malíř, grafik a pedagog, který se rov­ něž věnuje tvorbě exlibris, smaltů a objektů, se narodil 28. 12. 1931 v Hradci Králové v rodině strojvůdce ČSD. V Hradci Králové prožil šťastné dětství, ale rovněž jinoš­ ská léta během Protektorátu Čechy a Morava. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou (1946−1950, prof. V. Pokorný a prof. B. Maryška) a Vy­ sokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (1950−1956, prof. A. Fišárek a prof. A. Strnadel). Po ukončení studia absolvoval ještě čestný rok u prof. Strnadela. Jako absol­ ventskou práci vytvořil cyklus litografií z cirkusového pro­ středí. První výstavu měl společnou s Jaroslavem Sůrou na Staroměstské radnici v Praze v roce 1956.
V Praze pracoval jako výtvarný redaktor ve Státním nakla­ datelství dětské knihy a později se uplatnil jako grafik týde­ níku Stadion. Záhy však odešel do Mělníka, kde se věnoval od roku 1965 pedagogické činnosti na Lidové škole umění a na gymnáziu. Pro žáky Lidové školy umění se mu s jejich pomocí podařilo realizovat v opuštěné Pražské bráně galerii Ve věži, kde pak mohli vystavovat významní výtvar­ níci, kteří neměli možnost vystavovat v době „normaliza­ ce“ po roce 1968 v Praze. Hned po absolvování mu byl přidělen ateliér ve Veletržní ulici v Praze v č. 33 v podkro­ ví domu, který opustil až na jaře v roce 2018. Letní měsíce trávil na chalupě v podkrkonošském Spálově, kde se za­ sadil o záchranu evangelické kaple z roku 1888, ve které se konají výstavy na každoročním setkání milovníků umění Spálovské babí léto (v roce 2017 se konalo 22).
V současnosti je členem Spolku pražských výtvarných umělců (starý název Sdružení pražských malířů) a členem Spolku sběratelů a přátel exlibris (od roku 2000). Byl rov­ něž členem Čs. svazu výtvarných umělců a členem skupi­ ny Cesty, která v roce 1968 pořádala výstavy vyjadřující protest proti vstupu vojsk Sovětského svazu a dalších zemí do Československa.
Základem uměleckého projevu Vladimíra Veselého je malba s věčným tématem ženy v kombinaci s doplňující­ mi prvky z přírody a architektury, které vytvářejí snovou atmosféru obrazů. Používá tlumené zemité barvy, které podtrhují baladické ladění obrazů. Ženy klasických antic­ kých tvarů jsou často středobodem jeho obrazů, oslavou krásy ženského těla. Čistě krajinné motivy zpracoval napří­ klad v cyklu Jaro, Léto, Podzim, Zima a v obrazech Malá Skála, Sejkorská kaple, Skála a mnoha dalších, figurální mo­ tivy v obrazech Autoportrét, Žena v klobouku, Žena s ho­ lubicí. Většina obrazů obsahuje několik vzájemně se dopl­ ňujících motivů: postavy žen, výseky krajin či architektury, hodiny a kyvadla pro zdůraznění pomíjivosti; celkové zpracování obrazu přechází do symboliky až surrealismu. Příkladem mohou být obrazy: Kyvadlo času, Zvěstování, Zvonění, Máchovský motiv, Vinobraní, Babí léto, Žena a zámek, Madona a skála, Svatební motiv. Souběžně s malbou se Vladimír Veselý věnoval grafické tvorbě. Zpočátku používal dřevoryt a linoryt. V litogra­ fické dílně na Malé Straně tvořil grafické listy s bohatou barevné škálou a ve vlastním ateliéru na Veletržní ulici hlubotiskové tisky leptem nebo akvatintou. Jeho litogra­ fie působí radostně, škála barev to podtrhuje a motivy jsou spíše realistické než symbolické. Milovníky grafiky to uchopí za srdce jak dokonalým kreslířským zpracováním, tak vnitřní atmosférou grafických listů. Je na nich znát, že v době jejich vzniku prožíval umělec šťastné období svého života. Připomeneme alespoň některé: Zahrada v Praze, Večerní Praha, Ulička na Malé Straně, Schody do Nerudovky, Radnické schody, Schody na Malé Straně. Naopak plně symbolické vyznění na­ lezneme na litografiích V okně, Stárnutí, Srdce na dlani, Jablko nepadá daleko od stromu, Evino jablko, Čas stromu, Dívka a zvíře a mnoha dalších. Zajíma­ vé a působivé jsou serigrafie a koláže, např. koláž Dívka s květem (s kubistickým zpracováním). Čárové lepty jsou detailně propracovány a při pečlivém předběžném návr­ hu kresby působí na vnímavého diváka dokonalým gra­ fickým tiskem a použitím několika barev při tisku. Prvky symbolismu jsou u nich převažující, jako např. v leptech Žena růže, Zámek, Strom jazzu, Signály, Špatná zpráva.
Tvorbě exlibris a novoročenek se V. Veselý věnoval od 70. let 20. století. Tvořil je pro své přátele, většinou nesbě­ ratele, v dřevorytu, linorytu, leptu a litografii. Vytvořil asi 200 exlibris; jejich soupis neexistuje. Celkem pravidelně se zúčastňoval přehlídek exlibris v Hradci Králové (Žeň čes­ kého a slovenského exlibris) a v Chrudimi (Trienále české­ ho exlibris). Motivy exlibris a novoročenek jsou obdobné jeho motivům volné grafické tvorby. Svými grafikami do­ provázel bibliofilská vydání básní J. Seiferta, J. Skácela a V. Nezvala. Vladimír Veselý vytváří rovněž sochy a objek­ ty. Zajímavá je jeho účast na mezinárodních sympoziích Frýdlantský umělecký smalt.
Část jeho výtvarné tvorby si můžeme prohlédnout na webových stránkách http://vladimirvesely.cz. Uspořá­ dal více než 50 autorských výstav a zúčastnil se více než 80 kolektivních výstav doma i v zahraničí. Obdržel medaili za pedagogickou činnost v oboru výtvarné výchovy, stří­ brnou medaili města Mělníka za přínos kultuře a vyzna­ menání města Semily za přínos kultuře v souvislosti se zá­ chranou spálovské kaple. Stálá expozice výtvarného díla Vladimíra Veselého je na zámku ve Vrbičanech.