se narodil 5. srpna 1948 v Praze v rodin? technického pracovníka. Obvyklý bytový problém povále?né doby rodi?e Ládi Dvo?áka vy?ešili p?est?hováním se do Velkých Hamr?, kde žili v rodinném domku Lá?ova d?de?ka. Mladý Lá?a navšt?voval školy ve Velkých Hamrech a Tanvaldu a projevil tak velké matematické nadání, že rok p?ed maturitou se vrací zp?t do Prahy, aby v r. 1966 dokon?il st?edoškolské studium na matematicko-fyzikální speciálce. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v r. 1971 a Prahu opouští definitivn? v r. 1974. Zam?stnání nachází v Jablonci n. Nisou a pozd?ji Liberci postupn? jako programátor, podnikový organizátor a ú?edník státní správy. Od roku 2007 op?t žije a tvo?í ve Velkých Hamrech.
Mladý Lá?a vyr?stal sice v rodin? se zájmem o výtvarné um?ní, ale sám za?al cílev?dom? kreslit až v r. 1985. Jako naivistický kreslí? získal ocen?ní na amatérských sout?žích BAKG a AMO, v roce 1989 zakládá výtvarnou skupinu Libere?tí naivisté. Pozvánkou k návšt?v? jedné z výstav byla kresba, která dýchala atmosférou období secese. Poslední akce této skupiny se v r. 1990 zú?astnil grafik Petr Ptá?ek, dnes velmi známý tv?rce exlibris.
Pro um?lecké zrání Ladislava Dvo?áka bylo d?ležité setkání s ing. Ji?ím Soukupem, který ho p?ivedl k tvorb? exlibris a v r. 1987 i do Spolku sb?ratel?. Spojoval je tehdy zájem o dostihy a exlibris, ?asem se p?idalo i organizování výstav v královohradecké Galerii na most? 1992, 1998 a 2009). Díky velkému pochopení ing. J. Soukupa pak dv? netradi?ní v r. 2014 to byla výstava obalové grafiky (z potraviná?ských výrobk?). I když zajímavá, u hradeckých divák? a u sb?ratelské obce zcela propadla, a?koliv Zden?k ?ehák na stánkách KZ ocenil její vtipnost a nápaditost. Následná tvorba koláží jen podtrhla výtvarnou hodnotu mechanicky odhazovaných obal?. Druhou netradi?ní výstavou osmdesáti geometricky odlišných kravatových uzl? v 2015 postihl od ve?ejnosti stejný nezájem, ale vedl autora k založení muzea matematiky (matematická teorie uzl? a topologie) a extravagance (zájem o moderní kravatové uzly po r. 2000). Mgr. Dvo?ák pak o založení a sm??ování muzea referoval v Matematickém ústavu Akademie v?d ?R, a je snad jediným um?lcem na sv?t?, který použil exlibris k vyjád?ení matematické myšlenky.(*)
Jako sb?ratel byl Ladislav Dvo?ák pom?rn? aktivní, p?edevším po?ádáním sb?ratelských výstav. Mezi exlibris, která L. Dvo?ák nasbíral, je mnoho lístk? se sportovní tematikou. Pozvánkou k jedné z b?žeckých akcí byla kresbi?ka PhDr. Emanuela Bosáka (1924–2011), m.j. p?edsedy ?s. olympijského výboru. Kresbi?ka neškoleného kreslí?e upoutala Lá?u Dvo?áka natolik, že s dr. Bosákem navázal kontakt a výsledkem bylo postupné získání n?kolika desítek lístk? tohoto autora, v?etn? výstavních katalog? a soupis? jeho prací. Sportovní tematice na exlibris se zabývá i ?lánek v Knižní zna?ce 2009, str. 115.
Zájmy a záliby kreslí?e L. Dvo?áka, kon?, sport, víno, gastronomie, houba?ení a matematika se postupn? dostávaly i na knižní zna?ky a novoro?enky. Padesát t?i exlibris a t?icet p?t novoro?enek kreslených a v?tšinou kolorovaných (v technice CRD), koláže z let 2013–2015 obnáší dosud um?leckou autorovu tvorbu. Soupis jeho exlibris a novoro?enek uve?ejnil e-?asopis ZHO?-ART. Za um?leckou a publika?ní ?innost se Mgr. Ladislavu Dvo?ákovi dostalo v r. 2018 ocen?ní, ale p?esto ke konci téhož roku vystupuje ze Spolku sb?ratel?. Váží si uznání, ale zárove? si uv?domuje, že jeho originální nám?ty ani jeho poselství, rozesílaná prost?ednictvím mnoha postavi?ek z jeho lístk?, u drtivé v?tšiny sb?ratel? ohlas nemají. Není z toho smutný, protože své nápady uplat?uje na matematických modelech, z nichž mnoho je provedeno v lesklé podob? a slouží i jako váno?ní ozdoby, a dále na zahradních architektonických modelech, oživených mnoha desítkami malých figurek, v?tšinou vlastní výroby. Navíc od um?ní koláže sm??uje i k asamblážím a akumulacím. Smutný je však z toho, jak se kouzelné spojení exlibris s knihou beznad?jn? vytrácí.
Práce L. Dvo?áka vykazují vedle naivistického stylu i vlivy tradi?ní ?eské kresby, nejvíce patrný je vliv Ji?ího Boudy. Snad si Ladislav Dvo?ák bere jen oddechový ?as a k tvorb? exlibris se vrátí.
(*) Asi prvým výtvarným um?lcem, který uplatnil hyperbolickou geometrii jako tv?r?í princip, byl Maurits Cornelis Escher (1898-1972), holandský um?lec. (Dodává autor autor k vysv?tlení svých matematických exlibris).