Cinybulk Vojtěch
*10.8.1915 - ✝︎6.2.1994


grafik, loutkář, ilustrátor, návrhář kostýmů, plakátů, gobelínů a loutkářských scénografií. Narodil se 10. srpna 1915 v Praze na Malé Straně. Zemřel 6. února 1994 v Praze
„Smyslem života se pro mě stala grafika.“

(Vojtěch Cinybulk)

Díky otci se jeho velkou láskou již od dětství stalo divadlo. V dospělosti se mu tato záliba změnila v povolání. Seznámil se s prof. Josefem Skupou a pracoval pro něho jako výtvarník. Též psal hry a pohádky. Po druhé světové válce se zúčastnil zakládání stálých loutkových divadel. S Josefem Skupou a několika dalšími nadšenci otevřeli roku 1952 loutkářskou katedru při divadelní fakultě AMU. V roce 1953 zde byl Cinybulk jmenován docentem, v letech 1954–1955 se stal proděkanem. Loutkářské škole byl věrný do roku 1969, kdy odešel z DAMU a převážila u něj práce grafika. Výtvarnému umění se věnoval již od roku 1945, kdy začal studovat soukromou grafickou školu Officina Pragensis vedenou prof. Jaroslavem Švábem. Následoval Ústav malby pedagogické fakulty UK (prof. M. Salcman, C. Bouda), který absolvoval v roce 1948.
Loutky a grafika u něj ale nikdy nestály v protikladu. První Cinybulkovy grafické pokusy měly za námět právě loutky. Začínal škrabací technikou, s níž vytvořil roku 1943 první exlibris na své jméno s tématem Kašpárka. V roce 1946 ho profesor Šváb přivedl k technice dřevorytu. Na dřevoryt se pak záměrně soustředil a považoval jej za „techniku technik“. Vyzkoušel ale i další technikylept, suchou jehlu, zinkografii, mědirytinu. Od roku 1973 se stala jeho dalším dominantním projevem litografie.
Mistr si uvědomoval, že má možnost na malé ploše vypovědět něco o sobě i o charakteru objednatele. Svými grafickými lístky tak dělal radost četným sběratelům jak u nás, tak v zahraničí. První zahraniční exlibris vytvořil roku 1955 s námětem letící trigy pro G.J. Rhebergena. Od té doby se stal uznávaným představitelem české knižní značky ve světě. Soupis jím vytvořených exlibris z let 1943–1994 eviduje celkem 998 opusů, ale nezachycuje přece jen všechny realizované a hlavně nerealizované návrhy. Druhou nejpočetnější složkou Cinybulkovy příležitostné grafiky tvořily novoročenky z let 1946–1994, jichž vytvořil kolem pěti set.
Jeho tvorbu poznali nejen domácí, ale i zahraniční sběratelé grafiky a návštěvníci jeho výstav v Luganu, Bergenu, Terstu, Stockholmu, Vídni, Arezzu, Cannes, Paříži, Tallinu, Padově, Malborku, Hamburku, Skopji a mnoha dalších městech. Roku 1961 se Cinybulk stal členem SČGU Hollar, roku 1966 byl zvolen do jeho výboru. Získal mnoho ocenění na exlibristických soutěžích, např. roku 1983 v Epinalu-Paříži. Stal se nositelem titulu laureát státní ceny (1952).
Roku 1979 byl jmenován čestným členem Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze, do něhož vstoupil koncem 40. let a dlouhou řadu let zasedal i v redakční radě spolkového časopisu.
Kromě námětů z divadelnictví a pohádek se na Cinybulkem vytvořených exlibris objevují i další náměty. Známý je jeho soubor s postavami ze Shakespearových her, který vydal pro své členy kroužku sběratelů v Antverpách. Autor se věnoval i velice zdařilým portrétům skutečných i fiktivních osobností. Vytvořil tak pozoruhodnou galerii od starořeckých dramatiků a literátů přes Danteho, Shakespeara, Andersena a Vrchlického, Nezvala až např. po herce Jana Wericha. Jeho oblíbeným námětem byly též postavy ze světových dramat (Hamlet, antické masky), z českých dějin (Jiří z Poděbrad, Jan Žižka z Trocnova, J.Á. Komenský), hudby (Beethoven, Chopin). Pro sběratelku Marii Mazáčovou vytvořil sérii exlibris s postavami svatých patronů českého národa. Zajímavou skupinu pak tvořila exlibris s náměty heraldickými, či s květinovými emblémy. Opomenout nelze ani jeho lístky se sokolskými náměty. Tímto tématem se v prosinci roku 1993 s tvorbou exlibris rozloučil.
„Umělec dosáhl obdivuhodné vyrovnanosti a klasické čistoty. Ovládal po příkladu starých mistrů techniku rytí do dřeva, ale výrazem patřil do moderní doby.“ (prof. František Dvořák)


Sestavil: Alois Sassmann
Posoudila: Marie Moravcová

Výběr z literatury:
  • Dvořák, František: Současné exlibris, Odeon, Praha 1979
  • Dvořák, František: Vojtěch Cinybulk v roli šedesátníka. Zprávy SSPE č. 3/1975
  • Sůva, Vladimír: Vojtěch Cinybulk – Grafika je pro mě smyslem života. Zprávy SSPE, č. 4/1985
  • S.: Za Vojtou Cinybulkem. Knižní značka č. 2/1994
  • Vencl, Slavomil: České exlibris, heslo Cinybulk, Hollar, Praha 2000
  • Vencl, Slavomil: Vojtěch Cinybulk. Soupis exlibris 1943–1994. SSPE Praha 1998
  • Vencl, Slavomil: Vojtěch Cinybulk. Soupis novoročenek 1946–1994. SSPE Praha 2000

  • Žádná díla k zobrazení.