narodila se 4. ?ervna 1957 v P?ílepích na Krom??ížsku. K um?ní se dostala trochu zamotan?, když paraleln? ke studiu na strojní pr?myslovce ve Zlín? studovala soukrom? výtvarné obory malí?ské a socha?ské. Následovalo pak již jednozna?né rozhodnutí o její budoucí výtvarné ?innosti a studiu na Vysoké škole um?leckopr?myslové v Praze (Zden?k Ková?, Pavel Škarka a František Nikl). Grafiku studovala op?t soukrom? u Josefa Vel?ovského, který ovlivnil také její výtvarný názor.
Ve své um?lecké tvorb? se R. Šimlíková v?nuje socha?ství, volné grafice a tvorb? exlibris. Ve volné grafice využívá rovn?ž techniku litografie. Svojí tvorbou exlibris si získala ?adu p?íznivc? ve sb?ratelské obci a její práce pat?í k t?m nejvyhledávan?jším.
Zú?ast?uje se ?eských i zahrani?ních p?ehlídek v tvorb? exlibris a získala na nich již ?adu ocen?ní (Ma?arsko, Dürer v exlibris, hlavní cena, 1992; Polsko, cena ?editele muzea m?sta Ostrov Velkopolský, 2001; Itálie, Acqui Terme, Il sogno di Afrodite, 2. cena, 2003; Turecko, ?estné uznání, 2003). Její exlibristické dílo bylo p?edstaveno ve XXII. encyklopedii sou?asného exlibris v roce 1998 (portugalský vydavatel Artur Mário da Mota Miranda).
V protikladu k hr?ze dnešního mediálního sv?ta, kde se ošklivost a nenávist stává majestátem, svítí grafické a socha?ské dílo Renaty Šimlíkové jako sv?tlo nad?je, že se lze ješt? i dnes s pokorou sklán?t nad krásou, která nás obklopuje a ke které jsme lhostejní, pokud nám není p?edstavena prost?ednictví vnímavého a citlivého um?lce. Um?ní se pak stává drogou, která nám umož?uje uniknout z mediálního sv?ta do intimity své duše a nechat se vést t?mi drobnými grafickými lístky do ráje srdce a zm?nit náš nevraživý pohled na okolní sv?t v klid duše Je tém?? nep?edstavitelné kolik námahy duševní a t?lesné, ve spojení s obrovskou trp?livostí, je zapot?ebí, aby vznikl grafický list Renaty Šimlíkové tou nejpracn?jší možnou grafickou metodou, kterou autorka ?asto používá, tj. kombinovanou technikou rytiny, suché jehly a mezzotinty. Výsledek je pak ale fantastický. Jako by se duše um?lkyn? p?em??ovala ve sv?telné paprsky, které vystupují z o?í zví?at, dívek a muž? zobrazovaných v jejím grafickém díle. Krása ženského t?la se stává poselstvím v??nosti, lásky, pokra?ujícího života a stvo?ení. Prost?ednictvím t?chto grafik vstupujeme do ráje, do ?istého prostoru, který se tak stává naším virtuálním domovem. Této p?sobivosti skute?n? nejde dosáhnou graficky jednodušší technikou. Vše by bylo rázem jiné. Jednoduchá technika by p?inesla jednoduchý obraz, který by teprve divák ve své fantazii mohl p?em?nit na kone?ný duchovní zážitek. U grafik Renaty Šimlíkové to je opa?n?. Grafiky nás samy vtahují do svého snového sv?ta a diváku sta?í, aby se dlouho a pozorn? díval. Vzniká podobný pocit, jako p?i pohledu na starou fotografii, jejíž obraz vznikl odrazem paprsk? od tvá?e milovaného ?lov?ka, který již nežije, ale jehož odražené paprsky na nás z fotografie zá?í. Podobn? je duše um?lce zakleta v drobných grafických lístcích, které nás oslovují. Snad mohu vyslovit tvrzení, že takovéto grafické listy m?že vytvo?it pouze žena, a nikdy muž-bojovník nebo zbab?lec.