mal�?, grafik a pedagog, se narodil 15. 4. 1907 v Podg�rze u Krakova v rodin? d?stojn�ka, stavitele vojensk�ch objekt?. V roce 1924 maturoval na re�ln�m gymn�ziu v Olomouci. V letech 1925?1928 studoval na Vysok�m u?en� technick�m v Brn? (obor architektura) u prof. J. Kr�le a arch. J. Krony a v n�sleduj�c�ch letech 1928?1934 na Um?leckopr?myslov� �kole (profeso?i J. Benda, V. V. �tech, J. Pe?�rka) a na Filozofick� fakult? UK v Praze.
Po studi�ch vyu?oval v letech 1935?1939 kreslen� na moravsk�ch gymn�zi�ch, nap?. v Z�b?ehu na Morav?. V dob? 2. sv?tov� v�lky pracoval jako samostatn� mal�? a grafik.
Od r. 1932 byl ?lenem Skupiny v�tvarn�ch um?lc? v Brn?, Skupiny olomouck�ch v�tvarn�k?, Sdru�en� v�tvarn�ch um?lc? Purkyn? v Praze, Moravskoslezsk�ho sdru�en� v�tvarn�ch um?lc? v Ostrav? a dal��ch sdru�en�.
S prof. J. L. Fischerem zakl�dal v roce 1946 Univerzitu Palack�ho v Olomouci, kde pak p?sobil na Kated?e v�tvarn� teorie a v�chovy ?adu let ve funkci vedouc�ho katedry. Je autorem dodnes pou��van�ho loga univerzity a portr�tu prvn�ho rektora prof. J. L. Fischera. Zem?el 22. 10. 1990 v Olomouci.
M?sto Olomouc je spojen� s celou dobou jeho v�tvarn� tvorby a pedagogick� a organiza?n� ?innosti. Olomouck� motivy obraz?, kreseb a grafiky Aljo Berana tvo?� v jeho d�le z�kladn�, ne v�ak v�lu?n� prvek. Zn�m� jsou rovn?� jeho dvojice milenc? a krajin�?sk� pr�ce z domova i z cest do zahrani?� (zvl�t? bl�zk� mu byly Breta? a polsk� pob?e�� Baltu).
V�jime?n? hodnotn� jsou grafick� listy v technice such� jehly (portr�t B. N?mcov�, cyklus olomouck�ch ka�en s �vodn�m textem prof. F. Dvo?�ka, m?stsk� veduty Olomouce).
Unik�tn� monotypy Aljo Berana p?edstavuj� v jeho tvorb? v�znamnou ?�st pro pozn�n� historie um?lcova d�la. Beranovy monotypy mi poskytly prvn� radostn� setk�n� s jeho d�lem, a to na v�stav? jeho monotyp? v brn?nsk�m Dom? um?n� na podzim roku 1948. Monotyp je pova�ov�n za grafickou techniku. Obdiv k d�l?m z t�to v�stavy mi z?stal i po m�m p?est?hov�n� do Olomouce, kde jsem za�il mnoho dal��ch kr�sn�ch v�stav tohoto um?lce a poznal v n?m i osobn? vynikaj�c�ho um?lce a vz�cn�ho ?lov?ka. Podle m�ch z�znam? byly jeho monotypy vystavov�ny v Olomouci v letech 1979 a 1995.
U�it� grafika p?edstavuje rovnocennou ?�st d�la um?lce, zejm�na jeho kni�n� ob�lky a ilustrace, ale rovn?� exlibris, o nich� psal sv�ho ?asu velmi zaujat? B. Bene� Buchlovan. Vedle mal�?sk� a grafick� tvorby se Aljo Beran v�dy intenz�vn? pod�lel na ?innosti organizac� tv?r?�ch um?lc? (uve?me alespo? jeho aktivn� roli p?i zalo�en� a rozvoji Skupiny olomouck�ch v�tvarn�k?) i p?�tel v�tvarn�ho um?n�. P?sobil velmi �sp?�n? jako v�tvarn� pedagog, nejprve jako st?edo�kolsk� profesor a po obnoven� olomouck� univerzity jako docent v�tvarn� v�chovy na Univerzit? Palack�ho.
Seznam jeho autorsk�ch v�stav a �?ast� na kolektivn�ch v�stav�ch zabral v knize dr. J. Lakosila Aljo Beran z roku 1967 ?ty?i strany a soupis liter�rn�ch prac� o n?m t?i strany; za dal�� l�ta se tyto seznamy d�le rozrostly.
Tak rozs�hl� a bohat� d�lo v�dy p?itahovalo p?�tele v�tvarn�ho um?n� a svoj� r?znorodost� vyvol�valo opakovan� z�jem. Tento kultivovan� um?lec m?l rozs�hl� um?leck� a pedagogick� vzd?l�n�, co� bohat? vyu��val ve sv� um?leck� a pedagogick� ?innosti. Sv� mal�?sk� a grafick� d�lo tvo?il s vyu�it�m filozofick�ch a teoretick�ch poznatk?, ale sv� pr�ce teori� nezat?�oval, p?sob� voln? a p?�stupn?. Do sv�ch d?l vn�el svoje radosti a n�lady c�lev?dom?, se z�m?rem, aby neodd?lil hodnoty v�tvarn� od hodnot lidsk�ch, respektive v�elidsk�ch.
V�stavy obraz?, kreseb, n�?rt? a grafiky Aljo Berana pod�valy v podstat? komorn? dimenzovan� pr??ez poetickou tvorbou ze v�ech um?lcov�ch z�kladn�ch motivick�ch okruh?. Na vernis��ch �?astn�ci z ?ad v�tvarn�k? a univerzitn�ch koleg? A. Berana pravideln? up?�mn�mi slovy hodnotili p?�nos jeho d�la pro cel� v�tvarn� a kulturn� �ivot regionu i na�� vlasti. Univerzita Palack�ho, v�tvarn� kolegov� a n?kdej�� poslucha?i docenta A. Berana byli ?asto na vernis��ch zastoupeni pozoruhodn�mi projevy, nap?. prof. F. Dvo?�ka, Z. P?ikryla, L. Ruska. Olomouck� Klub p?�tel v�tvarn�ho um?n� jmenoval Aljo Berana sv�m ?estn�m p?edsedou; Univerzita Palack�ho a m�stn� spr�vn� org�ny mu p?edaly d?kovn� medaile. To v�e ve v�razn? p?�telsk�m ovzdu��.
Aljo Beran ochotn? p?ij�mal pozv�n� na ve?ejn� setk�n� sb?ratel? a bibliofil?. Osobn? se z�?astnil v�ech olomouck�ch sjezd? sb?ratel? a p?�tel exlibris a pro sjezd v roce 1981 vytvo?il sjezdov� znak. Pln? podporoval vyd�n� souboru sv�ch dvaceti exlibris, jen� byl v?nov�n �?astn�k?m tohoto sjezdu. Star�� soubor exlibris z r. 1965 m?l rovn?� dvacet list?. Dovoluji si uv�st jm�na alespo? n?kolika vlastn�k? exlibris: J. R. Be?�k, V?ra Beranov� (man�elka um?lce, vynikaj�c� klav�ristka), J. L. Fischer (filozof, prvn� rektor obnoven� Univerzity Palack�ho). SSPE vydal v r. 1949 pod ?�slem 121 seznam exlibris, novoro?enek a u�it� grafiky A. Berana, v n?m� je uvedeno 57 exlibris. Autorem soupisu je J. R. Be?�k a nejstar�� exlibris je z roku 1928; p?eva�uje technika zinkografie a litografie. Spolehliv� pramen uv�d�, �e celkov� po?et Beranem vytvo?en�ch exlibris p?esahuje 100 polo�ek.
D�lo Aljo Berana je ji� uzav?en�. St�le se t?��me z dokon?en�ch a ve?ejnosti zn�m�ch v�tvarn�ch prac� z milovan�ho m?sta Olomouce i z cest a vzpom�nek. V�stava souboru jeho obraz? ve Vlastiv?dn�m muzeu v Olomouci v letech 2017?2018 nazvan� Olomouc v d�le Aljo Berana ? Z m�ho �ivota p?ipraven� za v�znamn�ho pod�lu jeho dcery doc. PhDr. V?ry Beranov�, CSc., potvrdila, �e um?leck� d�lo A. Berana si zachovalo svoji hodnotu a �e je lidem tak bl�zk�, jako v dob? sv�ho vzniku.