kresl�?, grafik a v�tvarn� pedagog, se narodil 19. 9. 1914 ve �v�carsku (Chur) a zem?el 25. 1. 1994 ve �ternberku. Po celou dobu sv�ho aktivn�ho �ivota �il v Olomouci. Brzy po jeho narozen� se toti� jeho rodi?e p?est?hovali zp?t na Moravu do D?�nova u Krom??�e, kde otec z�skal zam?stn�n� jako zahradn�k. Mlad� Josef Weiser studoval na �umpersk�m gymn�ziu a extern? na u?itelsk�m �stavu v Olomouci. U?il pak na mnoha �kol�ch po �umpersku a od roku 1938 pak i Olomoucka.
Roku 1942 se v Olomouci o�enil a z?stal tam ji� natrvalo. Po v�lce zde za?al u?it na pedagogick�m gymn�ziu a p?i zam?stn�n� vystudoval Palack�ho univerzitu, aproba?n� obor v�tvarn� v�chovy a deskriptivn� geometrie. Stalo se tak v letech 1947 a� 1950, kdy jeho u?iteli byli F. V. Mokr�, J. Vydra a tak� Jan Zrzav�. V roce 1958 byl jmenov�n ?editelem Krajsk�ho pedagogick�ho institutu a extern? p?edn�el na pedagogick� a filozofick� fakult? Univerzity Franti�ka Palack�ho. P?es povol�n� u?itele se dostal i k tvorb? kresl�?sk� a grafick�, kter� v?noval mnoho let sv�ho �ivota.
Sv�m osobn�m zalo�en�m ?lov?k skromn�, ob?tav� a poctiv�. Kde mohl, pom�hal druh�m, neba�il po majetku a sl�v?. P?esto sv�m grafick�m d�lem nab�val zn�mosti u sb?ratel? exlibris, kupodivu z po?�tku v�ce v cizin?. Zhotovil pro mnoho sb?ratel? hodnotn�, promy�len�, mistrn? vyryt� a p?ita�liv� kni�n� zna?ky. Um?lec pova�oval grafiku za um?n� jedn� barvy a p?edev��m za um?n� ryteck�. Ve v?t�in? grafick�ch prac� se v�ak sna�il dopl?ovat ?�dn? uskute?n?nou technickou pr�ci tak, aby v�sledn� d�lo vyjad?ovalo jemn? a nen�siln? lidskou my�lenku ?i p?edstavu. Toto �n?co nav�c� m� ve sv�ch mnoha prac�ch rovn?� zakladatel ?esk�ho grafick�ho um?n� V�clav Hollar, ale Josef Weiser ho v?dom? nenapodoboval. Bylo mu to d�no jeho podv?dom�m jako�to charakteru tvorby.
Um?lcovo jm�no a d�lo se stalo prost?ednictv�m tvorby exlibris jich� vytvo?il v�ce ne� 230 zn�m�m nejenom u n�s, ale i po cel� Evrop?. Ostatn? o tom sv?d?� kni�n� zna?ky vytvo?en� pro zahrani?n� sb?ratele a v�stavn� katalogy z mnoha zem�, kde byla tato drobn� d�lka vystavov�na. ?lenem SSPE se stal roku 1975 a nep?estal j�m b�t a� do sv� smrti.
T?�ko ur?it, kter� motivy byly mezi sb?rateli nejv�ce vyhled�v�ny. On s�m d�val p?ednost p?�rodn�m a krajin�?sk�m motiv?m, ale mezi jeho mistrn? zpracovan� motivy pat?� rovn?� architektura ? venkovsk� i m?stsk� stavby. Jeho kv?tiny nach�zely hodn? obdivovatel?, a pr�vem: jde o listy sv�m pojet�m realistick�, ale sou?asn? pln� poezie, jemnosti a p?�rodn� kr�sy. Nerozum�me t�m pouze um?lc?v postoj ke zpodob?ovan� kv?tin?, pln� pokory a �cty k nep?ekonatelnosti Matky P?�rody, ale z�rove? kvalitu zpracov�n�. A? se to t�kalo linorytu, obl�ben� to grafikovy techniky, ?i such� jehly. U� jenom samotn� technick� dokonalost vyvol�v� n� obdiv.
Zjevn� kultivovanost i �irok� kulturn� rozhled byly jist? dobr�m z�kladem pro dal�� v�znamn� okruh jeho exlibristick� tvorby: portr�ty v�znamn�ch osobnost� sou?asnosti i minulosti. ?erpal p?edev��m z oblasti liter�rn�, hudebn� a v�tvarn�, a to z provenience ?esk� i zahrani?n�. Prost?ednictv�m r?znorod�ch p?�n� zadavatel? tak vznikla po?etn� galerie osobnost�. �lo p?itom o v�ce ne�-li re�ln� zobrazen� tv�?e, ale soub?�n? z jej�ho v�razu tak� odraz charakteru, osudu a sm��len� portr�tovan� osoby. Na mal� plo�e kni�n� zna?ky to byly �koly obt�n�, kter� v�ak Mistr se ct� splnil.
Profesor Weiser sice velice r�d cestoval do zahrani?�, ale jeho srdci byly zvl�t? bl�zk� vala�sk� hory ? Beskydy. Odtud a ze Slovenska si pravideln? p?iv�el mno�stv� kreseb, je� mu slou�ily hlavn? pro vlastn� pot?�en� (z?�dka je vystavoval), ale soub?�n? jako podklad pro pozd?j�� grafickou pr�ci. Zachytil v nich star� kr�sn� kouty Beskyd, d?�v?j�� r�z p?�rody a os�dlen�, kter� postupn?, ale nen�vratn? mizel.
Se zaslou�en�m z�jmem se setk�valy takt� pohledy na architektonick� pam�tky a jejich detailn� prvky. Jejich obliba pramen� zajist� ze �?astn�ho v�b?ru zobrazen� architektury, ale nejm�n? stejn�m z preciznosti zpracov�n�. Autorsk� v�stavy m?l snad pouze dv?: roku 1979 v Adamov? a o deset let pozd?ji v Opav? (1989). Zato se hojn?ji �?astnil v�stav kolektivn�ch: Ex libris olomouck�ch v�tvarn�k? (1976), Ex libris olomouck�ch um?lc? (1981), Exlibris pro t?in�ct sb?ratel? (Blansko, 1983). Linoryty vyzdobil Ver�e psan� na vodu, je� z japon�tiny skv?le p?eb�snil Bohumil Mathesius. (KPVU Mohelnice 1977) a kresbou na frontispis Ver�e psan� za katedrou od Bohum�ra Kol�?e. (Okresn� knihovna Olomouc 2000).
P?esto�e platil za �sp?�n�ho v�tvarn�ka, nevyhled�val publicitu. Chr�nil si �ivot v �stran� a odm�tal ve�ker� pocty Naproti tomu ho t?�ilo uzn�n� kvality jeho grafick�ch prac�, zejm�na exlibris, od sb?rateli a p?�tel. Jako dobr� u?itel m?l v�dy ten nejlep�� vztah k mlad�m, za?�naj�c�m um?lc?m ?i u?itel?m. Obdobn? se choval i k ostatn�m v�tvarn�k?m a sb?ratel?m exlibris. Jeho d�lem je prostoupena l�ska k vlasti, zejm�na k Vala�sku, Han� a ke Slovensku, kam ?asto zaj�d?l. R�d p?ij�mal v�zvy k vytvo?en� grafick�ch list? pro soubory vyd�van� p?i p?�le�itosti sjezd? SSPE. Nutno u� toliko p?ipomenout, �e profesor Josef Weiser, akademick� mal�? a grafik, v?noval podstatnou ?�st sv�ho �ivota poctiv� slu�b? ?esk� kultu?e. Budi� to z?ejm� i z tohoto pojedn�n� o jeho profilu.