se narodil 17. prosince 1887 v Hrusicic�ch u Bene�ova v chud� �evcovsk� rodin?, kter� m?la ?ty?i d?ti � Franti�ka (1870), Antonii (1877) a Marii (1881), tak�e byl nejmlad��. Tat�nkovi bylo 40, mamince 44. Ji� ve �kole projevoval kresl�?sk� nad�n� a za?al t�m b�t zn�m�. �kolu ukon?il 30. dubna 1901. R�d by se �kolil v malov�n�, ale pot?ebn� pen�ze rodina nem?la, a tak se m?l vyu?it alespo? � mal�?em pokoj? a dekorac�. I kdy� a� v prosinci mu bylo ?trn�ct, otec jej hned odvezl do Prahy! Z mnoha d?vod? se z�m?r neda?il. Lada se na chv�li vr�til zp�tky dom?, ale ji� v Praze a potom v Hrusic�ch si vypisoval z novin pra�sk� nab�dky na vyu?en� se kniha?em. Knihy p?ece miloval tak�. Poda?ilo se mu tak dostat zp?t a tentokr�t �sp?�n? a v roce 1905 z�skal v�u?n� list kniha?e-zlati?e. Ke konci si ale ji� za?al plnit touhu dostat se na vysokou �kolu um?lecko-pr?myslovou. Po ve?ern�ch kurzech nakonec �sp?�n?. Ale byl rychle zklam�n. Suchop�rn� v�uka jej zcela odradila od nav�t?vov�n� lekc�. Jeho vnit?n� hlas cht?l n?co jin�ho, a tak ani ne po roce �kolu opustil! Se v�emi riziky �ivota na voln� noze! Asi jej povzbudilo i to, �e za?al m�t prvn� �sp?chy se sv�mi kresbami. Prvn� mu vzali v �M�ji�, ale skute?n? slibn�ch bylo 10 zlat�ch za ?ty?i kresby ve ��vandovi dud�kovi�. Pokra?oval v n?m, ale v letech 1911�16 kreslil hlavn? pro �Humoristick� listy�. Zaznamenal i �sp?chy v zahrani?�, kdy� mu za?ali otiskovat obr�zky ve v�de?sk�m �Musquette�, kter� pat?il mezi tehdy p?edn� humoristick� ?asopisy. St�le to neznamenalo, �e nebude m�t obdob�, kdy bude trp?t nouz� a hladem. Pat?ilo to ke zvolen�mu zp?sobu �ivota. Skute?n? zaji�t?n� �ivobyt� z�skal a� v roce 1912, kdy se stal redaktorem �?esk�ho slova�. (P?ed t�m chv�li redaktoroval v �Karikatur�ch�.) Ladovy karikatury byly kreslen� perem. S viditeln�m talentem a dokonale, tak jak byly tehdej�� humoristick� ?asopisy ilustrov�ny.. Nebyl to ale Lada, jak jej zn�me nyn�. Za?al ?asem malovat tak� �t?tcem a n?kdy v letech 1911-12 je c�tit prom?na do jeho zn�m�mu v�razu s pevn�mi, syt�mi liniemi. Jeho d�lo je rozs�hl� a lze je p?ipomenout jen v�b?rov?. Prvn� kniha byla �Moje abeceda� pro nejmen�� d?ti (1910), n�sledov�na dal��mi jako byl �Vesel� p?�rodopis�, �Sv?t zv�?at�, �Ladovy vesel� u?ebnice� a dal��, pozd?ji pro d?ti vymyslel kocoura Mike�e (1935�36). Proslaven� ilustrace �Osud? dobr�ho voj�ka �vejka� poch�z� z let 1923�25, kdy vych�zely na pokra?ov�n� v p?�loze ?esk�ho slova. Ilustroval ?adu knih, nap?. �Knihu poh�dek� Kub�nov�ch (1924), �N�rodn� poh�dky� Bo�eny N?mcov� (1926), Havl�?kovy �Tyrolsk� elegie�, �K?est sv.Vladim�ra� ?i �Kr�le L�vru� (1946-47) a jako soubor mu vych�zej� �Vesel� kresby� (1950). Roku 1936 se v N�rodn�m divadle hr�la �Prodan� nev?sta� v jeho inscenaci a v j�m navr�en�ch kost�mech. Rozh�ban� kresby se objevily v �?�kadlech� a v kocouru Mike�ovi. Ladovo d�lo je nekone?n� ?ada. Uveden� je jen v�b?r. V ml�d� se Lada v�cekr�t st?hoval. ?asto zmi?ovan� je jeho sou�it� s Jaroslavem Ha�kem. Dne 18. ?ervna 1923 se o�enil s Hanou Bud?jickou, narodily se jim dcery Alena (1925) a Eva (1928) a definitivn? se p?est?hovaly do ?in�ovn�ho domu v Podskal�. (Dnes Ladovy ulice.) Za protektor�tu v roce 1940 bylo zak�z�no jeho d�lo zve?ej?ovat! P?i bombardov�n� Prahy14.�nora 1945 zahynula na Karlov? n�m?st� jeho dcera Eva. V roce 1947 byl jmenov�n �n�rodn�m um?lcem�.
Maminka Ladova trp?la neurasteni�. V ?esk�m n�zvoslov� je to nervov� slabost. Pod toto ozna?en� se d�v� mnoh�. Neurastenii po n� zd?dil i Lada. Je n?co z toho vytu�iteln� v jeho tvorb? a pevn�ch lini�ch jeho kreseb? V t� chud� Ladovic chaloupce byla jedin� m�stnost, ve kter� se �ilo, bydlelo, va?ilo, spalo a vykon�valo obuvnick� ?emeslo. Kdy� bylo mal�mu Ladovi p?l roku, upadl na �evcovsk� knejp tak ne�?astn?, �e si poranil prav� oko a p?estal na n? vid?t. V�e co Lada vytvo?il bylo tedy po?�zeno jen lev�m okem!
Nejl�pe asi vystihla podstatu Ladovy tvorby jeho dcera Alena: �Tat�nek v??il v dobr� lidi, poctiv� srdce a v?rnou l�skou. Tato v�ra byla v jeho �ivot? t�m nej?ist��m um?leck�m zdrojem�. Josef Lada zem?el 14. prosince 1957.