malířka a grafička, se narodila v Praze 17. února 1937. V letech 1952-56 studovala na Výtvarné škole Václava Hollara, v letech 1957-63 u profesora V. Rady a K. Součka na AVU v Praze. Členka SČUG Hollar. Během studií se věnovala hlavně portrétní malbě, později i kolážím, lepeným akronexem na sololit. Navzdory akademickému školení i doktrině tehdy v umění vládnoucí se její osobitý projev neodchýlil od neměnně dívčího, naivního nazírání světa. Po obsahové stránce vědomě a celoživotně ignoruje surovosti velkých dějin své doby a setrvává uzavřena v intimním světě ženské módy, krajek, květin, receptů a srdcelomných příběhů. Z hlediska formálního školení nedbá na obvyklé postupy, kombinuje malbu s koláží a asambláží. Nezřídka volí i velké formáty. Grafikou se začala zabývat až v roce 1977 (třebaže již na AVU absolvovala kurs u L. Čepeláka), a to převážně technikou suché jehly a leptu, zřídka linorytu. Po formální stránce učinila svou grafiku výjimečnou kolorováním krycími barvami. Obsahově navazuje její grafika na malbu; kromě panenek, nevěst, andělů, květin, klobouků a výpravných šatů, občas zátiší a vzácných krajinných motivů se často objevují odkazy na figurální motivy obrazů. Grafické transposice vlastních obrazů ovšem autorka kombinuje se svými víceméně navazujícími obsáhlými slovními komentáři a glosami, čímž vytváří ojedinělé autorské knihy, v nichž se grafika stává neoddělitelnou součástí vyprávění. Příležitostné grafice se autorka věnovala jen okrajově, navíc ji tvoří převážně pro přátele a tiskne v nezvykle malých nákladech. Třebaže z uvedených důvodů znají sběratelé její práce spíše z reprodukcí a z občasné prezentace na výstavách v Hollaru, z účasti na chrudimských trienále nebo královéhradeckých Žních, typologická ojedinělost jejího pojetíexlibris stojí za zaznamenání. Podle dostupných dokladů vznikla její prvá exlibris v roce 1980 a do dneška počet zjištěných listů překračuje šedesátku, přičemž už autorka nejeví přemíru chuti v této činnosti pokračovat. Dominantní motivy jejích knižních značek představují květiny, k nimž spíše ojediněle přistupují figurální motivy a zvláště ve starším období i předměty nebo zástupci živočišné říše. Novoročenky tvořila autorka jen nesoustavně a hlavně ofsetem, kombinovala je i s pozvánkami na výstavy, občas posílala i kresby; výjimečně užívala jako PF zmenšené ofsetové reprodukce bibliofilií, což jsou grafické soubory v technice suché jehly. Obsahově i formálně osobité bibliofilie, vydávané rovněž v limitovaných nákladech, obsahují ilustrace doprovázené „dětskou“ kaligrafií psanými příběhy v duchu dívčích deníčků, plných romantických snů a něžného humoru, ovšem oblast novoročenek svým významem přesahují. Její práce v oblasti exlibris byly několikrát oceněny (Jičín 1993, Chrudim 1992 a 2002), za bibliofilie získala cenu nejkrásnější kníhy v roce 1996. Ilustrovala také několik knih (Albatros, Čs. spisovatel). Kromě účasti na kolektivních výstavách SČUG Hollar, bienále užité grafiky, trienále exlibris Chrudim apod. vystavovala od r. 1962 samostatně (např. 1962 Mánes Praha, 1968, 1976, 1981, 1984-85, 1988, 1989, 1993, 1995, 1999 Praha, 1971 Mělník, 1977 Brno, 1984 Liberec, 1991 Bern, 1997 Jičín, 1998 Bonn, 2002 Olomouc, 2003 Opava).