Pan profesor se narodil 19. 4. 1912 v Pardubicích, kde také žil, tvořil a vychoval tři děti. Jeden jeho syn – Marian Karel (nar. 21. 8. 1944), podědil po něm výtvarné nadání a stal se známým sklářským výtvarníkem, sochařem a vysokoškolským pedagogem. Oldřich Karel po maturitě na pardubické reálce studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze profesuru výtvarné výchovy u profesorů Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy a Karla Pokorného. Po absolutoriu působil celá léta jako výtvarný pedagog na středních školách a posléze jako asistent na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Svůj život rozděloval mezi pedagogickou práci a mezi vlastní uměleckou tvorbu.
Oldřich Karel jako umělec byl rutinovaný a všestranný malíř, ovládající všechny malířské techniky. Jeho nejmilejším žánrem byla krajinomalba zpracovaná olejovými barvami. V tomto druhu malby dosahoval mimořádného mistrovství jak v hledání námětů, tak v jejich řešení. Znal anatomii krajiny, snadno zachycoval její osvětlení i stíny. V této činnosti byl vzorným následovníkem svých předchůdců Slavíčka, Průchy, Kavana a dalších, kteří mistrovsky ztvárnili ve svých obrazech naši Vysočinu, on pak byl jejich pokračovatelem.
Právě Vysočina, Polabí, Pardubice a Orlické hory byly jeho největší láskou.
Připravil nebo se zúčastnil více jak dvaceti výstav. Nakreslil mnoho lavírovaných kreseb, vytvořil hodně barevných litografií, leptů, suchých jehel a rytin. V leptu vydal soubor Pardubice (20 volných listů o rozměru 24x32 cm). Rád tvořil v litografii, zejména v tiskárně J. Čížka v Pardubicích a také si opatřil i malý litografický lis do svého ateliéru. Vydal asi pět drobných publikací Ze starých Pardubic, které sám provedl v litografii nebo kamenorytině. Vydal i litografické pohlednice Pardubic a vytvořil mnoho novoročenek, většinou s náměty Kunětické hory a Pardubic.
Soupis exlibris, který sestavila jeho žena Marie Karlová, končí rokem 1945 a obsahuje 250 exlibris pro sběratele, přátele a pardubické měštany, ale též drobné příležitostné grafiky – novoročenky a oznámení. Jeho litografické dílo likvidací tiskárny Josefa Čížka po roce 1948 sice pokračuje, ale většinou jen novoročenkami. Oldřich Karel se věnoval i uměleckoprůmyslové tvorbě. Tvořil zpočátku drobnou keramiku, později i velké plastiky a stavební keramiku pro výzdobu fasád domů. Kolem roku 1960 se věnoval nově použití umělých hmot ve výtvarnictví. V Pardubicích měl výstavu „Nové hmoty ve výtvarném projevu“, kde navrhoval plastiky pro stavebnictví, bytové doplňky a dětské hračky sloužící ortopedickým účelům a nápravnému tělocviku. Přitom se stále věnoval pedagogické činnosti. Zemřel 16. 2. 1990 v Pardubicích.