Vítečková Kateřina
*9.11.1931


Opavská rodačka začala svá středoškolská studia v Brně na Střední průmyslové škole textilní, kde její životní, profesionální a snad i uměleckou dráhu předznamenal profesor Mervart. Takto nasměrovanou orientaci pak cíleně rozvíjela na UMPRUM; nejdříve v oborové návaznosti u profesora Kybala, posléze ve speciálce knižní grafiky Karla Svolinského. Tato změna pro ni představovala nové možnosti rozletu v její budoucí výtvarné tvorbě. V tomto snažení ji podporoval zejména Svolinského asistent Arnošt Karásek. U státní závěrečné zkoušky excelovala souborem dřevořezů k Povídkám ze staré Francie, které si sama tiskla, za což jí byl přiznán čestný studijní rok.
Základem její tvorby se stala volná grafika, přestože se občas věnuje i olejomalbě anebo realizacím. Sem patří například barevné sgrafito ve vstupní hale vodárny v Káraném (3x5 m) anebo návrh vitrážových oken v kostele na Přimdě. Asi nejvýznamnějším však zřejmě bude dřevorytový cyklus Křížová cesta v kostele sv. Františka na pražském Chodově z počátku 70. let. Z grafických technik upřednostňovala po léta barevný dřevoryt. Drobné grafiky si u menších nákladů i sama tiskla. V posledních letech přechází na barevnou litografii, která ji otevírá více možností při využití křídy, tuše či péra. Tu pak tiskne v nákladech až 100 tisků. Pro její grafickou tvorbu je typická jednoduchost rukopisu. Pod zdánlivou jednoduchostí se však skrývá touha vyjádřit složitost myšlenky i děje a zároveň být srozumitelnou jak dospělým, tak dětem. Od výrazně kresebné linie především v počátcích tvorby, doplněné temperami, přechází pak na tiskařské barvy, kdy převažují barevně vyvážené plochy. Zde byl již krůček od přechodu k maloformátové grafice a tím i samotnému exlibris.
Exlibrisové tvorbě se začala soustavněji věnovat roku 1979 a byly to převážně dřevoryty. Teprve později přidala také barevnou litografii. Souběžně se věnovala i dalším žánrům komorní grafiky, zejména pak novoročenkám, jichž vytvořila srovnatelné množství. Námětově tu střídá přírodu, tedy jednoduché krajiny, stromy, květiny či ptáky se světem techniky (lodě), ale nevynechává ani náboženství, jak dokládá třeba symbolika křesťanská. Vše vyvedeno v zářivých a úsměvných barvách, jakoby věnováno dětské duši, vnímající život radostně a veskrze pozitivně.
Své grafiky i malby vystavovala na desítkách výstav doma i v zahraničí z nichž nejméně pětinu tvořily samostatné. Jistý prim tu drží opět exlibris: Chrudim, Hradec Králové, Praha, Jičín, Liberec, Frýdek-Místek, Prostějov... ale také Slovensko, Polsko, Francie, Holandsko, Itálie, Čína... Není divu, že ji tam všude již znají, když odtud obdržela řadu cen a uznání. Jen pro ilustraci stačí uvést Rawicz v Polsku 1987 a 1988, Jičín 1993, ale neopomenout chrudimská Trienále českého exlibris nebo Intersalon AJV 2001 v Českých Budějovicích, kde získala cenu Unie výtvarných umělců za volnou grafiku.
Její dlouholeté aktivní členství v SSEP bylo připomenuto na XXII. Festivalu komorní grafiky jako záslužné, a to spolu s věcným oceněním celoživotní díla. Obdobně byla hodnocena i ve Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, jehož je od roku 1990 rovněž členem, stejně jako Unie výtvarných umělců České republiky (2001).


Podle archivního podkladu připisovaného Aleši Nevečeřalovi
Lektorovali Pavel Vlček a Jaroslav Šulc

Výběr z literatury:
  • Katalogy výstav Žeň/Žatva československého exlibris. Hradec Králové 1984 – 2007
  • Knižní značky 1 / 1998, s. 17; 2 / 2000; s.37; 4 / 2016, s. 111 - 112
  • Langhammer Jan: Současní tvůrci exlibris z okruhu SSPE. SSPE Praha 2008, s. 121
  • Prokop I.: Zprávy SSPE číslo 1, s. 8 – 9
  • Rejstřík SSPE 2, s. 29
  • Sborník SSPE 2006, s. 59
  • Vencl S.: České exlibris. Hollar Praha 2000, s. 123 — Vítečková K.: Grafika, exlibris. Chrudim 2003


  • L1, 115x90, 1998