Rusek Ladislav
*28.6.1927 - ✝︎27.7.2012


Skauti ho znali jako Šamana. Byl na svou přezdívku právem hrd, když se k ní veřejně hlásil. Snad ji tak lze vztáhnout i na jeho kouzelnictví grafické, nesmírně vynalézavý um. Vysokoškolský pedagog, publicista, básník, kreslíř a malíř, ale především typ člověka s ušlechtilou duší.
Slezan z Opavska, kde se 26. června 1927 v obci Hrabství narodil. Vystudoval výtvarný obor na Univerzitě Palackého, kde tehdy působily až takové osobnosti, jako Jan Zrzavý, Bohumil Markalous alias Jaromír John, Aljo Beran, F.V. Mokrý nebo Vladimír Navrátil. Po absolutoriu začal učit na základní škole v Postřelmově u Zábřehu. Zde se sblížili se svou budoucí manželkou Libuší Bodamskou, malířkou na sklo, realizátorkou nástěnných tapiserií a nitěných obrazů.
Od roku 1961 až do odchodu na penzi v roce 1990 byl činným na katedře, kterou předtím sám vystudoval. Učil zde grafiku a dekorativní kompozici. Paralelně se věnoval s tím spojené vlastní tvorbě. K orientaci na exlibris a grafické miniatury ho přivedl olomoucký sběratel Štěpán Zákravský. Šťastná to volba, která ho proslavila nejen sázkou na píli, ale především preciznost provedení.
Zpočátku střídal hlubotiskové techniky s dřevorytem a linorytem, jemuž nakonec přilnul nejvíce. Udivuje zejména jeho písmářské novátorství, kdy dovedně využívá kaligrafických možností k dosažení žádoucího efektu. Kompozice jeho prací, provázaná s myšlenkovou náplní oněch lístků, přinesla tak řadu znakopisných prvků, jež mají cílenou spojitost s prostředky secesního umění. Lákalo ho totiž pojetí rozvlněných linií a působivost kontrastu. Dosáhl tu alegorické šifry v níž využíval symbolů k nezvratnému vyjádření svých záměrů. Setkáváme se tady jak s motivy rukou, křídel, květin, tak i plamenů či slunce.
Hluboce promyšlená symbolika není samoúčelnou, ale ani pouhým vyznáním. Vždyť přece každá otázka předpokládá odpověď, každá prosba splnění či odmítnutí a každý čin by měl následovat po zralé úvaze. Čím by byla loď bez kotvy, květina bez slunce, muž bez ženy, dítě bez něhy, život bez lásky – a naopak?
Rusek zásadně tvořil ve shodě se smýšlením toho, kdo si od něj exlibris objednal a pro koho bylo vyryto. Zrodem v kontaktu se zadavatelem vyvolává následně i podnět vyslaný ostatním sběratelům. Není to pak poslání z nejkrásnějších? Není divu, že se stal autorem oblíbeným a vyhledávaným. Pro své příznivce proto vytvářel i tématicky zaměřené cykly, jakými byly například Femina, Květy, Řecké motivy, Zvěrokruh nebo Živly.
Patří sem i originální soubor 25 dopisních značek vytvořených pro přátele z Mohelnice a okolí. Kromě manželů Daňkových, Frankových, Lohynských, Mackových a Zahradníkových zde pochopitelně nalezneme rovněž erbovní znamení s iniciály Věry a Václava Krupkových. U naprosté většiny z nich dokázal skloubit profilaci zadavatele se sobě vlastním principem „na drobné ploše několika málo centimetrů rozehrát onu věčnou hru černé a bílé, bytí a nebytí, na jejímž dně je vždy skryto něco z nejhlubší symboliky života“.


Václav Křupka
redakčně upraveno
Lektoroval Patrik Váverka

Výběr z literatury:
  • Ladislav Rusek – pedagog, skaut, výtvarník, publicista, básník. KOPP 2009
  • Rejstřík SSPE 1, 2
  • Sborníky pro exlibris a drobnou grafiku 2002, 2004
  • Soupis exlibris 1959 – 1971. P. Charypar, Strakonice 1972 – Kolář B. Na návštěvě u grafika L. Ruska. Hanácké noviny 15.8.1995
  • Vosátka M. Ladislav Rusek – Šaman. Skauting 1994


  • X3/2, 126:78, 1971

    X3, 128:62, 1983

    X3/2, 83:83, 1965