Víte?ková Kate?ina
*9.11.1931

Opavská roda?ka za?ala svá st?edoškolská studia v Brn? na St?ední pr?myslové škole textilní, kde její životní, profesionální a snad i um?leckou dráhu p?edznamenal profesor Mervart. Takto nasm?rovanou orientaci pak cílen? rozvíjela na UMPRUM; nejd?íve v oborové návaznosti u profesora Kybala, posléze ve speciálce knižní grafiky Karla Svolinského. Tato zm?na pro ni p?edstavovala nové možnosti rozletu v její budoucí výtvarné tvorb?. V tomto snažení ji podporoval zejména Svolinského asistent Arnošt Karásek. U státní záv?re?né zkoušky excelovala souborem d?evo?ez? k Povídkám ze staré Francie, které si sama tiskla, za což jí byl p?iznán ?estný studijní rok.
Základem její tvorby se stala volná grafika, p?estože se ob?as v?nuje i olejomalb? anebo realizacím. Sem pat?í nap?íklad barevné sgrafito ve vstupní hale vodárny v Káraném (3x5 m) anebo návrh vitrážových oken v kostele na P?imd?. Asi nejvýznamn?jším však z?ejm? bude d?evorytový cyklus K?ížová cesta v kostele sv. Františka na pražském Chodov? z po?átku 70. let. Z grafických technik up?ednost?ovala po léta barevný d?evoryt. Drobné grafiky si u menších náklad? i sama tiskla. V posledních letech p?echází na barevnou litografii, která ji otevírá více možností p?i využití k?ídy, tuše ?i péra. Tu pak tiskne v nákladech až 100 tisk?. Pro její grafickou tvorbu je typická jednoduchost rukopisu. Pod zdánlivou jednoduchostí se však skrývá touha vyjád?it složitost myšlenky i d?je a zárove? být srozumitelnou jak dosp?lým, tak d?tem. Od výrazn? kresebné linie p?edevším v po?átcích tvorby, dopln?né temperami, p?echází pak na tiska?ské barvy, kdy p?evažují barevn? vyvážené plochy. Zde byl již kr??ek od p?echodu k maloformátové grafice a tím i samotnému exlibris.
Exlibrisové tvorb? se za?ala soustavn?ji v?novat roku 1979 a byly to p?evážn? d?evoryty. Teprve pozd?ji p?idala také barevnou litografii. Soub?žn? se v?novala i dalším žánr?m komorní grafiky, zejména pak novoro?enkám, jichž vytvo?ila srovnatelné množství. Nám?tov? tu st?ídá p?írodu, tedy jednoduché krajiny, stromy, kv?tiny ?i ptáky se sv?tem techniky (lod?), ale nevynechává ani náboženství, jak dokládá t?eba symbolika k?es?anská. Vše vyvedeno v zá?ivých a úsm?vných barvách, jakoby v?nováno d?tské duši, vnímající život radostn? a veskrze pozitivn?.
Své grafiky i malby vystavovala na desítkách výstav doma i v zahrani?í z nichž nejmén? p?tinu tvo?ily samostatné. Jistý prim tu drží op?t exlibris: Chrudim, Hradec Králové, Praha, Ji?ín, Liberec, Frýdek-Místek, Prost?jov... ale také Slovensko, Polsko, Francie, Holandsko, Itálie, ?ína... Není divu, že ji tam všude již znají, když odtud obdržela ?adu cen a uznání. Jen pro ilustraci sta?í uvést Rawicz v Polsku 1987 a 1988, Ji?ín 1993, ale neopomenout chrudimská Trienále ?eského exlibris nebo Intersalon AJV 2001 v ?eských Bud?jovicích, kde získala cenu Unie výtvarných um?lc? za volnou grafiku.
Její dlouholeté aktivní ?lenství v SSEP bylo p?ipomenuto na XXII. Festivalu komorní grafiky jako záslužné, a to spolu s v?cným ocen?ním celoživotní díla. Obdobn? byla hodnocena i ve Sdružení ?eských um?lc? grafik? HOLLAR, jehož je od roku 1990 rovn?ž ?lenem, stejn? jako Unie výtvarných um?lc? ?eské republiky (2001).
Podle archivního podkladu p?ipisovaného
Aleši Neve?e?alovi
Lektorovali Pavel Vl?ek a Jaroslav Šulc
VýbÄ›r z literatury:Katalogy výstav Že?/Žatva ?eskoslovenského exlibris. Hradec Králové 1984 – 2007
Knižní zna?ky 1 / 1998, s. 17; 2 / 2000; s.37; 4 / 2016, s. 111 - 112
Langhammer Jan: Sou?asní tv?rci exlibris z okruhu SSPE. SSPE Praha 2008, s. 121
Prokop I.: Zprávy SSPE ?íslo 1, s. 8 – 9
Rejst?ík SSPE 2, s. 29
Sborník SSPE 2006, s. 59
Vencl S.: ?eské exlibris. Hollar Praha 2000, s. 123 — Víte?ková K.: Grafika, exlibris. Chrudim 2003 