D�lo mal�?e, kresl�?e, karikaruristy a ilustr�rora, kter� vznikalo, krom? studi�, v Hradci Kr�lov�, bylo uzav?eno ne?ekanou smrt�.
Josef He?man se narodil 11. 7. 1900 v Mlad� Boleslavi. Pr�v? v letech, kdy se vytv�?� vztah k lidem a ke sv?tu, prob�hala prvn� sv?tov� v�lka. V t�to dob? nav�t?voval re�ln� gymn�zium a obchodn� akademii. I kdy� finan?n� situace rodiny byla t�sniv� a rodi?e mohli syna na studi�ch podporovat jen mal�mi a p?�le�itostn�mi ?�stkami, rozhodl se odej�t studovat na keramickou �kolu v Bechyni a potom do Prahy na Um?lecko-pr?myslovou �kolu. �ivil se s�m a jak ?�kal �pro�il jsem �ivot prolet�?sk�ho studenta�. V t�to dob? s�l� jeho soci�ln� c�t?n�. V Praze studoval u profesora V. H. Brunera. Byl to nadan� u?itel a um?l t�m?? v�e. He?mana ohromovala pr�v? jeho v�estrannost v my�len� i tvorb?. Bruner, kter� byl jedn�m z nejlep��ch v na�� p?edv�le?n� satirick� kresb?, se stal He?manovi nejen u?itelem, ale i p?�telem. Vedl sv�ho ��ka nejen k �irok�mu n�m?tov�mu z�b?ru a bohat�mu v�tvarn�mu projevu, ale tak� k �ct? k soci�ln�mu pokroku a anga�ovanosti.
Kni�n� vazba byla pro Josefa He?mana stejn? v�nou tv?r?� prac� jako d�lo voln�ho um?n�, proto�e ch�pal vliv um?n� na v�tvarn� cit lid�. U�it� um?n�, grafiku i politickou kresbu pova�oval v�dy za spole?ensky d?le�it�. Je�t? na konci studia upozornil na sebe kresbami v satirick�m ?asopise Trn. Po studiu se vr�til do m�sta sv�ho bydli�t?, do Hradce Kr�lov� a p?i�el do t�m?? nezn�m�ch pom?r?. Hradec se mu za osm let studia odcizil. V roce 1930 zalo�il rodinu a postupn? se sbli�oval s okruhem hradeck�ch v�tvarn�k?. Portr�toval, maloval z�ti��, za?al se t� v?novat grafice, v?noval se kni�n� vazb?, plak�t?m, let�k?m. V roce 1935 vstoupil do skupiny v�tvarn�k? v Hradci Kr�lov�, do kter� pat?ili mal�? Jind?ich Vl?ek, Adolf Dole�al, Vincenc Walter, socha? Josef �koda a Josef B�lek, mal�? a grafik Josef V�chal, architekt Franti�ek Barto� a Jan Rejchl.
Mezi dv?ma sv?tov�mi v�lkami byl v Hradci ?il� spole?ensk� �ivot. M?stsk� muzeum po?�dalo mnoho v�stav m�stn�ch v�tvarn�k? a cel�ch um?leck�ch skupin. Byla zde nad�en� skupina sb?ratel? obraz? (m?dikovec Franti�ek Hloup�, Arch. V�cslav Rejchl, MUDr. Jan Mar��lek a dal��), ale i drobn� grafiky (u?itel Vincenc Paulus, architekt Franti�ek Tich�, Franti�ka Dvo?�?kov� a dal��).
V t� dob? Josef He?man maloval, kreslil a se socha?em Josefem �kodou pracoval na n�vrhu plastiky pro pylon nov� n�dra�n� budovy i reli�fu Bankovnictv� pro pen?�n� �stav. Navrhoval a vytv�?el vitr�e, malbou vyzdobil n�dra�� a kino Central, pracoval na n�vrz�ch rostlinn�ch a figur�ln�ch sgrafit pro s�dli�t? v Trutnov?.
Nejdramati?t?j�� obdob� He?manova �ivota nastala v roce 1939�1940, kdy se zapojil do ileg�ln� ?innosti. Pom�hal organizovat pen?�n� podporu pro rodiny v?zn?n�ch vlastenc?, tiskl a roz�i?oval tiskoviny. C�til, �e nesta?� v t?chto pohnut�ch chv�l�ch jen p?ihl�et a dal ve�ker� sv� schopnosti, rozhodnost a odvahu do slu�eb hradeck�ho odboje.
Kresbou a obrazem se vyjad?oval pro spravedlnost. V ?ervnu 1940 byl gestapem zat?en a s n�m i cel� skupina spolupracovn�k?. Po t�m?? p?tilet�m v?zen� se s naru�en�m zdrav�m vr�til, ale s neumen�enou energi�. V?ze?sk� zku�enosti se prom�tly i do jeho kreseb a maleb. Proto�e si ve v?zen� pln? uv?domil zr?dnost odlou?en� od p?�rody, probudil v sob? vn�mavost krajiny. Obrazy ohromovaly odv�nost� a volnost�. V roce 1946�1948 se na v�stav�ch u He?mana ztr�c� k?ehkost p?edv�le?n�ch obraz? a objevuje se u n?ho i dal��ch hradeck�ch v�tvarn�k? n�m?t budov�n� a lidsk� ?innosti: pr�ce zem?d?lc?, pr?myslov� krajina, d?ln�ci.
V roce 1948 namaloval cyklus obraz? s n�m?tem �a�k?, pierot? a kolomb�n, skupiny ma�kar. Nejsou to obrazy vesel�, sp� naopak, radost p?ech�z� ve smutek, bezstarostn� vychutn�v�n� �ivota v pocit t�iv�ho v?dom� odpov?dnosti.P?ed v�lkou tvo?il v lomen�ch barv�ch, po roce 1948 jsou to ostr� kontrasty v nov�ch tematick�ch �kolech: motiv lidsk� pr�ce, ?lov?k v pr?myslov� krajin? (Na poli, ?ada kreseb Poln� pr�ce, Nosi?, Star� kov�k). Od po?�tku pades�t�ch let vol� um?lec motivy nen�padn�ch v?c� v�edn�ho �ivota (Z�ti�� se d�b�nem, Kytice, Hrnce). Vznik� tak� ?ada portr�t? (Franti�ek Kratochv�l, profesor Franti�ek Ter�l, Ladislav Z�vr, Dana Sokolov�, Marta).
Svou vyzr�lou kresbu uplat?oval p?i ilustrac�ch a grafick�ch prac�ch. Exlibris a novoro?enky vystavoval na v�stav? Exlibris z cel�ho sv?ta, po?�dan� Sdru�en�m v�tvarn�k? Purkyn? v dubnu a kv?tnu 1947.
Na konci �ivota mu u?arovala krajina v Hamernici, kam jezdil za Ladislavem Z�vrem a pozd?ji si tam po?�dil chalupu. Obdivoval kr�su barev, sv?tlo atmosf�ry, majest�tnost strom?. Za?al se ob�rat my�lenkou na malbu krajiny. C�til, �e krajin�?stv� m� v na�em um?n� hlubokou tradici. Mal�?ka Dana Sokolov� vzpom�n�: �V Hamernici vznikla parta, kter� si rozum?la. ?as od ?asu k n�m zav�tal, se sv�m povozem ta�en�m st�rnouc�m kon�?kem, Vojt?ch Sedl�?ek z nedalek� Javornice. V�ichni jsme pak chod�vali p?es pole a lesy za n�m. Vyr�elo se spole?n? malovat do okol�, �tafle p?es rameno, v ruce pl�tno nebo skic�k.� Josef He?man napsal mal�?i B?etislavu J�nglingovi: �Na�e zem? je jako zahr�dka, nen� t?eba nikam do ciziny jezdit, ale ?as, ?as kdyby byl.� Dva roky p?ed smrt� se za?al se smutkem ohl�et za minul�mi lety. M?l v�dycky vysok� c�le, ale okolnosti a velk� rozsah ?innost� brzdily jeho rozlet. Pojednou c�til, �e nem� ?as t?ch c�l? dos�hnout. 17. ?�jna 1956 po siln�m srde?n�m z�chvatu skonal.