mal�?, grafik, ?ezb�? a spisovatel, se narodil 23. z�?� 1884 v Milav?�ch na Doma�licku jako neman�elsk� syn Anny V�chalov� (1862�1939) a podu?itele Josefa Al�e-Ly�ce (1862�1927), bratrance mal�?e Mikol�e Al�e. D?tstv� pro�il u sv�ch prarodi?? v P�sku. Gymn�zium v P�sku nedokon?il. V roce 1898 odjel s otcem do Prahy a ?ty?i roky se u?il kniha?em u J. Waitzmanna a po vyu?en� v roce 1902 z?stal ve Weitzmannov? d�ln? jako kniha?sk� d?ln�k. V roce 1904 nastoupil na doporu?en� Mikol�e Al�e do krajin�?sk� �koly Aloise Kalvody a v roce 1905 p?e�el na mal�?skou �kolu Rudolfa B�ma. V roce 1907 nav�t?voval �kolu leptu A. Herverta.
V roce 1910 zalo�il spole?n? s Emilem Pacovsk�m, Franti�kem Koblihou a Janem Kon?pkem um?leckou skupinu Sursum, jej� prvn� v�stava se konala 22. z�?� 1912 v Brn?.
31. b?ezna 1913 se J. V�chal o�enil s Mari� Pe�ulovou a v t�m�e roce se sezn�mil s amat�rsk�m tiska?em, bibliofilem a sb?ratelem grafiky Josefem Portmanem z Litomy�le. S u?itelem a grafikem Josefem Hodkem a u?itelem a kulturn�m pracovn�kem Bed?ichem Bene�em Buchlovanem zalo�il V�chal nakladatelstv� Trojr�m, v n?m� cht?li spole?n? vyd�vat knihy s grafickou v�zdobou (vy�ly t?i svazky).
16. listopadu 1916 rukoval do Plzn? a odjel jako voj�k do Rumburku. V n�sleduj�c�m roce 1917 byl odvelen na italskou frontu. Konec v�lky jej zastihl na dovolen� v Praze. Sv� z�itky z v�lky vlo�il v roce 1919 do cyklu d?evoryt? Fronta.
V roce 1920 za?alo jeho p?�telstv� s grafi?kou Annou Mackovou, kter� se po smrti jeho man�elky stala jeho celo�ivotn� dru�kou. V srpnu zah�jil pr�ce na v�zdob? interi�r? Portmanova domu v Litomy�li.
24. prosince 1922 zem?ela jeho man�elka Marie a v n�sleduj�c�m roce1923 vytiskl knihu In memoriam Marie V�chalov� s vlastn�m textem a d?evoryty. Pot� odjel s Annou Mackovou do Jugosl�vie a po n�vratu pracoval na knize ?�blova zahr�dka. V roce 1924 pracoval na knih�ch Krvav� rom�n a Postyla kac�?sk�. V roce 1926 zah�jil v Brn? vlastn� v�stavu a obeslal v�stavu kr�sn� knihy a exlibris v N�rodn�m muzeu. V n�sleduj�c�m roce 1927 vytiskl prvn� desky pro knihu Mor v Kor?ule a obeslal Mezin�rodn� v�stavu knih v Lipsku. V liter�rn� ?innosti pokra?oval v roce 1928 knihou vzpom�nek na v�lku Mal�? na front?, kterou mu vydala A. Mackov�, napsal Erotikon a za?al pracovat na sv�m nejv?t��m d�le o �umav?. P?i pobytu v pr�ilsk� pap�rn? na �umav? napsal a nakreslil knihu pov?st� O?arovan� �umava, napsal satiru Vra�da kni�n� zna?kou a pokra?oval na knize �umava um�raj�c� a romantick�. V roce 1930 se konaly v�stavy jeho grafick�ch prac� v M?stsk�m muzeu v Hradci Kr�lov� a v Plzni. V l�t? odjel s Annou Mackovou a se psem Tarzanem na Slovensko a napsal rukopisnou knihu Cesta Slovenskem.
Sv� zku�enosti a nov� postupy shrnul v roce 1933 ve velk� knize Recept�? barevn�ho d?evorytu. V roce 1934 vy�lo monot�matick� ?�slo Veraikonu, v?novan� jeho d�lu. V Brn? v roce 1935 m?l v�stavu Josef V�chal d?evorytec.
V roce 1937 pracoval na knize K�z�n� proti h?�chu sp?�nosti a na parodii Poeovy b�sn? Havran. V n�sleduj�c�m roce 1938 vytvo?il kresby k b�sn�m Otokara B?eziny a rozhodl se odst?hovat z Prahy do Stude?an na statek, kter� spoluvlastnila A. Mackov�. Na n�sledky autonehody zem?ela 18. b?ezna 1939 jeho matka.
V roce 1942 dokon?il tisk cyklu 35 d?evoryt? k B?ezinov? b�sni Ruce pro Evropsk� liter�rn� klub, kter� d�lo vydal v roce 1943. B?hem v�lky mu p?�tel� a sb?ratel� vypom�hali a pos�lali mu potraviny a tab�k. Skupina jeho ctitel? v Brn? za?ala v roce 1947 vyd�vat ?asopis Z�znamy o d�le Josefa V�chala s grafick�mi p?�lohami, vy�la pouze dv? ?�sla. Pro ?tvrt� vyd�n� knihy Vigilie o hodin? hr?zy vy?ezal v roce 1948 nov� �to?ky. Polnosti a statek Anny Mackov�, kde �ili, byly po roce 1948 postupn? zn�rod?ov�ny a ni?eny.
V roce 1950 obeslal v�stavu vz�cn�ch tisk? v N�rodn�m muzeu v Praze. V tvorb? exlibris experimentoval a p?e�el od d?evorytu k linorytu, vyu��val pro ryt� korkov� desky a pozd?ji (1952) tvo?il rovn?� typografick� exlibris. Vytvo?il v�znamn� cyklus V?novac�ch list?.
V roce 1954 vystavoval v M?stsk�m muzeu v Ji?�n? a pro rok 1957 p?ipravil Josef Hodek pro Plze? v�stavu Josef V�chal � grafick� d�lo ze sv� sb�rky a poslal V�chalovi p?ihl�ku do ?eskoslovensk�ho svazu v�tvarn�ch um?lc?, do n?ho� byl v n�sleduj�c�m roce 1957 V�chal p?ijat. Na statku ve Stude?anech byla v roce 1958 z?�zena traktorov� stanice, ale A. Mackov� a J V�chal zde mohli i nad�le bydlet.
Pro Ladislava Stehl�ka napsal J. V�chal v roce 1959 jednu ze sv�ch rukopisn�ch knih ?arod?jnice hole�ovick� aneb V?ze? v bol�evick�m hradu. Spole?n? s A. Mackovou vystavoval v roce 1959 v �umavsk�m muzeu v Ka�persk�ch Hor�ch.
V roce 1966 uspo?�dala Galerie hlavn�ho m?sta Prahy v�stavu Josef V�chal � v�bor z celo�ivotn�ho d�la. Sv� posledn� grafiky vytvo?il J. V�chal v roce 1968 a v t�m�e roce obdr�el krajskou cenu za v�tvarn� um?n�. T?sn? p?ed smrt� mu byl ud?len v roce 1969 titul zaslou�il�ho um?lce.
4. kv?tna 1969 zem?ela v novopack� nemocnici Anna Mackov� a 10. kv?tna 1969 zem?el ve Stude?anech Josef V�chal. T?sn? po jeho smrti byla zah�jena v Doma�lic�ch v�stava Josef V�chal a jeho grafick� d�lo, op?t ze sb�rky J. Hodka.
Tvorb? exlibris se J. V�chal v?noval b?hem cel�ho sv�ho tv?r?�ho obdob�. Celkem jich vytvo?il od roku 1907 do roku 1951 podle soupisu man�el? Kalabusov�ch z roku 2000 v�ce ne� 430 kus? a podle sv�ho vyj�d?en� dokonce na 650 grafick�ch a kreslen�ch kni�n�ch zna?ek v letech 1907?1954. Nejv?t�� sb�rky exlibris J. V�chala maj� Pam�tn�k n�rodn�ho p�semnictv� v Praze (z poz?stalosti J. V�chala a sb�rek sb?ratel?) a Region�ln� muzeum v Teplic�ch, kter� vlastn� p?vodn� sb�rku Karla Pavelky (1897?1977) s 492 grafick�mi exlibris J. V�chala. ?lenov� SSPE v�dy v?novali d�lu Josefa V�chala velkou pozornost a byli ?asto inici�tory vzniku jeho n�dhern�ch kni�n�ch zna?ek, kter� byly chloubou jejich sb�rek a neust�l�m zdrojem radosti a povzbuzen�. Oproti ostatn�m tv?rc?m kni�n�ch zna?ek zaujmou kni�n� zna?ky Josefa V�chala svoj� neopakovatelnost�, jak n�m?ty, tak um?leck�m zpracov�n�m a hled�n�m nov�ch v�tvarn�ch postup?. B?hem 2. sv?tov� v�lky a v n�sleduj�c�ch letech to byli pr�v? sb?ratel� exlibris kte?� J. V�chalovi pom�hali sv�mi zak�zkami p?e��t chv�le nouze. T?eba�e se J. V�chal vyjad?oval o sb?ratel�ch neuctiv? a kritizoval jejich la?nost a ziskuchtivost, mnoz� z nich se stali jeho p?�teli a v?noval jim i ?�st sv� liter�rn� dopisov� tvorby.