akademický malí? a grafik, žijící celý sv?j život na okraji hlavního m?sta Prahy. Zpo?átku ve Kbelích, kde se 13. prosince 1930 narodil, pozd?ji v Hloub?tín?, dnes v nouzové kolonii Za horou na b?ehu ?í?ky Rokytky. Protože zmeškal p?ijímací zkoušku na grafickou školu po níž toužil, vyu?il se d?evomodelá?em v ?KD, kde také pracovali oba jeho rodi?e. Nicmén? byl po vyu?ení p?ijat na Vysokou školu um?lecko pr?myslovou a konkrétn? do ateliéru profesora. Františka Muziky. V jím p?íjemn? vytvá?ené atmosfé?e, charakterizované mimo jiné tv?r?í svobodou, zde studoval v letech 1951 až 1956. Vždycky rád kreslil a zejména podle skute?nosti. Jednou však dostal za úkol malovat zátiší, což p?edtím nikdy ned?lal. Zadání mu bylo cizí a pan profesor mu neporadil. Úkol tehdy nesplnil a setrval u kresby. Teprve pozd?ji se k malb? propracoval a vlastním p?i?in?ním ji tak zvládl. Samostatné tv?r?í projevy se datují ješt? z doby studií. Prvním ve?ejným vystoupením lze nazvat ateliérovou výstavu z níž se dochovaly fotodokumenty jeho expozice. Na ní jsou patrny d?kazy jeho kreslí?ské dovednosti. Byly to kresby b?žných postav i akt?, ale též obrazy m?stské ?i p?írodní krajiny. N?které nám?ty z pražské periferie provedl v lavírované tempe?e, pozd?ji pak monotypem. Zakázkovou premiérou se mu stala objednávka hudebního vydavatelství Supraphon, která ho navíc p?ivedla k nep?edm?tovému vyjád?ení. Grafické ?ešení obal? gramofonových desek totiž vyžadovalo pod?ídit se ?tvercovému formátu. Ten u n?j doznívá u n?kterých prací dodnes. Další mezník jeho tvorby v užité grafice znamenala propagace atrakcí na Mat?jských poutích v pražské Stromovce respektive PKO. Zmín?né angažmá mu vyhovovalo zejména hravým prost?edím a pohádkovým ovzduším. Sv?t mašinek, zví?átek, rybi?ek a ozdob je mu dodnes blízkým. Zajímaly ho však i motivy lidového um?ní, které posléze uplat?oval i ve volné grafice, zejména barevné litografii. T?ebaže na UMPRUM i v následné propaga?ní tvorb? vysta?il s kresbou a jenom ob?as také pojednával zpracovávané nám?ty barevn?, nastal v 70. letech XX. století u n?j sm?lý obrat. Sám to nazývá políbení múzou. Za?al totiž malovat podle vlastních p?edstav. Jeho intuice byla vzdálena od reality. Našel osobitý výtvarný projev, zna?n? se lišící od p?edchozího. Byly to najednou obrazy s vymezenými barevnými plochami. Uplatnil tu ovšem i svoje p?edchozí zkušenosti. Jednalo se o symboly a pohádkové p?edm?ty ve spojení s portrétem nebo naopak vysn?nou postavou. N?kdy realitu opustil zcela a vytvá?el kompozice sm??ující k pojetí abstraktnímu. Maloval emailovými barvami nanášenými št?tcem nebo st?íkáním na plátno, kdežto u sololitu používal barvy olejové. V obrazové tvorb? se ob?as objevily i malé formáty. Pro sou?asnost je p?ízna?ným rozm?r 70:70 cm, vycházející z d?ív?jšího ?ešení obal? gramofonových desek. Obrazy v?tších formát? jsou pak jen o n?co rozm?rn?jší, pov?tšinou 70:100 cm. Zatím co v letních m?sících maluje na vzdušné verand?, zbylou ?ást roku – tu chladn?jší – se zdržuje v bytových prostorách kreslí?ského, grafického a tiska?ského ateliéru. V grafice preferuje tisk z výšky a hloubky. Tiskne sám na vlastních satinýrkách rozdílného tlaku. Tisky z plochy, ?ernobílé a barevné litografie vznikají v tiskárn?. Jedná se tu o volnou a užitkovou grafiku, zejména exlibris, p?ípadn? novoro?enky. Popudem k tomu bylo seznámení se SSPE, jehož je již dlouholetým ?lenem. Upoutal ho svou bohatou ?inností a bylo mu sympatickým, že se tu stále n?co d?lo. Na rozdíl od jiných spolk? ?i um?leckých sdružení, kde tomu tak zdaleka nebylo. Radostné tvorb? na poli knižní zna?ky p?ispívá podle n?j zájem ?lenstva i dalších sb?ratel?, t?eba neregistrovaných, anebo jen prostých p?átel tohoto druhu výtvarných um?ní. Za velmi považoval i považuje osobní setkávání a korespondenci. Z on?ch kontakt? se vyvíjí taktéž vým?na grafických lístk? a tak se z Ji?ího Kubí?ka tv?rce komorní grafiky stává postupn? i její sb?ratel. Docela ?ilým a úsp?šným, jak prozrazuje i jeho vlastní rozsáhlá sbírka exlibris. Soupis jeho výtvor? dosud není úplný, ale blíží se ke stovce. Co na tom, že se tu opakují nejenom jména zadavatel? ?i patron? drobných grafických d?l a místy rovn?ž nám?tové kompozice, nez?ídka pojaté abstraktn?. Jeho dílo je každopádn? živým d?kazem nadšeného um?lce, malí?e i grafika. Z?stává plné nápad? a stále sv?žím. Sv?dectvím budiž i výstavy, jichž bylo na t?i desítky a z toho polovinu tvo?ily autorské.