Narodil se 21. 7. 1870 v Praze na Dlouh� t?�d?, tedy na sam�m okraji pra�sk�ho �idovsk�ho m?sta. Byl narozen jako sedm� z deseti d?t� �idovsk�ho krej?�ho Moritze Orlika a jeho �eny Anny rozen� Steinov�. Gymn�zium absolvoval v Praze, nebyl v�ak p?�li� nadan�m ��kem, exceloval pouze v kresb?. Po maturit? odj�d� do N?mecka, kde se hl�s� na mnichovskou akademii, nen� zde v�ak p?ijat, a jeho kroky posl�ze vedou do soukrom� �koly Heinricha Knirra. V roce 1891 se Orlikovi poda?ilo dostat na Mnichovskou Akademii do ateli�ru mal�?stv� Wilhelma Lindenschmitta. Paraleln? vedle studia mal�?stv� nav�t?vuje tak� grafickou speci�lku Johanna Leonharda Raaba, kde v�razn? experimentuje s grafick�mi technikami, co� mu ostatn? vydr�� po cel� jeho �ivot. Orlik sv� exlibris zpracov�v� v mnoha grafick�ch technik�ch: lept, d?evo?ez, rytina do kovu, litografie, zinkografie...
Orlik?v �ivot po studi�ch charakterizuje neust�l� pohyb po st?edoevropsk�m prostoru, �ije st?�dav? v Mnichov?, v Praze, Berl�n?, podnik� studijn� cesty do Anglie, Skotska, Holandska, Pa?�e, nevyh�b� se ani cest�m do exotick�ch zem�ch jako Japonsko, ?�na, Indie, Afrika atd. Inspirace z t?chto cest mnohdy ztv�r?uje v grafick�ch cyklech, kter� jsou dnes ulo�eny asi v nejv?t�� �plnosti v �idovsk�m muzeu v Praze. Prvn� samostatnou v�stavu m� Orlik v Moravsk�m um?leckopr?myslov�m muzeu v Brn? v roce 1900. (Tehdej�� ?editel muzea Julius Leisching se st�v� tak� majitelem exlibris od Orlika). Velk� zlom v Orlikov? kari�?e nast�v� v roce 1905, kdy je jmenov�n profesorem na �kole pro grafiku a kni�n� um?n� v Berl�n?. Mezi jeho ��ky pat?il nap?. George Grosz nebo Leo Haas. V roce 1918 odj�d� Emil Orlik do Brestu Litevsk�ho, kde portr�tuje �?astn�ky m�rov� konference. V roce 1930 Orlik slav� �edes�t� narozeniny a portr�tuje T. G. Masaryka. 28. z�?� 1932 Emil Orlik um�r� na kardiovaskul�rn� onemocn?n�.
Exlibris se na p?elomu 19. a 20. stolet� stal pro st?edn� a vy��� spole?ensk� vrstvy ka�dodenn�m fenom�nem, co� m?lo pozitivn� dopad na mnoh� v�tvarn� um?lce, kte?� d�ky tomuto mohli dos�hnout sl�vy a uzn�n� a vymanit se ze spole?ensk� izolace. Fenom�nu exlibris se na�t?st� otev?el tak� Emil Orlik, kter� se d�ky sv�mu um?n� na poli exlibris stal velmi, a� sv?tov? zn�m�m. Prvn� Orlikovo exlibris je datov�no do roku 1897, s tvorbou exlibris za?�n� ve sv�m slavn�m �v?�n�m� ateli�ru na Smetance v Praze.
V�znamn�m rozpozn�vac�m znakem t�m?? ka�d�ho Orlikova exlibris je �ena, Orlikem poj�man� jako antick� m�za vdechuj�c� do du�e um?lce bo�skou inspiraci. Dal��m v�razn�m prvkem u ?�sti Orlikovy exlibris produkce je v�razn� zapojen� p�sma do kompozice obrazu, v n?kter�ch p?�padech t�m?? anticipuj�c� logo objednavatele. V�e je v duchu secese lemov�no bohat�m ornamentem. Orlik, a? s�m p?vodem z �idovsk� rodiny se nevyh�bal k?es?ansk�mu motivu, v exlibris pro sv�ho bratra Huga zobrazuje sv. Martina d?l�c�ho se s �ebr�kem o sv?j pl�?.
Mezi majitele Orlikov�ch exlibris nalezneme n?mecky mluv�c� l�ka?e, pr�vn�ky, ale tak� herce, here?ky, re�is�ra, architekta. M?l tak� vazby na pra�sk� n?mecky p��c� liter�ty (nap?. Hugo Salus, August Sauer, Rainer M. Rilke).
V souvislosti s Orlikovou japonskou cestou za �?elem studia japonsk�ho barevn�ho d?evo?ezu v roce 1900 m?�eme ?�ci, �e Orlik do Japonska exportuje fenom�n exlibris a st�v� se tak zakladatelem japonsk� exlibristick� tvorby. Emil Orlik si do Japonska p?ivezl ?ty?i sv� exlibris. Setsuko Kuwabara ve sv� dizerta?n� pr�ci zmi?uje, �e tyto ?ty?i exlibris byly oti�t?ny s vysv?tlen�m v�znamu exlibris v japonsk�m um?leck�m ?asopise �Myojo� (Venu�e).
V �idovsk�m muzeu v Praze se nach�z� soubor 19 exlibris Emila Orlika z�skan�ch akvizic� v roce 2004. N�rodn� muzeum vlastn� soubor 37 exlibris EO z�sk�n� koup� z Kni�n�ho velkoobchodu v roce 1974. Moravsk� galerie v Brn? vlastn� 15 exl EO. Podle soupisu exlibris Emila Orlika vytvo?il Emil Orlik na 136 r?zn�ch exlibris.