se narodil 5. srpna 1948 v Praze v rodině technického pracovníka. Obvyklý bytový problém poválečné doby rodiče Ládi Dvořáka vyřešili přestěhováním se do Velkých Hamrů, kde žili v rodinném domku Láďova dědečka. Mladý Láďa navštěvoval školy ve Velkých Hamrech a Tanvaldu a projevil tak velké matematické nadání, že rok před maturitou se vrací zpět do Prahy, aby v r. 1966 dokončil středoškolské studium na matematicko-fyzikální speciálce. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v r. 1971 a Prahu opouští definitivně v r. 1974. Zaměstnání nachází v Jablonci n. Nisou a později Liberci postupně jako programátor, podnikový organizátor a úředník státní správy. Od roku 2007 opět žije a tvoří ve Velkých Hamrech.
Mladý Láďa vyrůstal sice v rodině se zájmem o výtvarné umění, ale sám začal cílevědomě kreslit až v r. 1985. Jako naivistický kreslíř získal ocenění na amatérských soutěžích BAKG a AMO, v roce 1989 zakládá výtvarnou skupinu Liberečtí naivisté. Pozvánkou k návštěvě jedné z výstav byla kresba, která dýchala atmosférou období secese. Poslední akce této skupiny se v r. 1990 zúčastnil grafik Petr Ptáček, dnes velmi známý tvůrce exlibris.
Pro umělecké zrání Ladislava Dvořáka bylo důležité setkání s ing. Jiřím Soukupem, který ho přivedl k tvorbě exlibris a v r. 1987 i do Spolku sběratelů. Spojoval je tehdy zájem o dostihy a exlibris, časem se přidalo i organizování výstav v královohradecké Galerii na mostě 1992, 1998 a 2009). Díky velkému pochopení ing. J. Soukupa pak dvě netradiční v r. 2014 to byla výstava obalové grafiky (z potravinářských výrobků). I když zajímavá, u hradeckých diváků a u sběratelské obce zcela propadla, ačkoliv Zdeněk Řehák na stánkách KZ ocenil její vtipnost a nápaditost. Následná tvorba koláží jen podtrhla výtvarnou hodnotu mechanicky odhazovaných obalů. Druhou netradiční výstavou osmdesáti geometricky odlišných kravatových uzlů v 2015 postihl od veřejnosti stejný nezájem, ale vedl autora k založení muzea matematiky (matematická teorie uzlů a topologie) a extravagance (zájem o moderní kravatové uzly po r. 2000). Mgr. Dvořák pak o založení a směřování muzea referoval v Matematickém ústavu Akademie věd ČR, a je snad jediným umělcem na světě, který použil exlibris k vyjádření matematické myšlenky.(*)
Jako sběratel byl Ladislav Dvořák poměrně aktivní, především pořádáním sběratelských výstav. Mezi exlibris, která L. Dvořák nasbíral, je mnoho lístků se sportovní tematikou. Pozvánkou k jedné z běžeckých akcí byla kresbička PhDr. Emanuela Bosáka (1924–2011), m.j. předsedy Čs. olympijského výboru. Kresbička neškoleného kreslíře upoutala Láďu Dvořáka natolik, že s dr. Bosákem navázal kontakt a výsledkem bylo postupné získání několika desítek lístků tohoto autora, včetně výstavních katalogů a soupisů jeho prací. Sportovní tematice na exlibris se zabývá i článek v Knižní značce 2009, str. 115.
Zájmy a záliby kreslíře L. Dvořáka, koně, sport, víno, gastronomie, houbaření a matematika se postupně dostávaly i na knižní značky a novoročenky. Padesát tři exlibris a třicet pět novoročenek kreslených a většinou kolorovaných (v technice CRD), koláže z let 2013–2015 obnáší dosud uměleckou autorovu tvorbu. Soupis jeho exlibris a novoročenek uveřejnil e-časopis ZHOŘ-ART. Za uměleckou a publikační činnost se Mgr. Ladislavu Dvořákovi dostalo v r. 2018 ocenění, ale přesto ke konci téhož roku vystupuje ze Spolku sběratelů. Váží si uznání, ale zároveň si uvědomuje, že jeho originální náměty ani jeho poselství, rozesílaná prostřednictvím mnoha postaviček z jeho lístků, u drtivé většiny sběratelů ohlas nemají. Není z toho smutný, protože své nápady uplatňuje na matematických modelech, z nichž mnoho je provedeno v lesklé podobě a slouží i jako vánoční ozdoby, a dále na zahradních architektonických modelech, oživených mnoha desítkami malých figurek, většinou vlastní výroby. Navíc od umění koláže směřuje i k asamblážím a akumulacím. Smutný je však z toho, jak se kouzelné spojení exlibris s knihou beznadějně vytrácí.
Práce L. Dvořáka vykazují vedle naivistického stylu i vlivy tradiční české kresby, nejvíce patrný je vliv Jiřího Boudy. Snad si Ladislav Dvořák bere jen oddechový čas a k tvorbě exlibris se vrátí.
(*) Asi prvým výtvarným umělcem, který uplatnil hyperbolickou geometrii jako tvůrčí princip, byl Maurits Cornelis Escher (1898-1972), holandský umělec. (Dodává autor autor k vysvětlení svých matematických exlibris).