Malí? a grafik, rodák z Loun (*7. zá?í 1947).
Sv?j výtvarný talent za?ínal rozvíjet už na základní škole v Ostrov? nad Oh?í. Ve výtvarném kroužku pod vedením u?itele a výtvarníka Ji?ího Zavorala.
B?hem studia na st?ední pr?myslové škole stavební v Plzni, bydlel v letech 1964 – 1966 v podnájmu u akademického malí?e Ji?ího Patery, jehož osobnost ovlivnila Eduarda Milku v dalším výtvarném sm??ování. B?hem studia získal základy perspektivy a kresby architektury, které pozd?ji zúro?uje ve své um?lecké tvorb?.
Následovala povinná vojenská služba u výsadkového vojska v Holešov? a poté zam?stnání u pozemních staveb v Karlových Varech. Od roku 1975 za?íná pracovat nejprve v sanatoriu Imperial a posléze ve Státních lázních Karlovy Vary, kde je zam?stnán jako designer interier? láze?ských dom?. Tak se postupn? dostává v rámci pracovní spolupráce do p?átelských kontakt? s karlovarskými výtvarníky.
V této dob? má již Milka k dispozici atelier v Ond?ejské ulici, který sdílí se spisovatelem Zde?kem Šmídem. Po?izuje si satynírku a za?íná se intenzivn? v?novat grafice. Brzy p?echází od linorytu a suché jehly k technice leptu a akvatinty. Tato grafická technika, se kterou ho seznámil karlovarský malí? a grafik Václav Balšán, mu poskytuje širokou škálu výrazových prost?edk?. Zvládá jí s ?emeslnou jistotou a rád touto technikou vytvá?í své drobné i velkoformátové grafické listy dodnes. Grafické listy vytvo?ené v osmdesátých letech za?íná vystavovat na spole?ných výstavách v galeriích ?Fvu dílo, p?evážn? v Karlových Varech a Plzni.
Rok 1989 mu p?ináší nové možnosti. Eduard Milka je pln? využívá a v roce 1990 zakládá v karlovarském láze?ském dom? Gloria naproti Zítkov? kolonád? stejnojmennou prodejní galerii orientovanou na sou?asnou ?eskou grafiku.
Jako galerista se pravideln? setkává s p?edními ?eskými grafiky a obchodní sch?zky s nimi se tak postupn? m?ní v p?átelská setkání a p?ínosné diskuze o um?ní. V roce 1997 je láze?ský d?m Gloria restituován a proto galerie kon?í. Eduard Milka se již naplno v?nuje vlastní tvorb?.
Soub?žn? s jeho grafickým zam??ením, ale vzr?stá také jeho zájem o akvarel a kolorovanou kresbu. Od komorních formát? p?echází až po velké formáty, ?asto vytvá?ené nejen v p?írod? a ve m?st?, ale samoz?ejm? i v atelieru. Ve srovnání s grafikou mu tato malí?ská a kreslí?ská technika umož?uje v?tší uvoln?nost a dynami?nost. oblíbenými nám?ty Eduarda Milky stále ale z?stává krajina a m?stské veduty, jejichž charakter a atmosféra je prostá lidské p?ítomnosti. Mgr. Božena Vachudová charakterizuje Milk?v zájem o krajinu jako „...schopnost vnímat život kolem sebe pozitivn?, bez negativních jev?...p?íroda a krajina se pro n?j stala opravdovým úto?išt?m; místem klidu a zdrojem o?istné energie“.
V posledních deseti letech se m?žeme setkávat také s jeho malbami i na plátn?, v nichž zachycuje p?írodu a m?stské prost?edí nikoliv jako úst?ední téma, ale jako ur?itou kulisu pro zcela banální situace. S lehkou nadsázkou maluje rodinu na výlet?, cyklistu na silnici, pejska?e ?i ženy na výlet?. stejn? jako v celé Milkov? tvorb? i zde jeho pohled poodhaluje bez zbyte?ného patosu další dimenzi, která m?ní místa d?v?rn? známá v znovuobjevená.
Jeho knižní zna?ky vznikají postupn? od roku 1993 v technice leptu a akvatinty (dosud v po?tu 39 opus?). Tématicky zahrnují krom? dominant Karlovarska a p?írodních motiv? i r?zné motivy podle zájmu objednavatel? a sb?ratel?.
Nedílnou etapou milkovy um?lecké ?innosti v jeho život? je také ve?ejná ?innost. První p?íležitosti mu poskytla galerie Gloria, kde se zasloužil o propagaci ?eské grafiky.
V letech 1996–1999 byl p?edsedou karlovarské Unie výtvarných um?lc? a zasloužil se o vznik a realizaci mezinárodního malí?ského a grafického plenéru v Lokti v letech 1997–2001. Od roku 2012 až dodnes organizuje pro galerii M. D. Rettigové ve Všeradicích mezinárodní malí?ská sympozia.
Od roku 2016 je ?lenem prestižního sdružení ?eských um?lc? grafik? Hollar.
v roce 2017 a také 2018 je nominován na cenu Hollaru v rámci prosincových výstav Komorní grafika.