pedagog, grafik, typograf, ilustrátor, tiska?. Narodil se 9. ?íjna 1941 ve Zlín?. Matka byla spisovatelka literatury faktu a básní?ka, otec st?edoškolským profesor matematiky. Vyr?stal v Praze a ve Vysokém Mýt?, kde absolvoval St?ední pr?myslovou školu vodohospodá?skou (1959). Prázdniny trávíval pov?tšinou v Byst?ici pod Hostýnem u prarodi??. Tady na Valašsku se v n?m pln? probouzí výtvarné nadání. Sr?stá s tímto krajem natolik, že jej vnímá jako sv?j rodný. Vždy rád kreslil. ?íká, že kreslení bylo, je a bude vždy základem všech výtvarných obor?. Proto i tato jeho záliba logicky vyústila do studia St?ední školy um?lecko-pr?myslové v Uherském Hradišti. Od roku 1963 se zde u?í kresb? u akademického malí?e Karla Hoffmana a kamenosocha?ství u profesora Jana Habarty. Od roku 1974 pak studuje výtvarnou výchovu na pedagogické fakult? University Jana Evangelisty Purkyn? v Brn?, kde promoval v roce 1979. Roku 1988 získal titul PaedDr. v oboru výtvarné výchovy, estetiky a d?jin um?ní. Od roku 1994 již bydlí v Šumicích na Uherskobrodsku a specializuje se na grafické techniky, ru?ní sazbu, typografii, bibliofilský tisk a samoz?ejm? exlibris. Ovšem dominantní výtvarnou ?innost v?nuje knižní ilustraci a volné tvorb?.
Cesta k nalezení vlastního um?leckého projevu a schopností nebyla jednoduchá. Vyst?ídal ?adu povolání, která ho odvád?la od um?lecké ?innosti jak z d?vod? zdravotních (kamenosocha?ství) tak i existen?ních. Sv?j um?lecký projev nalezl posléze v grafice a následn? i knižní ilustraci. K exlibristickém oboru nachází ale pozitivn?jší tv?r?í vztah. Nebo? jako ilustrátor se musel p?izp?sobovat danému tématu tak, aby slovo v textu sou?asn? s obrazem tvo?ilo jeden celek a harmonickou kompozici. Vyst?ídal ?adu grafických technik a vpravd? sv?j zp?sob vyjád?ení našel v linorytu. Jako tiska? preferoval typografii a d?evoryt, ale postupn? se za?al zajímat ješt? o další druhy tisku z hloubky. Dlouhé rozhodování ukon?ila nabídka, která se „nedala odmítnout“. M?l ilustrovat rukopisy své matky, regionální spisovatelky Boženy Pálení?kové (1913–2008), které byly už p?ipraveny k tisku nakladatelstvím Lípa ve Vizovicích. Sám ?íká, že jeho cesta ke kvalitní d?evorytecké ilustraci byla ješt? daleká; zvolil proto rychlejší a snazší techniku linorytu. Tedy v technice, se kterou pracovala ?ada vynikajících um?lc? (Miroslav Houra, Ladislav Rusek...) a kterou s úsp?chem používají i sou?asní um?lci (nap?íklad Petr Palma). Lze v ní totiž dosáhnout um?lecky stejných výsledk? jako je tomu v ostatních grafických technikách.
Linoryt používal Old?ich Pálení?ek i p?i výuce výtvarné výchovy na Základní um?lecké škole v Bojkovicích (d?íve LŠU), kde založil výtvarný obor a rovn?ž 14 let p?sobil jako její ?editel. Pozd?ji u?il výtvarnou výchovu i na církevní škole a základní škole v regionu. Cht?l, aby dítka získala lásku k um?ní a ke knize, proto jim zadával jednoduché kreslí?ské úlohy ?i témata spojená s písmem pro rozvíjení fantazie.
Zvlášt? zajímavé bylo pro jeho žáky zakomponování rodných jmen do kresby, takže knižní zna?ka znamenala u nich vyvrcholení jejich výtvarného projevu, aby nakonec zaujala i samotného pedagoga.
Knižní zna?ky mu nabídly nové možnosti tvorby v oboru užité grafiky. Umožnily totiž vyjád?it um?lecký zám?r v malém formátu. Spojením se jménem objednavatele do jednoho esteticky p?sobícího celku p?erostlo u n?j v d?ležitou výzvu, jako ostatn? pro každého um?lce. Dominantní vliv na Pálení?kovu tvorbu exlibris m?l slovenský grafik Viktor Chrenko (1921–2010) a rytec Jaroslav Tvrdo?. V ?ad? nikoliv poslední to pak byli i samotní sb?ratelé – MUDr. Rudolf Príbyš a ing. Ji?í Soukup, kte?í ho dovedli do ?ad ?len? SSPE.
Záv?rem nutno zd?raznit, že každému Pálení?kovu listu p?edchází poctivá kresebná studie. První jeho listy (od roku 1985) byly provedeny v technice C8 a C4 (rytina pro tisk z hloubky v um?lé hmot?, ale i do kovové, p?evážn? m?d?né desky, neboli tzv. suchá jehla), další pak už v technice X3 (ve ?ty?barevném linorytu). Legenda bývá typografická, organicky zakomponovaná; p?itom dodržuje klasickou formu, t.j. se jménem majitele v pohlednicovém formátu (A6), ale i menším.
Za zmínku stojí jeho ojedin?lý po?in revitalizace náhodn? objevených a mnohdy nedokon?ených exlibrisových špalí?k?, zejména grafika Jana Šembery (1884–1942). Mnohé z nich byly vytišt?ny v tiskárn? v Šumicích až po 64 letech. Taktéž restauroval pom?rn? rozm?rné špalí?ky (to už byly tém?? desky) vynikajícího Arnošta Hrabala (1886–1969), s nímž se osobn? znal z dob st?edoškolských studií v Uherském Hradišti a navšt?voval ho i na fa?e v Buchlovicích.
Od roku 1985 tak vzniklo na 70 exlibris list?, p?evážn? ve vícerobarevném linorytu. Ilustroval ?adu knih a básnických sbírek. Vytiskl také pro své p?átele ?adu vlastních bibliofilií, novoro?enek, pam?tních list? (zejména pro um?lecký spolek SVATOBOR) a spoustu dalších prací z oboru užité grafiky. Z jeho široké tv?r?í grafické a publika?ní ?innosti je zde uvád?na jenom díl?í ?ást.