Milka Eduard
*7.9.1947


Malíř a grafik, rodák z Loun (*7. září 1947).
Svůj výtvarný talent začínal rozvíjet už na základní škole v Ostrově nad Ohří. Ve výtvarném kroužku pod vedením učitele a výtvarníka Jiřího Zavorala.
Během studia na střední průmyslové škole stavební v Plzni, bydlel v letech 1964 – 1966 v podnájmu u akademického malíře Jiřího Patery, jehož osobnost ovlivnila Eduarda Milku v dalším výtvarném směřování. Během studia získal základy perspektivy a kresby architektury, které později zúročuje ve své umělecké tvorbě.
Následovala povinná vojenská služba u výsadkového vojska v Holešově a poté zaměstnání u pozemních staveb v Karlových Varech. Od roku 1975 začíná pracovat nejprve v sanatoriu Imperial a posléze ve Státních lázních Karlovy Vary, kde je zaměstnán jako designer interierů lázeňských domů. Tak se postupně dostává v rámci pracovní spolupráce do přátelských kontaktů s karlovarskými výtvarníky.
V této době má již Milka k dispozici atelier v Ondřejské ulici, který sdílí se spisovatelem Zdeňkem Šmídem. Pořizuje si satynírku a začíná se intenzivně věnovat grafice. Brzy přechází od linorytu a suché jehly k technice leptu a akvatinty. Tato grafická technika, se kterou ho seznámil karlovarský malíř a grafik Václav Balšán, mu poskytuje širokou škálu výrazových prostředků. Zvládá jí s řemeslnou jistotou a rád touto technikou vytváří své drobné i velkoformátové grafické listy dodnes. Grafické listy vytvořené v osmdesátých letech začíná vystavovat na společných výstavách v galeriích ČFvu dílo, převážně v Karlových Varech a Plzni.
Rok 1989 mu přináší nové možnosti. Eduard Milka je plně využívá a v roce 1990 zakládá v karlovarském lázeňském domě Gloria naproti Zítkově kolonádě stejnojmennou prodejní galerii orientovanou na současnou českou grafiku.
Jako galerista se pravidelně setkává s předními českými grafiky a obchodní schůzky s nimi se tak postupně mění v přátelská setkání a přínosné diskuze o umění. V roce 1997 je lázeňský dům Gloria restituován a proto galerie končí. Eduard Milka se již naplno věnuje vlastní tvorbě.
Souběžně s jeho grafickým zaměřením, ale vzrůstá také jeho zájem o akvarel a kolorovanou kresbu. Od komorních formátů přechází až po velké formáty, často vytvářené nejen v přírodě a ve městě, ale samozřejmě i v atelieru. Ve srovnání s grafikou mu tato malířská a kreslířská technika umožňuje větší uvolněnost a dynamičnost. oblíbenými náměty Eduarda Milky stále ale zůstává krajina a městské veduty, jejichž charakter a atmosféra je prostá lidské přítomnosti. Mgr. Božena Vachudová charakterizuje Milkův zájem o krajinu jako „...schopnost vnímat život kolem sebe pozitivně, bez negativních jevů...příroda a krajina se pro něj stala opravdovým útočištěm; místem klidu a zdrojem očistné energie“.
V posledních deseti letech se můžeme setkávat také s jeho malbami i na plátně, v nichž zachycuje přírodu a městské prostředí nikoliv jako ústřední téma, ale jako určitou kulisu pro zcela banální situace. S lehkou nadsázkou maluje rodinu na výletě, cyklistu na silnici, pejskaře či ženy na výletě. stejně jako v celé Milkově tvorbě i zde jeho pohled poodhaluje bez zbytečného patosu další dimenzi, která mění místa důvěrně známá v znovuobjevená.
Jeho knižní značky vznikají postupně od roku 1993 v technice leptu a akvatinty (dosud v počtu 39 opusů). Tématicky zahrnují kromě dominant Karlovarska a přírodních motivů i různé motivy podle zájmu objednavatelů a sběratelů.
Nedílnou etapou milkovy umělecké činnosti v jeho životě je také veřejná činnost. První příležitosti mu poskytla galerie Gloria, kde se zasloužil o propagaci české grafiky.
V letech 1996–1999 byl předsedou karlovarské Unie výtvarných umělců a zasloužil se o vznik a realizaci mezinárodního malířského a grafického plenéru v Lokti v letech 1997–2001. Od roku 2012 až dodnes organizuje pro galerii M. D. Rettigové ve Všeradicích mezinárodní malířská sympozia.
Od roku 2016 je členem prestižního sdružení českých umělců grafiků Hollar.
v roce 2017 a také 2018 je nominován na cenu Hollaru v rámci prosincových výstav Komorní grafika.


Ve spolupráci s autorem zpracoval Vladimír Pospíšil
Posoudil: Oldřich Páleníček

Výběr z literatury:
  • Mgr.A Silvie Milková Ph.D, Katalog k cyklu výstav Neopakovatelné chvíle v místech důvěrně známých 2013
  • Mgr.Božena Vachudová, Katalog k výstavě Galerie umění Karlovy Vary, Letohrádek Ostrov, duben 2008
  • https://magic-exlibris.webgarden.cz
  • www.eduardmilka
  • https://hollar.cz


  • C3 C5, 110-755, 2011

    C3+C5b, 113-74, 2008

    C3 C5 100-75, 2018

    C3 C5 100-70, 2018

    C3 C5b, 110-95, 2010

    C3 C5 105-78, 2011