?vodnil mistr sv?j postup. Ve sv prci spojoval perfektn znalost kniha?skho ?emesla s modernm vtvarnm pojetm.
ivotn drukou na dlouhch 66 let se stala pan Olga Sobotkov z Dolnch Kounic (19091998) a sama se vypracovala na vynikajc zlati?ku v dln? svho manela. Byla vtvarn? nadan, kolila se u brn?nskho mal?e prof. Josefa Zamazala.
Mistr Jind?ich Svoboda zem?el 26. ?jna 2001 v Brn?. Dr. Igor Zho? k vstav? svobodovch prac (Brno 1981) ?k, e kniha se v rukou Jind?icha Svobody stv svbytnm um?leckm objektem [...]. celkov architektura knihy vytv? jedine?n celek obdivuhodn? dokonal a jedine?n.
Soupis exlibris jind?icha svobody:
1940
B?hem studi v Praze studoval i na grafick specilce Josefa Solara, kdy si BYL pan profesor viml jeho kresl?skch znalost. Nen jich mnoho, neb mistr uposlechl p?telsk rady grafika Eduarda Milna (18911976), e vec se m dret svho kopyta.
Zpracoval: Vladimr Pospil
Posoudili: Bruno N?mec, kronik? Dolnch Kounic
Bc. Kristina Nina Kvapilov
Posoudili: Bruno N?mec, kronik? Dolnch Kounic
Bc. Kristina Nina Kvapilov
Výběr z literatury:
zpravodaj m?sta a archiv Dolnch Kounic, Milan ?ih?ek, kronik?
Helga Schfer, Lipsko, Dr. Pavel Ren: Zum Schaffen des tschechischen Einbandknstlers Jind?ich Svoboda. Papier und Druck 37, 1988. ?. 3
Dr. Jan Prochzka, Jind?ich Svoboda, knin zna?ka 2002:2/46
www.strnky: encyklopedie m?sta brna, databze knih
