kaligraf, p�sma? a typograf se narodil 25. ?ervence 1897 v Praze v rodin? zlatnick�ho mistra jako dvoj?e sestry Bo�eny. D?tstv� pro�il v bl�zkosti rodiny mal�?e Mikol�e Al�e s n� pojily rodinu Menhartov�ch p?�telsk� vztahy. V t� dob? m� pravd?podobn? ko?eny jeho celo�ivotn� obdiv k d�lu tohoto um?lce (pozd?ji se pod�lel na kni�n�m vyd�n� Al�ova d�la.) �Ml�d� str�ven� v ovzdu�� otcovy zlatnick� d�lny m?lo pro Menhartovy schopnosti rozhoduj�c� vliv... z�sk�v� instinktivn� citlivost pro drobnou ornament�ln� pr�ci v kovu, podv?dom� odhad pro detail t?�ko posti�iteln� necvi?en�mu oku...u?� se optick� p?esnosti, kter� je v um?leck�m ?emesle d?le�it?j�� ne� p?esnost geometrick�...� (viz M. Bohatec, str. 8) V roce 1911 nastoupil jako u?e? do tisk�rny Politika a sou?asn? do roku 1914 studoval na typografick� �kole. Od roku 1915 str�vil p?t let na front�ch prvn� sv?tov� v�lky, pak a� do roku 1930 z?stal ve slu�b�ch Politiky a St�tn� tisk�rny jak faktor. V roce 1929 z�skal v�znamnou zak�zku na vytvo?en� nov�ho p�sma pro p�smolijnu Bauer ve Frankfurtu nad Mohanem a jej� �sp?�n� dokon?en� v roce 1930 mu p?ineslo mezin�rodn� uzn�n� a otev?elo prostor k dal�� celo�ivotn� ?innosti ve svobodn�m povol�n�. Old?ich Menhart pracoval a tvo?il v Praze a v Jind?ichov? Hradci, zem?el v Praze 11. �nora 1962. Menhartovo d�lo, v jeho� centru je p�s- mo, je bohat� a ?lenit�, vyzna?uje se estetickou vyt?�benost�, slad?n�m klasick�ho pojet� s n�roky modern� typografie a �sil�m o nalezen� n�rodn�ho charakteru p�sma odpov�daj�c�ho n�rok?m ?e�tiny. V�znamn�ch �sp?ch? i mezin�rodn�ho v?hlasu dos�hl v oboru kaligrafie a tvorby p�sma. ?esk� i zahrani?n� p�smolijny vydaly v letech 1929 � 1961 celkem 24 kompletn�ch sad Menhartov�ch p�sem. S tvorbou p�sma souvis� kaligramy mnoha listin, diplom?, adres a dokument? a tak� kaligrafie cel�ch knih, z nich� prvn� byla P�se? p�sn� (St�tn� tisk�rna, 1927), v ?ad? dal��ch pak najdeme Erbenovu Kytici nebo Villon?v testament s ilustracemi A. Proch�zky (1940). Menhart se intenzivn? v?noval typografick� �prav? knih pro nejr?zn?j�� nakladatelstv� a spolupracoval p?i tom s vynikaj�c�mi v�tvarn�mi um?lci sv� doby (B. Lacina, V. Ma�ek, A. Strnadel, J. �v�b, K. Svolinsk�, K. �t?ch a dal��). K v�znamn�m prac�m tohoto oboru pat?� Slovensko J. Hor�kov�-Ga�par�kov� s barevn�mi d?evoryty K. Vika (1947), Satyr M. �vabinsk�ho, D�lo Mikol�e Al�e, Komensk�ho Labyrint sv?ta a r�j srdce (1958) a dal��. Vedle b?�n�ch vyd�n� upravil tak� ?adu tisk? bibliofilsk�ch. Nepominutelnou sou?�st� Menhartova d�la je ?innost publicistick�, kter� se v?noval po cel� �ivot. Z ?ady u?ebnic, knih a p?�ru?ek jmenujme nevelk� tisk Tvorba p�sma a grafick� �prava knih (Brno, 1958), kter� je Menhartov�m um?leck�m vyzn�n�m a dv? rozs�hlej�� teoretick� pr�ce Nauka o p�smu (Praha, 1958) a Tvorba typografick�ho p�sma (Praha, 1959). Old?ich Menhart m?l ?ty?i samostatn� v�stavy (1947 v Hollaru a v letech 1957-59 v Olomouci, Brn? a Bratislav?). Byl ?lenem S?UG Hollar, za celo�ivotn� d�lo obdr�el (1959) zlatou medaili kni�n� v�stavy v Lipsku, dvakr�t z�skal st�tn� cenu (1948 a 1953) a v roce 1953 byl vyznamen�n ?�dem republiky. Tvorbou exlibris se Old?ich Menhart zab�val (a� na dv? �koln� pr�ce z let 1911 a 1912) od poloviny t?ic�t�ch let. Poprv� ji zaznamen�v� soupis M. Klicmana a P. Vodehnala (1947), kter� vedle kni�n�ch zna?ek zahrnuje i novoro?enky z let 1928 �1946. �pln� soupis exlibris sestavili I. Berka a L. Rub� (1988). Ten obsahuje 122 kni�n�ch zna?ek, t�m?? 50 monogram? a ?adu odkaz? na literaturu. Menhartova exlibris, zna?n? odli�n� od b?�n� produkce, jsou vesm?s kaligrafie proveden� jako zinkografick� reprodukce kreseb nebo jako d?evoryty, p?i?em� vizu�ln� rozli�en� obou technik je velmi obt�n�. Technika d?evorytu p?evl�d� v letech 1942 � 1946. Jde v?t�inou o drobn� ?ernob�l� tisky, kde jedin�m v�tvarn�m prvkem je u�lechtil� linie p�sma a vynal�zavost v kombinaci p�smen monogram?. V�jime?n? jsou dopln?ny barevn�m akcentem nebo maj� typografick� p?�tisk legendy.