malí?, grafik a ilustrátor, se narodil 7. listopadu 1934 v Plzni. Svá st?edoškolská studia zapo?al na gymnáziu v Plzni, ale od roku 1948 pokra?oval od kvarty na arcibiskupském gymnáziu v Krom??íži, které však bylo v roce 1949 zrušeno a tak se stal novicem v Hájku u Prahy. Následoval 13. duben 1950, kdy došlo k záboru mužských klášter? a k jeho internaci a pracovnímu za?azení v táborech Hejnice, Bohosudov, Zbenické Zlákovice. Ú?ad pro v?ci církevní mu pak povolil dokon?it st?edoškolská studia pod podmínkou, že bude po maturit? studovat na bohoslovecké fakult?. Záchranu mu poskytlo rokycanské gymnázium, po maturit? studoval na Pedagogickém institutu v Plzni ?eštinu a ruštinu. Poté studoval dálkov? dvouletou školu noviná?ství v Praze. Výtvarné vzd?lání získával soukrom? u plze?ských výtvarník?: F. V. Eisenreicha, F. Kolihy, B. Krse, J. Krátkého, J. Weniga a B. Wünscheho a v Praze u Miloše Kesla.
Byl knihovníkem v Plzni (1955?1959) a propaga?ním pracovníkem Parku kultury a oddechu v Plzni (1960?1968).
V užité grafice vytvo?il ?adu propaga?ních a informa?ních plakát? pro spole?enské, politické a kulturní akce (nap?. United Nations 40th Anniversary, ?eskoslovenská televize, Historické památky m?sta Plzn?). Pro plze?skou Škodovku vytvo?il propaga?ní brožurku sm??ovanou k d?tem Ok?ídlený šíp. P?esnost ? výkon ? vtip s vlastními verši a obrázky. Vytvo?il velké množství novoro?enek, obálek pro programy konferencí a kulturních akcí v Plzni. Byl autorem propaga?ních leták? a grafických návrh? animované filmové zn?lky pro plze?ské filmové festivaly ?eských a slovenských film? Finále v letech 1968, 1969 a 1970. Ke spolupráci jej p?izval zakladatel festivalu Ladislav Ženíšek. V roce 1969 byly vydány podle jeho návrhu zápalkové nálepky propagující Finále Plze? 1969 a n?kolik západo?eských výrobc?. Podílel se na ilustra?ním doprovodu sobotních p?íloh plze?ské Pravdy. Vytvo?il ilustrace pro n?kolik nást?nných kalendá?? (pražské a plze?ské motivy, klášter Teplá, Plze? 700 (1995). ?adu let vytvá?el návrhy textilních modrotiskových kalendá?? pro ?eskou státní pojiš?ovnu, které tisklo Výrobní družstvo invalid? STYL.
Vytvo?il ilustrace pro své autorské knihy Cesty k princeznám (1962), Intimn?. Nanynkám do zelí posedlým (2001), Milodrdnat? (2006) a pro knihy jiných autor?, nap?. F. Bálek. Smrtihlav (1972), K. Voká?. Pohádky brdských hor (1973), V. Piroh. Pohybem proti stárnutí (1975), F. Tikal. Po zavátých stopách (1978), J. Málková. Klepání na dve?e (1979), K. Fleissig. H?íšné ?asy (1981), V. Kudrli?ka. Šumavské pov?sti (1986), A. Angerová. ABC ? víno lihoviny (1986, 1991), Z. Šmíd. Dudáci a vl?í hlavy (1987), J. Va?ous. Sbírání oblázk? (1996, básn?), M. Korandová. Pro?pohádky (2003). Pro nejmenší d?ti nakreslil skládanky Pohádky d?de?ka Vokurky a Byla jedna te?ka. Pro M?stskou charitu Plze? ilustroval výro?ní zprávy.
Volnou grafiku vytvá?el p?evážn? v barevné litografii v n?kdejší plze?ské litografické tiskárn? Díla ?SVU, která poskytovala možnost litografické tvorby n?kolika plze?ským autor?m. Jeho oblíbenými nám?ty byla architektura a p?edevším figurální tvorba s jeho nezam?nitelnými pohádkovými postavi?kami. Soub?žn? s volnou grafikou vytvá?el exlibris. P?evážn? využíval op?t možnost litografického tisku, ale z po?átku tvo?il kresebná exlibris reprodukovaná zinkograficky. Sou?asn? s litografickou tvorbou si oblíbil techniku škrábaného papíru (scraper paper). Po zrušení litografické dílny pokra?oval v tvorb? exlibris kresebnými zp?soby s následnou digitální reprodukcí. Majiteli jeho exlibris jsou významní sb?ratelé exlibris z celého sv?ta. Jeho tvorbu dvakrát p?edstavil Artur Mário da Mota Miranda ve svých encyklopediích (1988 a 2014). Vytvo?il více než 150 exlibris.
Malí?ská tvorba zahrnuje obrazy pro spole?enské prostory, školy a školky v Plzni. B?hem posledních dvaceti let vytvo?il monumentální soubor maleb s náboženskými motivy, ale i rozvernými a ironizujícími tématy. Maloval zcela nezávisle na komer?ním sv?t? pro soukromou galerii své dcery Martiny Malecové.
V roce 2000 nakreslil sv?j nejv?tší betlém v?novaný železni?nímu depu v ?eské T?ebové, který má okolo 60 figurek v železni?á?ských uniformách. Vyvrcholila tím jeho p?edchozí spolupráce s ?asopisem Železni?á?. Vznikl rovn?ž menší papírový Rokycanský betlém a pro Rokycany namaloval velký trojdílný betlém.
Josef Jícha je od roku 1981 ?lenem SSPE. Byl ?lenem Svazu ?eskoslovenských výtvarných um?lc? a Unie výtvarných um?lc? ?eské republiky.
Velice si cení toho, že byl vybrán jako Muž roku 1991 (American Biographical Institute) a za?azen do publikace Who’s who (International Biographical Centre, Cambridge).
Z hlediska zaznamenání plze?ského kulturního prost?edí jsou cenné jeho novinové ?lánky uve?ej?ované v plze?ské Pravd?, ale i v dalších periodikách, nap?. ?lánky o malí?ích Jaroslavu Krátkém, Mirko Zde?kovi, litografovi Josefu He?manovi, galeristovi dr. Old?ichu Kubovi, psychiatru dr. Vladimíru R. Piská?kovi.
J. Jícha uspo?ádal ?adu autorských výstav, nap?. Prost?jov (1987), Studijní a v?decká knihovna v Plzni (1998, 2015), Muzeum Rokycany (1999), cisterciácký klášter Plasy (2004, 2014), Krajské muzeum Karlovy Vary (2004), Plze? Galerie U And?lí?ka (2017), Plze? Depo 2015 (2018).
Svá exlibris posílal na p?ehlídky Že? ?eského a slovenského exlibris v Hradci Králové.