Ka?rek Milo
*30.4.0195 - ✝︎19.4.2007
rodk z Tasova na T?eb?sku (30. dubna 1935). Vborn? se u?il a od mld se projevoval jako vtvarn talent.. Proto jeho vzd?lvn pokra?ovalo na Vy kole um?leckho pr?myslu v Brn?, kde se mu v?noval Karel Langer. Nsledovalo oborov studium na Univerzit? Palackho v Olomouci kated?e vtvarn vchovy (F. B?lohlvek, A. Beran, V. Navrtil). Po absolutoriu 1958 dostal umst?nku do Moravskho Krumlova, ale nechal se p?eloit za manelkou rovn? vystudovanou vtvarnci do Opavy. Tam pak p?sobil a do sv smrti v ostravsk fakultn nemocnici v Ostrav? 9. dubna 2007. P?t let u?il na zkladnch kolch a pot zaloil vtvarn odbor Lidov koly um?n v Opav?. Ten se pozd?ji osamostatnil jako Zkladn um?leck kola, kterou vedl po odchod na d?chod. S nm zde u?ila i jeho manelka Ludmila. Zabvala se p?evn? volnou grafikou a exlibrisy, ale prosazovala i jako bsn?ka. Spolu vychovali 3 d?ti. Upnuli se k pedagogick prci a hlavn posln spat?ovali v rozvoji estetickho ct?n d?ti a jejich vtvarnho projevu. Jejich angaovanost p?erostla regionln rozm?r, t?eba ?lenstvm v celorepublikovch i zahrani?nch porotch d?tskch vtvarnch sout?. Jejch sv??enci v nich zskali ?adu cen, a to i na evropsk ?i mimoevropsk rovni. Nemlo z nich pak pokra?ovalo ve studiu na kolch um?leckho sm?ru. P?isp?ly tomu zajist i plodn zahrani?n styky s obdobnmi zahrani?nmi kolami, kter Milo Ka?rek navazoval i udroval. Pracoval vak p?edevm doma: krom angaovanosti v odbornch komisch zaloil nap?. vtvarnou skupinu X, organizoval v mst? a okol destky vstav, spoluorganizoval festival Bezru?ova Opava. Byl ?lenem redak?n rady Vlastiv?dnch list?, kterm dobu 30 let udval vraznou grafickou i typografickou podobu.
Soub?n? ovem stle maloval, kreslil, ryl, ilustroval, graficky upravoval, vyrb?l kalend?e a loutky, bavil se karikaturami, vytv?el kole. Nejv?t objem artefakt? v jeho bohatm dle p?edstavuj exlibrisy, exlagenaria, novoro?enky, blahop?n a diplomy. Tvo?il je v?tinou pro sv p?tele, spolupracovnky, ky anebo lokln instituce. Obrzky nejenom navrhoval, vyryl, sm tiskl, adjustoval, ale s radost rozeslal ?i rozdval koleg?m na pravidelnch sch?zkch sp?zn?nc?.
P?evaha um?leck tvorby spo?vala v drobn grafice. Jeho exlibris jsou bohuel mezi sb?rateli mn? znm, a? se z?ast?oval jejich p?ehldek, jako v Hradci Krlov. Vytvo?il jich okolo 120. Vlastn je pov?tinou nesb?ratel a mon si jich cen o to vce, e je k nim pout hlub citov vztah. Soust?e?oval se na techniku linorytu a paprorytu, ale v?noval i provkm, kter tiskl koprkou. Dluno mu p?iznat primt vynlezu paprorytu, kter objevil v roce 1970 a po cel ivot zdokonaloval, rozi?oval, koloroval i ov??oval na velkch formtech ?i kninch ilustracch. Tato technika sice omezuje mon po?et vtisk?, avak p?sob velmi m?kce a bez tvrdch kontrast?. Nm?tov? se drel profes a kon?k? osob, jim sv lstky adresoval.
Obdobn? je to tak u novoro?enek. Nap?klad pro p?tele Emanuela jich mezi lty 1980 2005 vytvo?il 26 na tma archeologie (15) a sb?ratelstv (11). Vechny provedeny v linorytu velikosti A5 a obsahuj aktuln? karikovan portrt objednatele. Podobn soubor zachycuje prom?ny vlastn Ka?rkovy rodiny od roku 1957 a po osudn rok 2007. sm?vn karikatury byly v?bec jeho silnou strnkou. Projevil se takto optimisticky i v ?ad? soubor?, kter s oblibou vydval pro sv kolegy ?i p?tele, zejmna sdruen spolu s nim v regionln Vtvarn skupin? X. P?i vznamnch vro?ch jim p?edval humorn kole, jich vytvo?il plnou destku a kadou zpravidla o deseti listech formtu A4.
Asi plnou raritu pak p?edstavuj jeho exlagenaria, sb?ratelsk ve?ejnosti zcela neznm. Nzev sm vymyslel a z po?te?n h??ky jich nakonec vytvo?il vce ne 200! Jsou to vin?ty s portrtem p?tele ?i p?telkyn? a vtipnm popisem nabzenho npoje viz Beskydsk bylinn sm?s Weiserovi?ka. Tiskl je z lina v nkladu 5-15 kus?, zprvu zlatou barvou na leskl vno?n papr, pozd?ji jako po?ta?ovou grafiku na papr matn. Nejvznamn?j dlka vak z?ejm? vytvo?il ve voln grafice. Jsou jimi t?eba portrty opavskho kunsthistorika PhDr. Jaroslava Svobody, mal?e Vilma ?echa ?i spisovatele Jakuba Demla, s nim se znal ze svho rodit?. Vechny jsou vyvedeny v paprorytu. ?asto vak pouval i p?rodn motivy, jim propadl ji v rann? vesnick mladosti.
Soub?n? ovem stle maloval, kreslil, ryl, ilustroval, graficky upravoval, vyrb?l kalend?e a loutky, bavil se karikaturami, vytv?el kole. Nejv?t objem artefakt? v jeho bohatm dle p?edstavuj exlibrisy, exlagenaria, novoro?enky, blahop?n a diplomy. Tvo?il je v?tinou pro sv p?tele, spolupracovnky, ky anebo lokln instituce. Obrzky nejenom navrhoval, vyryl, sm tiskl, adjustoval, ale s radost rozeslal ?i rozdval koleg?m na pravidelnch sch?zkch sp?zn?nc?.
P?evaha um?leck tvorby spo?vala v drobn grafice. Jeho exlibris jsou bohuel mezi sb?rateli mn? znm, a? se z?ast?oval jejich p?ehldek, jako v Hradci Krlov. Vytvo?il jich okolo 120. Vlastn je pov?tinou nesb?ratel a mon si jich cen o to vce, e je k nim pout hlub citov vztah. Soust?e?oval se na techniku linorytu a paprorytu, ale v?noval i provkm, kter tiskl koprkou. Dluno mu p?iznat primt vynlezu paprorytu, kter objevil v roce 1970 a po cel ivot zdokonaloval, rozi?oval, koloroval i ov??oval na velkch formtech ?i kninch ilustracch. Tato technika sice omezuje mon po?et vtisk?, avak p?sob velmi m?kce a bez tvrdch kontrast?. Nm?tov? se drel profes a kon?k? osob, jim sv lstky adresoval.
Obdobn? je to tak u novoro?enek. Nap?klad pro p?tele Emanuela jich mezi lty 1980 2005 vytvo?il 26 na tma archeologie (15) a sb?ratelstv (11). Vechny provedeny v linorytu velikosti A5 a obsahuj aktuln? karikovan portrt objednatele. Podobn soubor zachycuje prom?ny vlastn Ka?rkovy rodiny od roku 1957 a po osudn rok 2007. sm?vn karikatury byly v?bec jeho silnou strnkou. Projevil se takto optimisticky i v ?ad? soubor?, kter s oblibou vydval pro sv kolegy ?i p?tele, zejmna sdruen spolu s nim v regionln Vtvarn skupin? X. P?i vznamnch vro?ch jim p?edval humorn kole, jich vytvo?il plnou destku a kadou zpravidla o deseti listech formtu A4.
Asi plnou raritu pak p?edstavuj jeho exlagenaria, sb?ratelsk ve?ejnosti zcela neznm. Nzev sm vymyslel a z po?te?n h??ky jich nakonec vytvo?il vce ne 200! Jsou to vin?ty s portrtem p?tele ?i p?telkyn? a vtipnm popisem nabzenho npoje viz Beskydsk bylinn sm?s Weiserovi?ka. Tiskl je z lina v nkladu 5-15 kus?, zprvu zlatou barvou na leskl vno?n papr, pozd?ji jako po?ta?ovou grafiku na papr matn. Nejvznamn?j dlka vak z?ejm? vytvo?il ve voln grafice. Jsou jimi t?eba portrty opavskho kunsthistorika PhDr. Jaroslava Svobody, mal?e Vilma ?echa ?i spisovatele Jakuba Demla, s nim se znal ze svho rodit?. Vechny jsou vyvedeny v paprorytu. ?asto vak pouval i p?rodn motivy, jim propadl ji v rann? vesnick mladosti.
Jan Havlk
Lektoroval Vlastimil Ko?vara
Lektoroval Vlastimil Ko?vara
