mal�? a grafik, b�sn�k a prozaik, dramatik a divadeln� herec, kabareti�r a boh�m, pr?vodce a excentrik, bibliofil a sb?ratel, redaktor a vydavatel, nakladatel a expeditor ... Sv�ho ?asu postava Praze zn�m�, sp�e um?lecky okrajov� ne� talentem ?i v�znamem poznamen�vaj�c� v�voj, v�ak p?esto hodna pozornosti je�t? i dnes. Za�il p?elom XIX. stolet� na XX. a v n?m se do?kal je�t? jeho 2. poloviny: 1895�1957 B?hem 1. sv?tov� v�lky hr�l v divadle Rokoko. V roce 1917 po narukov�n� na vojnu p?edst�ral du�evn� poruchu, a tak byl po r?zn�ch vy�et?en�ch posl�n do �stavu pro choromysln�. Po jej�m skon?en� v�ak pokra?oval v p?eru�en� divadeln� kari�?e. Hr�l v kabaretech, ale p?itom se jako v�tvarn�k pod�lel i na sc�nick� v�prav? jejich inscenac�. Pat?il do �zk�ho kruhu spolupracovn�k? slavn�ch herc? jak�mi byli komici Ferenc Futurista nebo J�ra Kohout. Ve sv�ch 33 letech opustil s malou penz� slu�bu po�tovn�ho �?edn�ka, aby se mohl pln? v?novat sv�m z�jm?m. P?sobil jako dramaturg a sc�nograf M?stsk�ho divadla na Kladn? a tak� ve sm�chovsk�m �vandov? divadle. Krom? toho navrhoval i v�pravy pro divadlo Tylovo a spolupracoval s divadlem Rokoko. Ve 40. letech pak p?e�el nast�lo do Divadla J�ry Kohouta. Jeho liter�rn� tvorba m?la stejn? �irok� z�b?r. Vydal v�ce jak 70 kni�n�ch titul?. V letech 1925 a 1926 redigoval Kuri�zn� revue, publikoval dr�div� ver�e, provokativn� pr�zy, mond�nn� divadeln� hry, ale i knihy pro d?ti a odborn� publikace. Napsal na ?ty?i des�tky divadeln�ch komedi� a adaptac�. Psal i pod pseudonymem Henri Poire a za knihu �Okna do ciz�ho �t?st� byl naz�v�n ?esk�m Rochefoucauldem. Hojn? se hr�ly jeho hry, zejm�na cykly aktovek. Byl ka�dop�dn? v�estrann? erudovanou a p?itom je�t? velice vtipnou osobnost�, je� vedla zna?n? nekonven?n� a pestr� �ivot. Navzdory tomu byl z�rove? mimo?�dn? pracovit�m a um?lecky n�padit�m i plodn�m. Pr�v? proto se mohl st�t tento dandyovsk� liter�t obl�bencem tehdej��ho kulturn? spole?ensk�ho prost?ed�. Vedle popularity mu nelze up?�t ani trvalej�� osv?tov� z�sluhy. Dvojice knih z roku 1940, v?novan� Ol�ansk�m h?bitov?m, p?edstavuje doposud nedocen?n� faktografick� zdroj informac� o m�stech odpo?inku v�znamn�ch osobnost�. Zachytil v nich rovn?� ?adu p?�b?h?, lidsk�ch osud?, zaj�mavost�, ba i anekdot. Ve v�tvarn� tvorb? byl v�razn? ovlivn?n Josefem V�chalem, jen� se stal vlastn? jeho u?itelem. Ten se ve sv�ch Pam?tech na s. 267 o Hru�kov�ch mal�?sk�ch i liter�rn�ch ambic�ch nevyjad?uje zrovna moc p?�zniv?. Nap?�klad zjevn? nezvl�dal kresbu a snad ho zde i v liter�rn� produkci tlumil p?�li�n� rozptyl se �irok�m z�b?rem. V?noval se technice linorytu a d?evorytu, zejm�na u ilustrac� vlastn�ch liter�rn�ch v�tvor?, kter� pov?t�inou i s�m vyd�val. P?ev�n? v t?chto technik�ch vytvo?il 197 exlibris s t�matikou divadeln�, loutka?skou, okultn� a ducha?skou, kubistick�mi motivy, ale i mnoho erotick�ch exlibris. Vydal minim�ln? sedm ?ad exlibris Nem?nitel?, v�dy po deseti exlibris. Vytvo?il mnoho exlibris pro sv� kolegy herce, re�is�ry Sa�u Ra�ilova, Zdenku Baldovou, Antonii Nedo��nskou atd. nebo pro autora loutkov�ch her Jind?icha Vesel�ho, zakladatele nejstar��ho loutk�?sk�ho periodika, kter� vych�z� dodnes. Pominout bychom nem?li ani jeho divadeln� plak�ty k J�no��kovi ?i B�dn�k?m a u� v?bec ne objemn� grafick� cykly ?i Ro?enky 1924 � 1929. Anga�oval se i v oblasti bibliofili�, kde by n�s mohlo zaujmout eventu�ln? i oslovit jeho Ave exlibristo! Pokou�el se prosadit i teoreticky, kdy� v roce 1925 vydal p?�ru?ku pod n�zvem �Praktick� v�tvarn�k � pou?en� o mal�?stv�, barv�ch a technice maleb�. O jej�m ohlasu sv?d?� reedice z roku 1941, a to v r�mci kni�nice V?d?n�m k blahobytu. V p?�loze uvedl nejenom reprodukce velik�n? Rubense a Rembranta, n�br� i t?i vlastn� d?evoryty a p?t sob? v?novan�ch exlibris. Nakonec jen symbolickou zkratku: zem?el b?hem zdravotn� dovolen� v Libochovic�ch, ale pochov�n z?stal nav�dy tam, kde to za�iva dob?e znal a poctiv? zmapoval � na Ol�anech.