Narodil se 16. 10. 1965 v ?eské Líp?. V míst? svého narození žil však pouze do svých dvou let, poté se ?asto se svými rodi?i st?hoval, jelikož otec i matka pracovali v gastronomii a byli tak nuceni ?asto m?nit místo výkonu svého zam?stnání. ?asté zm?ny bydlišt? však nem?ly negativní vliv na Ptá?kovo d?tství, umožnily mu naopak poznat kraj ?eského ráje s jeho nepopiratelnými p?írodními krásami. Ptá?ek také vzpomíná na své první d?tské um?lecké inspirace, knihy Karla Maye ilustrované Zde?kem Burianem.
Petr Ptá?ek m?l št?stí na vnímavé pedagogy, kte?í záhy rozeznali jeho výtvarný talent a s jeho prvními um?leckými pokusy obesílali výtvarné sout?že, ve kterých mnohokrát získal p?ední místa. V dob? svého dospívání objevuje své další um?lecké vzory a snaží se být jako oni, mimo již zmín?ného Zde?ka Buriana, to byl Kamil Lhoták, Jaroslav Velc ?i Cyril Bouda.

„Luxus stroje je výsledek myšlenkového puzení. Stroj je jeho poslední d?sledek a symbol, jako perpetuum mobile, jeho tajný ideál. Je to duševn?duchovní, nikoliv vitální nutnost.“
(Oswald Spengler)
V roce 1984 Petr Ptá?ek maturuje na u?ilišti Škodovky v Mladé Boleslavi a je na dva roky odveden na vojenskou službu, kde p?sobil jako ?idi? tanku velitele roty. V mezip?estávkách tupého vojenského drilu se v?nuje hodn? kresb? techniky, zabývá se zejména kresbou amerických tank? a letadel, které posléze na svém vojenském útvaru vystavuje na nást?nce nazvané „Poznáváme zbran? imperialistického nep?ítele: zbran? NATO). Po skon?ení povinné vojenské služby v roce 1986 Ptá?ek pracuje ve Škod? Mladá Boleslav, poté 1988-1990 v Liberci jako montér stavebních výtah?, p?i?emž stále vytrvale kreslí a je ?lenem tam?jšího spolku amatérských výtvarník?, kde se seznamuje s grafikem Václavem Plechatým, který ho uvádí do sv?ta grafiky, zejména grafických technik suché jehly a linorytu.
Zlom v Ptá?kov? život? p?ichází na ja?e 1991, kdy se st?huje do Prahy, kde se vyu?í ?emeslu litografie v díln? Jana T?my, p?i?emž technice litografie zcela propadne. Další pozoruhodnou událostí v Ptá?kov? život? je náhodné setkání s Daliborem Smutným na výstav? Bohuslava Reynka, které posléze vede k Ptá?kov? angažmá v grafických dílnách AVU v Praze (1994-2002). Od roku 2004 je Petr Ptá?ek až na chvilkové období výtvarníkem na volné noze.
Petr Ptá?ek pat?í do skupiny výtvarných um?lc?, kte?í mají ve svém výtvarném projevu jasno, p?esn? v?dí, co cht?jí znázornit. Jeho specializací je technika, zabývá se vším, co jezdí, plave, létá a má ?lov?kem sestrojený motor. Fascinace technikou vede Ptá?ka k tomu, že když maluje, ?i kreslí k?ižník, historický dvouplošník nebo závodní automobil, ?iní tak, jako by zobrazoval živou bytost. Svým um?ním má blízko k um?leckému odkazu Kamila Lhotáka. Stejn? jako Lhoták je samoukem, a stejn? jako on dokáže svým technickým zátiším vdechnout jedine?né poetické kouzlo, mírn? sentimentální atmosféru, která vnímavého diváka p?enese mimo ?as a prostor.
Ve své grafické tvorb? a zejména v žánru exlibris z?stává Ptá?ek v?rný svým oblíbeným témat?m. Doposud vytvo?il p?es 60 exlibris v technice litografie (existuje také n?kolik exlibris v technice suché jehly a linorytu z po?átku jeho tvorby-jsou však extrémn? vzácné), ve kterých propojuje své nadšení pro techniku a krásu stroje s ?lov?kem, který je v jeho díle bytost nanejvýš lidská, plná citu a ?asto také sofistikovaného, vulgarity prostého (sic) erotického nap?tí. Velký soubor Ptá?kových exlibris se nachází ve sbírkách Národního muzea v Praze. V sou?asnosti se také úsp?šn? v?nuje známkové tvorb? a jeho známky jsou oblíbenými objekty zájmu nejen ?eských filatelist?.
Filippo Tomasso Marinetti tvrdil, že nádhera sv?ta se obohatila o jednu novou krásu: krásu rychlosti. Závodní automobil se svou nádhernou kapotou a tlustými trubkami podobá had?m s výbušným dechem . . . ?voucí automobil, který jede, jako by let?l na d?lovém náboji, je krásn?jší než Niké ze Samothráky. Ptá?ek není natolik revolu?ní jako geniální „kladivem vládnoucí“ Marinetti, ve svém výtvarném projevu je Ptá?ek spíše klasický, nepot?ebuje se vyvyšovat, a p?itom bo?it, snaží se spíše než destruovat, zobrazit ?voucí automobil tak krásn? a um??en? jako sta?í ?ekové svoji bohyni vít?zství...