rozen� PORUBSK� poch�z� z Nov�ho Ji?�na, centra La�ska pota�mo Krava?ska, kde se narodila 31. ledna 1926. Kraj a d?tstv� v n?m pro�it� nepochybn? poznamen�vaj�, snad i p?edur?uj�, jej� citov� �ivot, ale ze v�eho nejv�ce orientaci estetickou. Sv?j talent v�ak mohla za?�t rozv�jet a� po v�lce, kdy se rozhodla pro studium na �kole um?n� ve Zl�n?, m?st? na rozhran� Vala�ska, Slov�cka i Han�. Ani to nemohlo z?stat bez vlivu na jej� v�voj, kter� zn�sobovali sv�m pedagogick�m umem profeso?i Karel Hofman, Vladim�r Hroch a Josef Kousal po dobu prvn�ch ?ty? pov�le?n�ch let. Osvojila si zde z�klady grafiky, malby i plastiky. Po absolutoriu se provdala za spolu��ka Jeron�ma Grmelu. S n�m se p?est?hovala do Olomouce, kde zalo�ili rodinu. Povila mu t?i d�tka, o n?� se naplno pe?liv? starala.
V�tvarn� pr�ci se za?ala v?novat, a� kdy� d?ti odrostly. K tomu do�lo teprve po?�tkem zlat�ch 60. let. Tehdy pak do�lo u n� doslova k explozi jej� um?leck� tvorby, jakoby dlouhodob? st?�dan� invence. Nem?la vlastn� ateli�r, a tak jej� prvn� pr�ce vznikaly doma. Soust?edila se cele na u�itou grafiku, p?ev�n? technikou d?evorytu. Vedle ilustrace kn�ek to v�ak byly u� i bibliofilie. Posl�ze p?ibyla i voln� grafika v?t��ch rozm?r?, jak�m se stal mezi jin�m t?eba cyklus �ivly. Pot�, co z�skala samostatn� ateli�r, vytvo?ila rovn?� ?adu i n?kolikametrov�ch d?ev?n�ch plastik, je� dosud zdob� interi�ry �kol, nemocnic, pam?tn�ch a ob?adn�ch s�n� a v?bec ve?ejn�ch budov. Pr�ce pro drobnou �enu dozajista nam�hav� a� vy?erp�vaj�c�. Hlavn? v�ak zam?stn�vaj�c� natolik, �e p?es p?�slove?nou ochotu musela odm�tat ��dosti o p?�le�itostn� tisky i sb?ratel? exlibris a novoro?enek j� bl�zk�ch.
P?esto z jej�ch rukou vze�lo bezm�la p?l tis�covky exlibris a kolem t?� set novoro?enek pro po?etn� okruh p?�tel nebo jen obdivovatel? ?i p?�znivc?. �lo v?t�inou o ?ernob�l� d?evoryty, ale rovn?� lepty a such� jehly. Barvy uplat?ovala m�lokdy, pov?t�inou na p?�m� p?�n� toho, komu byl l�stek ur?en. Sama akcentovala decentn? odleh?uj�c� prvky, mezi n?� pat?ilo krom kv?tinek ?i kr�lovsk� koruny, zpravidla srd�?ko, je� lze spolu s pt�?kem pova�ovat za jak�si mnohozna?n� konceptu�ln� symboly osobit�ch p?�stup? ke ka�d�mu d�lku. Ta tak maj� u� na prvn� pohled z?ejmou my�lenkovou n�pl?, kde se nezap?e, �e autorkou je �ena, mo�n� dokonce �ena. Nejde jen o perfektn� pochopen� a zachycen� �ensk�ho t?la, ?asto v jeho dynamice a� jist� ext�zi. Z postav z�?� a m�sty rovnou sr�� bohatstv� vnit?n�ho rozpolo�en�. Dovedn� to v�raz �cty a obdivu k z�- zraku �ivota i jeho vzniku, ale t�m t� k mate?stv� coby zdroji a nositeli. V�e neseno na jemn�m tkanivu s lyrick�m n�bojem, �ensky n?�n? a �lechetn?. Mnohdy optimisticky �sm?vn�, jindy v�n�, ale jen sporadicky opatrn? satirick�.
Hlavn� motiv jej�ch exlibris v�ak p?edstavuje grafika sama o sob?. V�dy? i ona sama je pova�ovala za mal� grafick� l�ste?ky, kter� beztak ji� d�vn?ji neslou�ily ke vlepov�n� do kn�ek. Staly se mezit�m zejm�na sb?ratelsk�m artiklem, co� jako autorka d�valo ob?as najevo i textem, kdy� jm�no majitele uv�d?la ve 2. p�du, jako v p?�pad? Josefa Dol�vky ?i Jaroslava Krej?�?e. Pozoruhodn� a p?�mo pro ni typick� je pou�it� p�smo. Tvo?� toti� s grafick�m obrazem jednolit� celek, nebo? ho dopl?uje organicky i funk?n?. Nez�le�� p?itom, zda je ryto line�rn? do ?ern� plochy d?eva ?i pozitivn?. P?itom j� nejde o tvarovou dokonalost, ale v�raz vlastn� osobitosti.
Ze v�ech zmi?ovan�ch kvalit vyvolala jej� exlibris tak?ka okam�it? zaslou�en� z�jem sb?ratel? i p?�tel exlibris a dostalo se j� ocen?n� na ?ad? v�stav. Do�lo k tomu ji� v roce 1966 na olomouck� EUROEXLIBRIS a jen o dva roky pozd?ji pak v Barcelon?, kde z�skala dokonce 2. cenu. N�sledovalo Brno, polsk� Malbork, d�nsk� Frederikshavn a spousta dal��ch uzn�n�. Roku 1972 vydal proslul� d�nsk� sb?ratel a publicista Klaus R�del v�ce ne� stostr�nkovou knihu, v n� bylo z origin�ln�ch �pal�?k? vyti�t?no 44 exlibris. Mezi nimi rovn?� jej� prvn� d?evoryt � Kr�l Je?m�nek. Jak v�mluvn�, �e? Nen�-li� to vyj�d?en�m vztahu k nov�mu domovu, jim� se j� stala �rodn� Han�? Pr�v? tam a zrovna uprost?ed n� v Olomouci skonala. Stalo se tak 8. ?ervence 2000, tedy p?esn? na p?elomu nejenom stolet�, le? z�rove? tis�cilet�. K� by ob� p?es�hla nejen ke sv� pam�tce. Zajist� bychom si to mohli p?�t a j� soub?�n? takt�.