Poch�zel z Nov�ho M?sto na Morav?, je� dalo ?esku nem�lo velk�ch osobnost� hlavn? z oblast� kultury a zejm�na pak um?n� v�tvarn�ho. Vzpome?me t?eba socha?e Jana �tursu a Vincenta Makovsk�ho anebo mal�?e a grafika Karla N?mce. Nelze se divit, �e se k jejich odkazu p?ihl�sil ji� v ml�d� rovn?� Ji?� �ebek a posl�ze k nim p?i?adil spolu se sv�m p?�telem Rudou Puch�?em. P?itom oba net?�ili pouze z jejich ko?en?, oz�?eni jejich sluncem a chr�n?ni jejich st�nem. Nikoliv souhra n�hod, ale jasn� �ivotn� a profesn� orientace, kterou prov�zela zv�davost, kreativita, p�le a soust?ed?n� pr�ce na sob?, ho dovedla k �sp?chu.
P?esto je tu je�t? n?co: Genius loc�. Kouzlo m�sta. Pr�v? proto p�e Jirkovi k jeho 65. narozenin�m Bohumil Pleva, mistr kni�n� vazby s karikaturistou Rudou Puch�?em v gratula?n�m listu, �e Vyso?ina je ji� oded�vna pojmem imaginace. Jen tak mohli odtud vzej�t mezi mnoha jin�mi mal�?i Josef Jambor a V�clav J�cha ?i Franti�ek ��r � litograf.
Na m�stn� re�lce ho uvedl do taj? i technik v�tvarn�ho projevu prof. ak. mal�? A. Podlouck�. Maturoval zde v roce 1940 a ?ekalo ho tot�ln� nasazen�. Hned po v�lce zah�jil studia na Vysok� �kole technick� (VUT) v Brn?, kde se stal ?�dn�m poslucha?em fakulty architektury a pozemn�ho stavitelstv�. Soub?�n? se zapsal coby mimo?�dn� student Masarykovy univerzity. Vybral si figur�ln� kreslen� u prof. F. Hlavici a F. Doubravy, ornament�ln� kreslen� u prof. Ing. arch. A. Kuriala, modelov�n� u V. M�jovsk�ho, ale tak� d?jiny um?n� (prof. A. Kutal) a nauku o mal�?sk�ch materi�lech (doc. F. Petr). U� jen tento v�?et sv?d?� o jeho z�jmov� vyhran?nosti. Zde slo�il je�t? v roce 1948 tzv. II. st�tn� zkou�ku, ?�m� z�skal aprobaci vyu?ovat kreslen� a deskriptivn� geometrii. T�ho� roku poprv� vystavil sv� mal�?sk� a grafick� pr�ce na ?lensk�ch v�stav�ch v Brn?, Ostrav? a Hradci Kr�lov�. Mezi l�ty 1948�1950 p?sobil na z�klad? tehdy obvykl� um�st?nky v Brunt�le jako profesor st�tn�ho re�ln�ho gymn�zia, rok pot� vyu?uje na Vojensk� �kole Jana �i�ky z Trocnova v Moravsk� T?ebov�. Odtud byl p?evelen do Vojensk�ho historick�ho �stavu v Praze � v�tvarn� skupiny Muzea ?eskoslovensk� arm�dy. Z tohoto titulu se z�?astnil sout?�e �V�tvarn� um?lci ?eskoslovensk� arm�d?� (1952) a z�skal zde ocen?n� za obraz �Krajina dukelsk�ho boji�t?�. To mu vyneslo p?ijet� do Arm�dn�ho v�tvarn�ho studia, kter� pom�hal zakl�dat a organizovat. Na z�klad? zapojen� do v�stav Um?leck� besedy v Praze byl posl�ze (1953) p?ijat i za ?lena Svazu ?eskoslovensk�ch v�tvarn�ch um?lc?.
Zm�n?n� anga�m� trvalo a� do tzv. krizov�ch let, kdy musel opustit nejenom zam?stn�n� v rezortu obrany. D�ky sv� profesionalit? se v�ak neztratil. Nastoupil do Propaga?n� tvorby (PT), dru�stva um?leck� ?innosti a v�roby, vzhledem ke sv�m ?�d�c�m schopnostem a zku�enostem to dot�hl na vedouc�ho skupiny st?ediska v�stavn� realizace. Vytvo?ily se mu zde i vlastn�m p?i?in?n�m nov� p?�zniv?j�� podm�nky pro tv?r?� pr�ci a profesn� seberozvoj. P?ehl�dnout nelze zastoupen� na v�stav? EXL, konan� v Budape�ti p?i p?�le�itosti XIII. Sv?tov�ho kongresu FISAE a na Mezin�rodn� v�stav? EXL v Muzeu de Ovar, po?�dan� roku 1975 organizac� Associacao portuguesa de exlibris. Od roku 1948 se zapojil do v�ce jak 20 kolektivn�ch v�stav, vedle toho pak v tomto obdob� uspo?�dal p?tici vlastn�ch v�stav souborn? pojat�ch.
Stejn? je tomu s jeho agilnost� publicistickou. V rozmez� let 1952�1986 Hul�k?v soupis uv�d� tak?ka 70 titul?. Zmi?me aspo? ty nejreprezentativn?j��, jim� v�vod� zda?il� monografie o Karlu N?mcovi. Nebyla jedin�m po?inem, kter� mu v?noval, co� plat� tak� o dal��ch �pi?kov�ch um?lc�ch � Janu �tursovi, Vincentu Makovsk�m a pochopiteln? jeho rodn�m Nov�m M?st? na Morav? i kulturn? lad?n�ch vrstevn�c�ch. Sem by se dal za?lenit mal�? V�clav J�cha, o n?m� napsal a v roce 1966 vydal malou monografii. Byla to studie o um?lcov? d�le a �ivot?, dopln?na biografick�mi daty a bibliografick�mi �daji, s obrazov�mi p?�lohami. �ebek v�e tak� s�m uspo?�dal a graficky upravil v?etn? ob�lky.
V roli citliv�ho a fundovan�ho teoretika se dob�ral podstaty v�tvarn�ho d�la na�ich vrcholn�ch p?edstavitel? i dal��ch v�zna?n�ch hor�ck�ch um?lc? ... To v�echno pro sl�vu rodn� Vyso?iny a jej�ho tv?r?�ho genia! Jej�mu ��?en� pak napom�h� p?edn�kov�mi cykly, je� nutno pova�ovat za nem�n? d?le�itou ?�st i etapu osv?tov�ho sna�en�.
V�razem jeho bytostn�ho vztahu k nim a spole?n� domovin? jsou samoz?ejm? p?edev��m artefakty vytvo?en� j�m sam�m. Up?ednost?oval hlavn? linoryt, j�m� mimo jin� vytvo?il nejednu z verz� impozantn� Hor�ck� madony, kter� se v�eobecn? ujala jako symbol regionu. Zcela opodstatn?n? to potvrdil Doc. PhDr. Ji?� Ma��n v Pozdravn�m listu k �ebkov�m �edes�tin�m: Metaforick�, poetick�, pravdiv�, prost�, j�mav�. V kous�?ku d?eva, jednoduch�mi vrypy rydla se zrodil krystal � ?ern� a b�l� � Tv�ho sv?ta a �ivota na Vyso?in?. Nejinak bychom se mohli vyj�d?it na konto portr�tov�n� velik�n? z jeho bl�zkosti, kte?� ho v�ce ne� inspirovali a odu�evnili vlivem sv�ch odkaz? i p?�mo kouzlem osobnost�.