grafik, loutk�?, ilustr�tor, n�vrh�? kost�m?, plak�t?, gobel�n? a loutk�?sk�ch sc�nografi�. Narodil se 10. srpna 1915 v Praze na Mal� Stran?. Zem?el 6. �nora 1994 v Praze
�Smyslem �ivota se pro m? stala grafika.�
(Vojt?ch Cinybulk)
D�ky otci se jeho velkou l�skou ji� od d?tstv� stalo divadlo. V dosp?losti se mu tato z�liba zm?nila v povol�n�. Sezn�mil se s prof. Josefem Skupou a pracoval pro n?ho jako v�tvarn�k. T� psal hry a poh�dky. Po druh� sv?tov� v�lce se z�?astnil zakl�d�n� st�l�ch loutkov�ch divadel. S Josefem Skupou a n?kolika dal��mi nad�enci otev?eli roku 1952 loutk�?skou katedru p?i divadeln� fakult? AMU. V roce 1953 zde byl Cinybulk jmenov�n docentem, v letech 1954�1955 se stal prod?kanem. Loutk�?sk� �kole byl v?rn� do roku 1969, kdy ode�el z DAMU a p?ev�ila u n?j pr�ce grafika. V�tvarn�mu um?n� se v?noval ji� od roku 1945, kdy za?al studovat soukromou grafickou �kolu Officina Pragensis vedenou prof. Jaroslavem �v�bem. N�sledoval �stav malby pedagogick� fakulty UK (prof. M. Salcman, C. Bouda), kter� absolvoval v roce 1948.
Loutky a grafika u n?j ale nikdy nest�ly v protikladu. Prvn� Cinybulkovy grafick� pokusy m?ly za n�m?t pr�v? loutky. Za?�nal �krabac� technikou, s n� vytvo?il roku 1943 prvn� exlibris na sv� jm�no s t�matem Ka�p�rka. V roce 1946 ho profesor �v�b p?ivedl k technice d?evorytu. Na d?evoryt se pak z�m?rn? soust?edil a pova�oval jej za �techniku technik�. Vyzkou�el ale i dal�� technikylept, suchou jehlu, zinkografii, m?dirytinu. Od roku 1973 se stala jeho dal��m dominantn�m projevem litografie.
Mistr si uv?domoval, �e m� mo�nost na mal� plo�e vypov?d?t n?co o sob? i o charakteru objednatele. Sv�mi grafick�mi l�stky tak d?lal radost ?etn�m sb?ratel?m jak u n�s, tak v zahrani?�. Prvn� zahrani?n� exlibris vytvo?il roku 1955 s n�m?tem let�c� trigy pro G.J. Rhebergena. Od t� doby se stal uzn�van�m p?edstavitelem ?esk� kni�n� zna?ky ve sv?t?. Soupis j�m vytvo?en�ch exlibris z let 1943�1994 eviduje celkem 998 opus?, ale nezachycuje p?ece jen v�echny realizovan� a hlavn? nerealizovan� n�vrhy. Druhou nejpo?etn?j�� slo�kou Cinybulkovy p?�le�itostn� grafiky tvo?ily novoro?enky z let 1946�1994, jich� vytvo?il kolem p?ti set.
Jeho tvorbu poznali nejen dom�c�, ale i zahrani?n� sb?ratel� grafiky a n�v�t?vn�ci jeho v�stav v Luganu, Bergenu, Terstu, Stockholmu, V�dni, Arezzu, Cannes, Pa?�i, Tallinu, Padov?, Malborku, Hamburku, Skopji a mnoha dal��ch m?stech. Roku 1961 se Cinybulk stal ?lenem S?GU Hollar, roku 1966 byl zvolen do jeho v�boru. Z�skal mnoho ocen?n� na exlibristick�ch sout?��ch, nap?. roku 1983 v Epinalu-Pa?�i. Stal se nositelem titulu laure�t st�tn� ceny (1952).
Roku 1979 byl jmenov�n ?estn�m ?lenem Spolku sb?ratel? a p?�tel exlibris v Praze, do n?ho� vstoupil koncem 40. let a dlouhou ?adu let zasedal i v redak?n� rad? spolkov�ho ?asopisu.
Krom? n�m?t? z divadelnictv� a poh�dek se na Cinybulkem vytvo?en�ch exlibris objevuj� i dal�� n�m?ty. Zn�m� je jeho soubor s postavami ze Shakespearov�ch her, kter� vydal pro sv� ?leny krou�ku sb?ratel? v Antverp�ch. Autor se v?noval i velice zda?il�m portr�t?m skute?n�ch i fiktivn�ch osobnost�. Vytvo?il tak pozoruhodnou galerii od staro?eck�ch dramatik? a liter�t? p?es Danteho, Shakespeara, Andersena a Vrchlick�ho, Nezvala a� nap?. po herce Jana Wericha. Jeho obl�ben�m n�m?tem byly t� postavy ze sv?tov�ch dramat (Hamlet, antick� masky), z ?esk�ch d?jin (Ji?� z Pod?brad, Jan �i�ka z Trocnova, J.�. Komensk�), hudby (Beethoven, Chopin). Pro sb?ratelku Marii Maz�?ovou vytvo?il s�rii exlibris s postavami svat�ch patron? ?esk�ho n�roda. Zaj�mavou skupinu pak tvo?ila exlibris s n�m?ty heraldick�mi, ?i s kv?tinov�mi embl�my. Opomenout nelze ani jeho l�stky se sokolsk�mi n�m?ty. T�mto t�matem se v prosinci roku 1993 s tvorbou exlibris rozlou?il.
�Um?lec dos�hl obdivuhodn� vyrovnanosti a klasick� ?istoty. Ovl�dal po p?�kladu star�ch mistr? techniku ryt� do d?eva, ale v�razem pat?il do modern� doby.� (prof. Franti�ek Dvo?�k)